FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Bezefšeho je další skupina, u které se potvrzuje úsloví „hrát, hrát, hrát“. Od prvotní trochu nesmělé orientace na spirituály skupina vyrostla v sebevědomé (a početné) těleso, které už nezaujme poselstvím – „podívejte se, jak jsme osobití“ - ale jednoznačně dává na pódiu (a i na nejnovější desce) najevo: „Tady jsme páni my.“ A tím tady míním jednak hudební prostor, ve kterém se pohybuje, jednak to, že dokáže posluchače při živém

Nemohl jsem si nevšimnout, že nejen na stránkách portálu FOLKtime.cz vznikají debaty o stavu českých festivalů a o jejich dramaturgii, která bývá spíše chaotická, pokud tedy vůbec nějaká je. Řeč na tohle téma dali před několika týdny i tři pánové - Antonín Kocábek (redaktor portálu Týden.cz), Karel Veselý (externí recenzent Aktuálně.cz) a Tomáš Turek (hudební dramaturg ČRo-Radio Wave). Celý rozhovor najdete na stránkách aktualne.cz.

Trochu jsem parafrázoval název festivalu Starý dobrý western (dále SDW) sd– starý už opravdu je, konal se 5. – 6. srpna už potřinácté., a slovo dobrý už není vystihující. Uprostřed zuřící krize sponzorů festival opět o něco více rozkvetl a zesílil. Udržel si dvě scény a diváků bylo i v pátek tolik, že jsem nevěřil svým očím. A už podruhé za sebou uprostřed kolem dokola zuřících dešťů a bouří vyšlo počasí a s výjimkou asi pěti

Vlastně jsem si ani nedovedl představit, že by Houla na Svojšickém slunovratu mohl být bez Másla. Prostě Houla s Máslem. Tak jako těžko si vybavit za života Balíka skupinu Cimbal Classic bez všude se proplétajícího kokršpaněla. Stráníci vyrážejí s Bobem a Epy de Mye s Lízou…. Jedna z dělících čar mezi hudebními akcemi vede i přes štěkající přátele.

Třetí srpnový den byl pokračováním návratu k ideálnímu obrazu letní Telče. Sluníčko střídalo sluníčko a nezbylo než vybírat, kam jít a čím se, podobně jako doktor z filmu Vesničko má středisková, kochat. Odpoledne na Kocouří scéně sloužilo ke „kochání se“ kapelami, zařaditelnými pod nadnesený pojem „nízkorozpočtové“, protože to jsou kapely z poměrně blízkého okolí,

Úvod pátečního koncertu na amfiteátru jste mohli shlédnout v předchozí fotoreportáži. Dnes se podíváme, jak večer pokračoval. Na všechny vystupující se bohužel nedostane, ale snad vám i tak dokážeme trochu přiblížit atmosféru, jaká na Zahradě panovala.

Vítězem soutěžní malé (Open) scény Muziky 2011 se stala kraslická skupina Alison, stříbro patří Spáleným sušenkám z Brna a bronz Montymu. Dvacátým ročníkem končí podoba festivalu na jakou jsme byli zvyklí...

Folková formace Petr Špacír Procházka a Jana Umanová slavnostně pokřtila svou prvotinu ve světě folku CD Kvítko.Za účasti hostů Ladislava Krejčího a Karla Charlieho Prostiňáka se tak událo dne 30.7.2011 v Terezínském Motorestu u Památníku.

První srpnový den nenápadně hlásal, že se patrně předčasný podzim vrátí tak trochu k létu. Minimálně ustal déšť a postupně se oteplovalo. Každopádně v okolních lesích začaly růst houby, takže kdo chtěl, mohl zkusit štěstí. Cukrárna v hotelu Celerin útočila na zákazníky výběrem sladkostí, až oči přecházely a dalo se konečně sedět i venku. Letošní Kocouří scéna je ve znamení změn programu. Ohlášená skupina Marien byla bez bližšího zdůvodnění pořadatele

29. července 2011 byl zahájen 29. ročník festivalu Prázdniny v Telči. Co je letos v Telči krom festivalu nového? Automobilisty odradí při příjezdu do města upozornění, že v důsledku prací na vozovkách je město prakticky neprůjezdné. Samozřejmě to není pravda a znalci místních poměrů si poradí. V malém hotelu Telč je otevřena nová Filmová kavárna.

Oldřich Veselý – rockový zpěvák, skladatel a hráč na klávesové nástroje, všestranný a renesanční umělec, bývalý člen Blue Effect a Synkop 61 vydává po několikaleté odmlce desku s názvem Restart. Třináct skladeb, které nahrával se svou kapelou €-band ve studiích v Brně a v Praze ve spolupráci s takovými osobnostmi jako Vlasta Třešňák nebo Pavel Vrba, bude možno na hudebních pultech zakoupit od poloviny srpna 2011.

Hraní na předscéně většina vystupujících popisuje jako děsivý zážitek neboť za vašimi zády, oddělena jen oponou, se na zvukové zkoušce chystá další kapela. Vystoupení písničkářského dua Sova a Slamák, loňských vítězů Krtka, znělo hodně přesvědčivě bez jakéhokoliv zakolísání. Kuba Slamák mi prozradil, že za nimi se chystající Jablkoň se chovala naprosto skvěle, tedy bez jakýchkoliv rušivých zvuků.

Dnešní fotoreportáž vás zavede na první dvě vystoupení sobotního večera na amfiteátru Zahrady 2011. O zahájení letošních koncertů na největší festivalové scéně se zasloužily skupiny AG Flek a Jablkoň. První večer na amfiteátru zahajoval AG Flek. Tahle kapela se stala jednou z legend českého folkrocku už v 80. letech, kdy její jádro tvořil Ivo Viktorin, Karel Markytán, Blanka Táborská a Josef Šobáň.

Po mnoha diskusích jsem se rozhodl napsat několik článků na téma s kým nebo s čím vyrazit na hudební festival. Začnu dětmi. Nejlepší odpověď, zda je vhodné vyrazit s dětmi na hudební festival, je jejich stále se zvyšující počet v hledišti v posledních letech. „Prosím tě, ta malá dlouhovlasá roztomilá holčička co běhá pod pódiem, ta je tvoje?“ Takhle krásně oslovil jeden z pořadatelů na Muzice Bublinu.

Pohled na oblohu vypadal téměř celou neděli docela beznadějně. To se projevilo i v umístění diváků na scéně Terasa. Většinou se tísnili pod velkými slunečníky po stranách. Nikomu se moc nechtělo vyjít ven do deště. Nedělní odpolední program však sliboval kapely, při jejichž poslechu je těžké jen nehybně stát. Proto se v průběhu odpoledne masa diváků nenápadně stahovala směrem k pódiu, až při posledních kapelách byla plocha před pódiem zcela zaplněna.

Než začneme násobit počet diváků cenou vstupenky, bylo by asi dobré přidat pár slov… Zahrada jako festival neexistuje sama o sobě. Pořádá ji agentura FM Production s.r.o. Je to jediná agentura, která se tímto způsobem celoročně zabývá folkem a spřízněnými žánry. Asi nemusím připomínat, že pořádá také festival Folková růže, vydává měsíčník Folk a třeba také zaštiťuje v rámci Akademie populární hudby udělování Andělů v žánru Folk a country.

Dramaturgie letošních večerních koncertů na amfiteátru se mi zdála poněkud nevyrovnaná. První dva večery nabízely pestrou směs různých žánrů a také interprety, kteří přijeli na Zahradu poprvé. Vlastně některá vystoupení ani neměla s folkem moc společného, ale právě díky nim byl program svěží. A poslední večer jakoby měl být monotematický.

Zahradu tvoří pestrá mozaika událostí a zážitků. Společným pojítkem jsou samozřejmě koncerty všech účinkujících, ale dnes se podíváme v naší fotoreportáži záměrně kamkoliv jinam než na pódia. Zároveň tak začínáme fotoseriál z letošní Zahrady. Ještě před samotnou náloží fotek se ale krátce zmíním o tom, jak na mne letošní Zahrada celkově působila.

Ve dnech 24. – 26. června se konal jubilejní 45. ročník festivalu Porta v Řevnicích. České národní finále tu štáb Porty připravil už počtvrté, protože se tu festival dobře zabydlel. Návštěvníci opět zaplnili Lesní divadlo, zejména pak v sobotu, kdy se prý musely operativně přidávat lavice, aby se uspokojil zájem příchozích. Ale já si na Portu odskočila jako v minulých letech v pátek a v neděli, strávila jsem tam tedy jen pár hodin.

Festival Okolo Třeboně oslavil v letošním roce již dvacátý ročník. Za předchozích devatenáct ročníků vystoupilo na podiu festivalu nespočet hudebníků všech různých žánrů. Na letošním, dvacátém, první „multižánrový“ den vystoupili: Jananas, Debbi, Marek Ztracený, Tomáš Klus, Čoko Voko a vše uzavřelo Sto zvířat. Sobotní „folko-folkrockový“ den odstartovala soutěž Houpací kůň (viz článek). A večer na zámeckém nádvoří vystoupili: