O pokroku mezi trampy

01.05.2000 O pokroku mezi trampy (Malej Honza)

Na stránkách Mladého světa v rubrice Táborový oheň se jeden čas hodně diskutovalo o tom, jak by měl vypadat ideální tramp. Korunou byl pak článek s výčtem všeho, co musí tramp vlastnit. Dočetl jsem se, že mezi tak nezbytnými věcmi jako jsou kanady a čutora nesmí chybět plnovous, a tak jsem si ve svých patnácti letech poprvé začal připadat jako méněcenný tramp.

Minulý týden jsem jel jako obvykle v neděli vlakem do Prahy. V Srbsku přistoupilo šest trampů jako z učebnice. To máte kanady, maskáče, čutoru, šátek (červenej s bílými puntíky), klobouk s liščím ocasem, turban, domovenku, usárnu, kytaru, psa, vypálený osadní znak v uchu psa (kecám) a taky, v neposlední řadě, plnovous ... , když tu se ozval typický zvuk mobilního telefonu. Nevěřil jsem vlastním očím, když jsem viděl toho nejtrampovatějšího trampa, jak se šťourá v báglu, vyndavá nejnovější typ Nokie a vyřizuje si své záležitosti.

Napadlo mě, že pokrok nelze zastavit. Pro ilustraci si zkuste představit, jak by asi mohla vypadat příprava na večerní oheň. Skupina kamarádů se rozběhne do lesa, aby přinesla trochu toho dřeva. Zapomnětlivý šerif vyndá mobil, namačká číslo a jen pro pořádek připomene: " Hele, Jerry, nezapomeňte přinést taky trochu dubového dřeva, víte přeci, že to smolnaté smrkové rychle shoří. Tak zatím ahoj". Pak odběhne do svého srubu, projde internetové trampské konference, aby si přečetl, co se říká o jejich posledním potlachu.

Ještě v rychlosti si z virtuálního zpěvníku stáhne (pokolikáté už) akordy na Vlajku. "Ta Dmi tónina je příšerná věc, kdo si to má furt pamatovat", rozčiluje se. Zamejluje kamarádům ze spřátelené osady "Návraty ztraceného psa", to jako ze slušnosti, a vybere si mejly, které jsou také jako ze slušnosti a přejí slunce v duši. Nakonec si ještě vyžádá v rámci Paegas info ranní vlakový spoj na Prahu.

Tak si myslim, že za tento článek budu muset chodit po kanálech, abych nebyl jako kacíř upálen na nějakém táborovém ohni. Když přišli Ryvolové se svými písničkami, také se někteří ortodoxní trampové netvářili dvakrát nadšeně a dnes patří tyto písničky neodmyslitelně ke každému ohni. Kdo ví, jak bude trampování vypadat za několik desetiletí.

A stejně tak by mě zajímalo, co všechno by se objevilo mezi nezbytnými věcmi každého správného trampa v článku Táborového ohně, kdyby vyšel za padesát let.

Sdílet na...

| Více...