Kalendář

Oblíbená česká skupina Rangers-Plavci, věnující se stylu folk a country, oslavila 45 let své existence!

První sestava se sešla v roce 1964 a tvořili ji Milan Dufek, Antonín Hájek, Mirek Řihošek, Jan Vančura a Jiří Veisser. O rok později pětice odehrála svůj první koncert, za pivo a párek. O další dva roky později se zúčastnili festivalu Porta a hned první vítězství. Svou první desku vydali v roce 1968 u firmy Panton a již v roce 1970 měli na svém kontě první prodaný milion desek v Československu.

Jako jedni z mála jezdili do zahraničí, a to do exotické Jižní Ameriky, na Kubu; v roce 1988 měli 14 koncertů v Sao Paulu. Na konci roku 1989 postihla kapelu osudová rána. Po těžké nemoci zemřel kapelník tehdy stále ještě „Plavců“ Antonín Hájek. V roce 1990 se skupina vrátila k původnímu názvu Rangers. V devadesátých letech koncertovali po USA, Kanadě a Austrálii a obdrželi ocenění za prodané desky. V roce 2005 tragicky zahynul druhý ze zakládajících členů Milan Dufek.

V současné době hraje skupina Rangers-Plavci ve složení: Iva Hajnová (zpěv), Max Presser (zpěv, mandolina, housle, foukací harmonika, kytara), Karel Macálka (zpěv,kytary), Franta Goliš Drápal (zpěv, kontrabas), Mirek Řihošek (banjo,kytara). Přijďte si s nimi zazpívat nestárnoucí hity jako Pole s bavlnou, Trpasličí svatba, Zvedněte kotvy, 500 mil, Rákosí, Orchidej ...

Pavel Dobeš je stálicí na české folkové scéně už od osmdesátých let. Mezi jeho hlavní přednosti patří brilantní práce s jazykem a slovní humor. Jeho živé, bezprostřední vystupování mu získává stále nové příznivce napříč generacemi.

Začátky Dobešova působení jsou spojeny s ostravskými bigbeatovými kapelami, s nimiž hrál v 60. letech. Postupně se jeho zájem soustředil na country a folkovou hudbu (B-komplex, později Minimum), přechod k folku je spojen s prvním vystoupením na festivalu Folkový kolotoč v roce 1983, kde se představil písněmi Jarmila, Blažek, Hrušky, Krtci.

Od poloviny 80. let vyvíjí intenzívní koncertní činnost, s Martinem Kratochvílem nahrávají Skupinové foto, opakovaně přijímá pozvání Miloslava Šimka do divadla Semafor, vystupuje v rozhlase a televizi.

V repertoáru prošel Dobeš „ostravským obdobím“, jeho písně se tematicky neomezují, způsob podání běžných námětů ze života se pohybuje od střízlivého konstatování až po hlouběji pojaté úvahy. Je autorem stovky písní, vydal 9 alb (Skupinové foto (1988), Zátiší s červy (1990), Zpátky do trenek (1992), Live (1993),Něco o Americe (1995), Průzkumný let (1997), Komplet (1999), K svátku (2001), ZUM ZUM ZUM (2002), Banány (2006) ).

Pro letošní rok Pavel Dobeš zařadil do repertoáru nejžádanější písničky, které se na koncertní pódia už dlouhé roky nedostaly. Malá ukázka na www.paveldobes.cz. Osvědčená spolupráce s kytaristou Tomášem Kotrbou i nadále trvá.

Na jeho songy tančili v šedesátých letech možná už naši otcové, přesto charisma jeho tvorby trvá dál a přenáší se i na syny. Řeč je samozřejmě o Vladimíru Mišíkovi, naprosto zásadní postavě české bigbeatové a rockové scény. Legendární muzikant, mnohými pokládaný za jednoho ze zakladatelů české rockové scény vůbec, zahraje průřez svou bohatou tvorbou. A že za více než 40 let koncertování nashromáždil spoustu skvělých songů, dokazuje nehynoucí obliba u obecenstva.

Ačkoliv se tvorbu Vladimíra Mišíka pokoušel marně zastavit minulý režim (několik let patřil mezi oficiálně zakázané umělce) i nepříjemná nemoc, tenhle „táta českého rocku“ se dokázal vždy oklepat a postavit zpátky na nohy. Úspěch u převážně undergroundové scény si Vladimír Mišík vysloužil už první deskou stroze nazvanou 1. Tu známe ovšem také pod mnohem známějším označením Stříhali dohola malého chlapečka. Následovala řada dalších nahrávek, mezi kterými je zatím nejaktuálnější deska Ztracený podzim z roku 2010.

Proč je Vladimír Mišík tak jedinečnou postavou na české hudební scéně vykresluje i fakt, že stál u zrodu několika zásadních kapel české „bigbeatové“ scény. Pojmy jako Blue Effect nebo The Matadors dodnes rezonují v (d)uších českých fanoušků kytarovek a jsou vlastně „povinnou četbou“ pro „studenty“ školy rocku.

Komorní sestava fungující už nějaký čas kolem písničkáře Ivana Hlase. V nádherných aranžmá, zdobených virtuózní hrou na akustické nástroje nejlépe vyniknou Hlasovy písně, založené na vyváženosti hudby a poezii textů. Hudebníci nejsou na naší scéně žádnými nováčky, jejich radost z přímo předané muziky je pověstná. I kořeny ovlivňující hudbu Tria jdou od hospodského blues, městských balad, rokenrol, až po melodické názvuky různých etnik. Je to hudba v dobrém slova smyslu lidová.

Za dobu svého působení Ivan Hlas Trio odehrálo spoustu představení, od klubů, tančíren až po divadelní sály a různé prestižní společenské akce. Největší ctižádostí hudebníků je, aby se lidé bavili, což se, při vší skromnosti zatím vždy bohatě podařilo. Vždyť také krédo kapely zní: S radostí, nasazením a živě!

Známé i méně známé písničky Banjo Bandu, humorné slovo a často i nečekaná improvizace v podání Ivana Mládka, Lenky Plačkové, Libuny Roubychové a Vítězslava Marka. Pořad i se dvěma vynucenými přídavky trvá celkem 90 minut, během kterých vás banjista, zpěvák a humorista Ivan Mládek také seznámí s prvním kytarovým keyboardem „Guitariano“. Při některých svých skladbách předvede ukázky hry na tento nový hudební nástroj a případným zvědavcům vysvětlí po představení jeho princip a technické vymoženosti.

Díky prvnímu singlu Tráva z připravované desky Petra Bende, která spatřila světlo světa na jaře roku 2010 se zrodil nápad trošku si odskočit a nechat se inspirovat žánrem, který je Petrovi blízký. S kamarádem a výborným písničkářem Pavlem Helanem, který je spoluautorem již zmíněného singlu založili projekt, kterému říkají - Kolotoč.

Po prvním odehraném a úspěšném koncertu na nádvoří zámku v Blansku, proběhli v násladných letech další koncerty,na folkových festivalech a v divadlech. V programu dlouhém bezmála dvě hodiny zazní písně obou autorů v podání dvou akustických kytar, piana, mandolíny, violoncella, saxofonu a dalších nezvyklých nástrojů v nezvyklých aranžích. Průvodní slovo obou muzikantů jistě pobaví a příjemně naladí.

Řeči vedou a písně zpívají skladatel Petr Skoumal, multiinstrumentalista Jaroslav Olin Nejezchleba a virtuózní kytarista Norbi Kovács.

Český hudebník Petr Skoumal působil v Činoherním klubu jako režisér a hudební dramaturg. Velmi významná je jeho tvorba pro film a televizi (např. Srdečný pozdrav ze zeměkoule, Nejistá sezóna, Jára Cimrman ležící, spící, Rozpuštěný a vypuštěný). Nezapomenutelná je i jeho hudba k večerníčkům (Maxipes Fík, Bob a Bobek, A je to...). Petr Skoumal píše hudbu mnohým hudebníkům, několik let působil jako člen kapely ETC Vladimíra Mišíka, dlouhodobě spolupracuje například s Michalem Prokopem.

Multiinstrumentalista Jaroslav Olin Nejezchleba hrával a hraje s Vladimírem Mišíkem ve volném akustickém sdružení Čunderground, s Petrem Kalandrou v jeho Blues Session, a spolupracoval s celou řadou dalších hudebních osobností (namátkou Čechomor, Vlasta Redl, Petr Skoumal, Jan Burian, Michal Prokop, Ivan Hlas, Nerez, Jiří Bílý, Anna K., Radůza, Vlasta Třešňák a další). V současné době hraje v Triu Ivana Hlase.

Kytarista a zpěvák Norbi Kovács člen skupiny Lokomotiva, Ivan Hlas Trio a Kybabu. Věnuje se i hudbě filmové a scénické.

Herec kultovního divadla Ypsilon, v posledních letech jdoucí z jedné zajímavé a velkolepé filmové role do druhé, a současně písničkář lehce undergroundového odéru. Paradoxní je jeho žánrové zařazení: s čím v mládí zacházíš, toho se celý život nezbavíš, a tak i Jiří Schmitzer se cítí jako bigbíťák (a na rockových festivalech se dosud vyskytoval nejčastěji).

Přesto vystupuje sám jako písničkář, hraje na akustickou kytaru, píše přemýšlivé texty a bigbít v jeho tvorbě je omezen na občasné rockenrolové figury. Vyrovnaný a usměvavý pán s vějířky vrásek kolem očí působí v zákulisí velmi nenápadně, s nikým se příliš nebaví a nezdraví a po odehrání svého setu zmizí.

A na pódiu? Velký sukces. Přídavky, nadšený amfiteátr aplaudující zejména veselým písničkám, z nichž nejvíc zabírá ta o Frantovi, co jede na kole a veze na něm rýč. Avšak na dvojalbu Šílenec je trochu jiný Jiří Schmitzer: hlubší a širší, mapující realitu typickým českým způsobem, míchajícím Haška s Kafkou v komedii tak smutnou, až se chce vyjeknout.

Petr Novotný, Tomáš Linka a  Antonín Kny jsou neodmyslitelně spojeni s legendární českou country skupinou Fešáci ( 1967 - 2013) a působí v ní bezmála 20-30 let (P. Novotný 1974 - 1994, T. Linka 1974 - 1984 a 1993 - 2013,  A.Kny  1987 - 2013).

Jejich vystoupení mapuje předešlých 30 let skupiny, jenž je na domácí scéně již od roku 1967 a kterou prošlo několik slavných hudebníků a komiků – například Michal Tučný, Jindřich Šťáhlavský, Pavel Brümer, či Petr Novotný, Josef Alois Náhlovský a Josef Mladý.

Petr Novotný vzpomene v humorně laděném představení na celé toto období, zavzpomíná na spolupráci s Michalem Tučným, na příhody z cestování po tehdejším Československu, na hotely a šatny a samozřejmě na neobvyklé zážitky na jevišti.

Tomáš Linka zazpívá jak nejslavnější písně Fešáků a nejznámější písně svého spoluhráče, přítele a souseda z Hoštic – Michala Tučného, tak i písně z let, kdy byl členem skupiny Greenhorns (1969 -1974 a 1986 – 1993). Své vystoupení obohatí také mistrovskou hrou na foukací harmoniku – již dlouhou dobu patří Tomáš Linka k nejlepším hráčům na tento hudební nástroj u nás a mnoho mladých hudebníků se učí podle jeho před lety vydané a velmi žádané harmonikové školy.

Tomáše Linku doprovází kytarista a zpěvák Antonín Kny  (Kamion, Fešáci, Cadillac, Double Eagle, Přímá Linka), který je zároveň producentem a manažerem skupiny Fešáci.

Komorní sestava fungující už nějaký čas kolem písničkáře Ivana Hlase. V nádherných aranžmá, zdobených virtuózní hrou na akustické nástroje nejlépe vyniknou Hlasovy písně, založené na vyváženosti hudby a poezii textů. Hudebníci nejsou na naší scéně žádnými nováčky, jejich radost z přímo předané muziky je pověstná. I kořeny ovlivňující hudbu Tria jdou od hospodského blues, městských balad, rokenrol, až po melodické názvuky různých etnik. Je to hudba v dobrém slova smyslu lidová.

Za dobu svého působení Ivan Hlas Trio odehrálo spoustu představení, od klubů, tančíren až po divadelní sály a různé prestižní společenské akce. Největší ctižádostí hudebníků je, aby se lidé bavili, což se, při vší skromnosti zatím vždy bohatě podařilo. Vždyť také krédo kapely zní: S radostí, nasazením a živě!

Dvojkoncert písničkářů Ivo Jahelky a Miroslava Palečka