Prázdniny v Telči patří k nejstarším a nejznámějším festivalům u nás. Jejich zimní verze je sice služebně mladší, ale také už si našla stálé příznivce a koncerty jsou často vyprodány předem. Program Vánočních prázdnin má své stálice, nicméně inovací se diváci pokaždé dočkají.
Letošní první změnou byl přesun do zámecké konírny, která je sice větší než minulý justiční sál, některé večery ovšem opět praskala ve švech. Kapely občas trošku boxovaly s akustikou a světla také snesou drobné vylepšení (zvláště rudý večer se Žalmany byl fotograficky velice výživný), ale jinak se konec roku s folkem opět vydařil. Zbytek už doprovodím obrazem.

Cyklus zahájilo netradiční divadélko Aničky Duchaňové „Vánoční snítka”. Někteří diváci se ujišťovali, že se jim to nezdá. Jiní tvrdili, že za potlesk stálo pouze sólo na saxofon. Ve školce by nejspíš představení mělo úspěch. foto: Lucy	Poté už nastoupili očekávaní Nezmaři. Usměvavý Tonda Hlaváč odezpíval koncert, stejně jako ostatní, bez mikrofonu. Ne zcela zdařile nazvučenou aparaturu kapela šmahem na přání diváků zrušila, čímž večer získal nové kouzlo. foto: Lucy
Šárka Benetková s Pavlem Zajícem k obveselení publika samozřejmě zařadili i oblíbenou vánoční písničku dua Pilarová - Matuška „Vždyť jsou Vánoce”. foto: Lucy	Druhý večer zazněly trošku jiné žánry. Katka García svými irskými písničkami a krásným hlasem velkou část publika okouzlila, i když odpůrci cizojazyčných textů čekali na druhou část programu. foto: Lucy
Zazpívala se svou kapelou García, která se ovšem složením moc nelišila od hlavních hvězd večera. S těmi si ostatně pár přídavků střihla také. foto: Lucy	Hlavními očekávanými hosty byli ovšem Robert Křesťan a Druhá tráva. Proto mnohé překvapilo, že první pokus o rozloučení učinili již po třičtvrtě hodině hraní. Samozřejmě se poté několikrát přidávalo. foto: Lucy
Třetí koncertní večer probíhal bez předkapely, patřil jedinému uskupení: Pavel Žalman Lohonka předvedl, jak po roce souzní jeho nový Spol. A šlo jim to opravdu pěkně. foto: Lucy	Aby to divákům nebylo líto, kapela si vozí hosty z vlastních řad. Například Pavel Malina se představil mimo hraní na elektrickou kytaru a irské flétny i jako country sólista s klasickou kytarou. foto: Lucy
Petr Novotný je služebně nejstarším členem Spolu, kdežto Míša Hálková je členkou staronovou, do kapely nastoupila opět po 15 - leté pauze již jako vyzrálá zpěvačka s příjemným hlasem a projevem. foto: Lucy	Finálový večer zahájili My3.avi. I když při počátečním dotazu:„Kdo nás vidí poprvé?” se zvedl les rukou, rozhodně diváky zaujali. foto: Lucy
Jarret se rozhodl slavit své dvacetiletí účinkování vystupováním akusticky a vsedě. Dost nezvyklé vidět Hanku Skřivánkovou vlnit se pouze na židli a Marka Štulíra jsem si bez pobíhání a skákání snad ani neuměla představit. foto: Lucy	Liberečáci sedánek porušili alespoň v rámci přídavku. Vánoční koledu už dali vestoje, zato zcela bez mikrofonů a blíže lidu, čili těsně před diváky. foto: Lucy

Pokoncertní veselí se v dávných dobách odehrávalo vždy přímo ve sklepě, kde vystoupení dozněla. V zámeckých sálech toto nelze, azyl hladoví a zpěvuchtiví muzikanti i diváci zhusta nacházeli v restauraci U Zachariáše z Hradce. I když čtvrtou noc už obsluha vidinou další neplánované prodloužené směny nebyla zcela nadšená. Tímto se jim omlouváme a děkujeme za péči a pochopení. Poděkování patří samozřejmě i Milanovi Medvědovi Kolářovi a celému týmu organizátorů, účinkujícím i divákum, bez těch všech by se akce konat nemohla. Tak za rok, nebo i za půl v létě opět v Telči?