Ten, kdo úmyslně podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, spáchá trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle § 260 trestního zákona.

Kdo úmyslně veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 260, spáchá rovněž trestný čin podle § 261 trestního zákona.

Forma spáchání uvedených trestných činů není zákonem vymezena. Z tohoto důvodu lze uvedené trestné činy spáchat i písní.

Německý flákač z povolání Horst Wessel se stal v roce 1926 členem NSDAP a 23. února 1930 byl zabit v Berlíně v boji s komunisty. Krom jiného napsal na melodii Étiena Mohyla z opery Joseph z roku 1807 píseň, jejíž první sloka v překladu zní: Vlajku vzhůru, řady jsou sevřené, SA pochodují tichým pevným krokem. Kamarádi zastřelení Rudou frontou a reakcí, pochodují v duchu v jedné řadě s námi. Píseň byla nazývána buď Die Fahne Hoch či Horst Wessel Lied. V roce 1931 se stala hymnou NSDAP a byla zpívána při slavnostních příležitostech se zdviženými pravicemi. V Německu a stejně tak i v Rakousku je hraní i zpěv této písně zakázán trestním zákonem.

Každé totalitní hnutí má své hymny. V nádherném filmu režisérů Kádára a Klose Obchod na korze zpívá pochodující Hlinkova garda svou hymnu s refrénem: Rež a rubaj do krve, nebude to poprve, pokial Slovák na Slovensku pánom nebude. Tenhle popěvek doprovázel transporty desítek tisíců slovenských Židů z gardistických sběrných táborů směr Osvětim. V roce 1998 jsem slyšel zpívat tuto píseň v campu nedaleko Banské Štiavnice v modernějším rytmu se všemi slokami včetně závěru: Všeci Židia utekajú lebo majú strach.

Občas se i umění zmocní ďábel. Nezáleží na tom, zda na sebe bere černou košili a vysoké boty, rudou barvu nebo má holou hlavu a křičí, že není nic než národ a řve při elektrických kytarách. Ďáblu nepřísluší lidská práva, už proto, že není člověk. Proti ďáblu je třeba bojovat, jinak budou jednoho dne vlát na všech rozích jeho prapory a znít písně, které bylo třeba včas zatknout i s jejich tvůrci a šiřiteli.