|
|
Povídačky
|
 V tak trochu vílím (nebo vílovitém?) úboru s červenými korálemi na krku se s mírným zpožděním postavila Martina Trchová proti zaplněné a natěšené Malostranské besedě. Spolu s ní ovšem i její Trio, které se v průběhu večera rozdělilo na mlčenlivé (bubeník Petr Chlouba) a drsné (kytarista Partik Henel a kontrabasista Radek Polívka), kteří protagonistku svými výroky rozhodně nešetřili („my nejsme žádná tvoje skupina…“, „kdybych věděl, že... |
|
|
Velké recenze
|
|
Když jsem začátkem roku 1995 psal recenzi čtvrtého alba Kamelotu Duhová cesta, rozhodl jsem se rozebrat vydané písničky jednu po druhé - přestože to úrovni recenze příliš neprospívá a nikdy později jsem to nezopakoval. Nějak jsem si nemohl pomoci, potřeboval jsem se – kromě jiného – pošťourat v kupě závad a nedotažeností, které jsem v nich slyšel. V závěru jsem nicméně uvedl: „Hle, samá výtka, stížnost. (…)
|
|
|
Malé recenze
|
|
„Toto CD je momentální otisk bosých nohou v sypkém sněhu času.“ Podepsán „Slávek Janoušek, jeden z fotrů zakladatelů: samozřejmě ten nejdůležitější. Nejdůležitější také v tomto kolektivním díle; mj. se na jedné stránce bookletu snaží vysvětlit, o co jde v této neobyčejné skrumáži tvůrců a jejich nápadů, hlasů a nástrojů, co k sobě v „civilním“ muzikantském životě nepatří, povelů, improvizací, chichotů a výkřiků. Dozvíme se tak, že druhá deska za dosavadních dvanáct let existence Textové dílny...
|
|
|
Vyšlo jinde
|
 Skupina Epydemye natočila CD inspirované českou historií od 1. světové války do 80. let. Námět je chvályhodný, ale někdy dobrá vůle zkrátka nestačí. Angažujte se! byl název sloupku z léta 2008, ve kterém jsem vyjádřil názor, že se současní písničkáři nemají bát toho, co se kdysi nazývalo ošklivým slovem angažovaná tvorba. Že i dnes mohou psát texty se společenským přesahem, texty, které se za něco stavějí – protože to k folku vždycky patřilo. Existuje v stárnoucím českém folku kapela, |
|
|
Povídačky
|
 Poslední, pátá, Lucerna na počest 55 let zakladatelů českého folku, opět beznadějně vyprodaná. Na pódiu se před začátkem (stejně tak i o přestávce) promítají fotky z celé této neskutečně dlouhé doby, veselé i dojemné. „Dnešní noc nebude krátká" – žijící klasik Jiří Tichota parafrázuje hned zkraje večera jiného klasika a tímto výrokem nám sděluje, že jeho kapela oslavu rozhodně neodflákne. Před námi jsou čtyři hodiny vokálních hodů, silných textů, dávno neslýchaných hitů, překvapení s hosty i bez nich, |
|
|
Povídačky
|
 Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, začíná (astronomické) léto 2015 a může se tedy zdát nesmyslné se nějak příliš zabývat deskami, které vyšly v roce 2014, přesněji řečeno soutěží – nebo z mého pohledu lépe hrou – která tyto desky stručně až nejstručněji hodnotila. Jenže: dovolte mi připomenout, že Bodování desek 2014 skončilo až v březnu 2015 a k záležitostem důležitým stojí za to se vracet i později. Já jsem velmi rád, povděčen a snad i hrd, že tento hudební web Bodování desek pořádá, myslím, že je to jedinečný prostor pro představení co největšího množství vycházejících alb a pro – byť |
|
02.07.2015
Petr Linhart: S Rozhlednou na vodě
Napsal uživatel Tomáš Hrubý
|
 |
 |
 |
|
|
Povídačky
|
|
„Jestli teď hned neskončíme a v devět hodin budeme ještě na pódiu, tak přijde Jazzová policie," vyhrožoval posluchačům i sobě Petr Linhart. V klubu Jazz Dock, který si on – nebo možná spíše hudebníci z jeho kapely 29 Saiten – zvolili pro křest alba Rozhledna, je totiž takový podivný obyčej. Stíhají tu dva koncerty za večer (za dvoje peníze), první z nich začíná v sedm a před devátou už druhá kapela mlsně kouká, kdy jí předchůdci uvolní pódium. Petr Linhart & 29 Saiten ale skončili a odešli, takže nevím, jak to tam s Jazzovou policií chodí. Pominu-li poddimenzovanost prostoru pro účel křtu zmíněného alba (nejen, že nebylo kde sedět, ale skoro ani stát), jedná se sice o místo pro hudebního našince trochu nezvyklé, ale s atmosférickým prostředím prosklené budovy v podstatě na vodě, naproti Dětskému ostrovu, kolem klubu projížděly lodě do zdymadla... A Petr Linhart se svými písněmi se do tohoto prostoru – navzdory obavám, které jsem zaslechl – hodil
|
|
14.01.2015
Staronový Spolektiv má velkou energii
Napsal uživatel Tomáš Hrubý
|
|
|
|
|
|
Vyšlo jinde
|
|
Folkrocková skupina se vrací, měla skoro 20 let pauzu. V Metropolu zahrála i nové písně, které jsou přímočařejší. „Prý je to rekord, dát se znovu dohromady po osmnácti letech, je to tak? Jsme rekordní?" dožadoval se odpovědi kapelník Spolektivu Jaroslav Hnízdil, když jsem s ním dělal po koncertě v šatně krátký rozhovor. Možná, že ano, ale síla téhle kapely je jinde než v rekordech. Pokud jsem to naplno netušil, když jsem se dozvěděl, že se chystají oslavit 20 let od křtu svého jediného alba, tak jsem měl
|
|
|
Povídačky
|
 Ve chvíli, kdy usedám ke klávesnici počítače, už to bude pomalu 40 hodin, co dozněly poslední tóny letošních Prázdnin v Telči. Protože jsem měl letos to štěstí (kterému jsem šel trochu naproti) a radost (kterou jsem si užil), že jsem slyšel několik koncertů tohoto mimořádného festivalu, dovolte mi k této příležitosti předložit pár glos a několik fotografií. |
|
