Jak jsem organizoval Kolecko

Fejetony

Zachtělo se mi udělat písničkářskou akci (Kolečko), to jest aby se tak tři až čtyři písničkáři sešli a hráli jeden po druhém několikrát dokolečka s trochu keců mezitím.

Takto se hrává v Kuřimi v předvečer Konkurzu Zahrady. Jiří m. Brabec tam zve cca 16 písničkářů. Aby se seznámili, tak večer před koncertem hrají jen tak pro sebe v klubu. Každý šoupne jeden svůj hit a přenechá to dalšímu. Je to pak neuvěřitelně pestré - Žofie Kabelková, nebo některá z mladinkých dívek zapěje něžné zamilované písně (jak jinak), Marcel Kříž do nás valí zase to, o čem říkal trefně J.m.Brabec že textům vůbec nerozumí, ale líbí se mu. Pak se najdou nějací ti srandisti, filozofové a polepšovači světa a tak. Po hudební stránce to bývá docela směs: Od klasických kytaristů přes klávesy Ivo Cicvárka až po harmoniku s houslemi Martínka a Unzeitiga??.

Hráčská úroveň je také pěkně různá - asi počínaje mnou, který se snaží udělat si přednost z toho, že na nic neumí hrát až po virtuosního Matěje Raka, který se o nic takového snažit určitě nemusí. Nebo od zpěváků mocného hlasu co má Martin Šíl až po jiné, kteří svá závažná sdělení kuňkají neškoleným, nejistým hláskem. Nejsem sám, kdo se na to páteční setkání (Kolečko) těší víc než na sobotní soutěžení před Juppem.

Tak jsem si řekl, že zkusím udělat něco podobného někde v klubu pro diváctvo. Přenést tu atmosféru Kolečka mezi lidi. Jako optimální vycházel počet čtyř písničkářů. Kamarádi, co mají studio se toho chytli s tím, že to nahrají zadarmo a pokusí se s tím nacpat do rádia. Možná i CD bude. Pochopitelně mají v rádiu známé, těm se tato myšlenka líbila. Tak jsme se sešli (Rak,Lešner,Čáp,Knébl), navrtěli jsme to, v rádiu byli nadšeni (pokud tedy může být profesionál nadšen???)

Přišlo i dost lidí, hodně se jim to líbilo. Potěšilo, neb značná část z nich netušila, že existuje něco jako folk. Rozhlasoví redaktoři řekli, že určitě ANO! A byli ochotni i zaplatit nějaký nepříliš velký, avšak přeci jen peníz.

Jen to ještě musel schválit hlavní dramaturg - a bylo vymalováno. Ten neřekl ani ANO ani NE (což jak známo je nejblbější varianta).

Na další Kolečko (Vlček, Krejčová s Kocourkovou, Diepold, Knébl) pak skoro nepřišli lidi (asi nevhodné datum, ne moc známý klub daleko od metra, tam se Pražák nepotáhne). A bylo vymalováno podruhé.

Takže CD, prodělek pár tisíc korun a páska s asi 45 minutami, co se plánovala pro rozhlas, zbyly jako památníček po chcíplé akci.

Ovšem ještě jsme nevyvěsili bílou fangli. Kluci dál shání někoho, kdo by to odvysílal. No a já to zkusil ještě jednou, hezky blízko u metra - v Balbínově poetické hospůdce (Čáp, Špilda,Knébl). Žádné nahrávání, diváctvo (kolem čyřiceti lidí), konzumovalo spokojeně pivo, nakládaný hermelín či utopence, jak se na hospůdku sluší, sranda (nebo umění??) byla provozována do jedenácté večerní. Prodělek mírný (300 korun), co víc si může člověk přát? Aha, tudy vede cesta?..

Fuj, přátelé, není to moc dlouhé?

P.S.Kdyby to CD někdo chtěl tak po koncertě u některého z těch, co se zúčastnili první akce (Lešner,Rak,Knébl,Čáp), nebo také na baru v Balbínově poetické hospůdce,Praha,Balbínova ulice.

Zdraví

Sdílet na...

| Více...