Přípravy na festival začaly už v pátek stavbou pódia. To pak svědomitě celou noc hlídali členové pořádajícího Hlubokého nedorozumění. foto: Klokan |
Zahájení festivalu obstarala pražská skupina Jauvajs. Ta se na tChýni představila v netypickém kvartetu, v němž obvyklé housle letos nahradilo banjo Mirka Pátka. foto: Klokan |
I kolínská Tatamia letos pozměnila sestavu a rozrostla se na trio. Basu s původní dvojicí Míra Vlasák, Ondra Sulženko začal držet David Špáta. foto: Klokan |
Dorazili a fanoušci kapel, které na tChýni vůbec nehrály. foto: Klokan |
Bodlo do odpoledního vedra vneslo svůj energický multigrass. Štefan Timko se přitom ukázal nejen jako zpěvák, ale také jako bodyguard a vrhač stínu (v tuto chvíli neúspěšného) pro basáka Radka Exnera. foto: Klokan |
Dalšími vystupujícími do pohodového odpoledne byli oholení ZZ Top českého trampfolku - Sekvoj. foto: Klokan |
Moderátorka Blanka Tornádo Prudilová pevně držela opratě času jednotlivých vystoupení, ale v pouzách si našla i čas si například popovídat s nejmenšími návštěvníky. V tomto případě došlo i na zpěv. foto: Klokan |
Na pódiu se zatím nazvučil pražský Načas. Tahle úspěchy ověnčená kapela hraje poslední dobou spíše sporadicky, a tak bylo o to příjemnější si ji na tChýni v klidu poslechnout. No v klidu, ono to u rytmických písniček Načasu moc nejde. foto: Klokan |
Severočeská skupina Zhasni přijela do Chýně jen jako duo. V plné síle je muzika sice bohatší, ale na tChýni zas o to více vynikly silné texty a melodie. foto: Klokan |
Zpěvačka Hlubokého nedorozumění Mária Krsková se sice usmívá, ale jinak by vyhrála jasně cenu pro smolaře festivalu. V týdnu před tChýní si totiž stihla pochroumat nohu a navíc ještě přímo na místě ''koupila'' vosí žihadlo. foto: Klokan |
Na pódiu trable pomohla vyřešit zapůjčená barová stolička, a tak mohlo domácí Hluboké nedorozumění podat své písně divákům naplno. foto: Tereza Bárová |
Folková tChýně patří mezi festivaly, kde jsou psi vítáni... a jak vidíte, také náležitě hýčkáni. foto: Klokan |
Předposledními účinkujícími byli Stráníci a jejich vystoupení bylo určitě jedním z vrcholů festivalu. Pohoda a nadhled, s jakým dokázali podat své i převzaté písně, by mohla sloužit jako ukázkový materiál pro řadu kapel, které zdobí sice um, ale také úporná snaha. foto: Klokan |
Finále Folkové tChýně patřilo Epy de Myi. Ačkoli stále převládají akustické nástroje, kapela se letos výrazně posunula k tvrdšímu zvuku. V reportáži ze Zahrady jsem psal o hledání výsledného zvuku a o otaznících, kam posun zajde. Na tChýně se zdálo, že Epy de Mye už svůj nový sound téměř našla a diváci si její vystoupení náležitě užili. Zkrátka je to dobré. foto: Klokan |
Pokud byste se nechtěli nechat Epy de Myí nakazit, mohli jste zkusit poslech v zákulisí, které bylo od pódia odděleno zástěnou. foto: Klokan |
I přes tuto igelitovou překážku však byla energie vystoupení znát. foto: Klokan |
Doznívá poslední přídavek. foto: Klokan |
Zatímco se balil aparát, v zákulisí se už začal rozjíždět jam session. Ten nakonec po dokončení zmíněných úklidových prací ještě zesílil a do cca půl páté ráno zpěv neutichl. Byla to taková pěkná tečka za podařenou akcí. Závěrem je ještě nutné zmínit přízeň sv. Petra, kdy slunečný den vystřídala teplá noc a avizovaný déšť přišel až pár minut po té, co se v neděli sbalilo a naložilo pódium. foto: Klokan |