21.09.2005 Notování má první dva postupující (Tomáš Pohl) |
Reportáže | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(reportáž z prvního základního kola soutěže Notování pod Vyšehradem) Tak nám začíná foukat ze strnišť, řekl by pan Bajza, obchodník z knihy Karla Poláčka Bylo nás pět, když nastal podzim. V P klubu v Trojické sice ve čtvrtek 15 září 2005 bylo spíše vedro, ale blížící se podzim s sebou nese i začátek třetího ročníku soutěže Notování pod Vyšehradem. Letošní ročník je rekordním, pokud jde o počet soutěžících. Celkem se přihlásilo třicet kapel a písničkářů takže na každé z pěti základních kol, pokud jsem to spočítal dobře, připadá šest soutěžících. V prvním základním kole jsem od půl osmé večer viděli a slyšeli tyto soutěžící: duo Paduo z Prahy, kapelu Zhasni z Nového Boru, písničkáře Páju Lišáka Jindráka se smíšeným doprovodem, kapelu Nainzerát převážně z Prahy, Markétu Berouskovou a kapelu My3.avi z Prahy. O jako vždy hladký a vtipný proběh večera se starala dvojice moderátorů (a současně organizátorů) Belmondo s Cimburou a jim vydatně pomáhaly jejich hezčí polovičky Bublina s Kytkou. Za mixážním pultem jako vždy pan Pecka, který poněkud uvízl v dopravní zácpě vedoucí před sedmou hodinou Trojickou ulicí. Celou soutěž sledovala a hodnotila jako v předchozím ročníku Pořadatelská rada ve složení tvořeném shora uvedenými smíšenými dvojicemi, zkrášlená Karolínou Skalníkovou a v čele s Oldřichem Dolejšem, kapelníkem Sekvoje. Jako první vystoupili Aleš Rogalewitz a Jirka Havelka - Paduo , duo z Prahy. Kluci zahráli a zazpívali tyto písně z vlastní dílny: Mléčná dráha, V zoo, Jezevec a Letec. Přiznám se, že uvedené duo jsem slyšel poprvé. Znal jsem jen sólové vystoupení Aleše Rogalewitze z klubu Vesuv, kde byl hostem Martina Čepelíka. Přiznám se, že mě kluci dostali už po první písničce. Občas se říká, že v mladé folkové generaci vedou kvalitativně děvčata, ale Paduo je tu od toho, aby pomyslné váhy pomohlo vyrovnat na stranu kluků. Písničky této dvojice mají vtipné texty, jsou hezky zpívané a nepředstírají řešení světových problémů. Hlavně mají nadhled. Rád si oba kluky zase někdy poslechnu a jistě nebudu v půlce koncertu zívat. Kapelu Zhasni hrající ve složení Michal Vaněk (zpěv, klavír, el., kytara) , jeho drobná půvabná žena Irena Vaňková (zpěv, klavír a housle) Petr Lhoták (basová kytara) a Jakub Horák (zpěv a el. akustická kytara) jsem viděl před čtrnácti dny v Balbínce jako hosta Arnošta Frauenberga, jemuž Jirka Hrdina udělil na léto na plakátech pseudonym Trautenberg. Zhasni jsou v podstatě sdružením tří písničkářů s basovým kytaristou. Vůdčí osobou je především Michal Vaněk, autor většiny písní. Kvůli kapele Zhasni byl vytažen před pódium klavír, o jehož přítomnosti jsem v předchozím ročníku neměl tušení. Hráli na něj Michal a jeho žena Irena. Písně kapely Zhasni jsou křehké, plné poetiky a mají nádherné texty. Ani jednu ze čtyř písní, které zazněly bych si netroufal označit jako slabší článek v programu. Zhasni nám zazpívali písně: Vichřice, Tak trochu, Vlaštovky a Převozník. Už na zmíněném koncertu v Balbínce jsem se začal na vystoupení kapely Zhasni těšit a považoval jsem je za žhavého kandidáta na postup. Jen pro úplnost dodávám, že v třetím základním kole Notování 3.. listopadu 2005 by měl vystoupit jako soutěžící Michal Vaněk. Určitě si jej přijďte poslechnout. Jeho demosnímek si často pouštím, je to moc dobrá muzika. Jako třetí vystoupil Pája Lišák Jindrák z Prahy, který si přivedl pěveckou a instrumentální posilu. Páju znají snad všichni jako zvukaře za mixážním pultem. Pája se přihlásil do soutěže již loňského roku, ale jeho vystoupení zmařili povinnosti zvukaře kapely Asonance, což pochopitelně nešlo odmítnout. Vpravo vedle Páji stály dvě dívky a po jeho levici seděl kytarista. Kytarista se jmenuje Martin David a zpěvačky a flétnistky Nela Mládková a Petra Kaluschová. Nelu Mládkovou jistě znají příznivci kapely Jen tak tak z Jindřichova Hradce, v níž zpívá. Z díly Páji zazněly písně : Markéta, Nikdy, Pomeranč a Vločky. Cimbura řekl při představení uvedeného uskupení, že vetšinou zpěváci říkají, kdy začali zpívat. U Páji je to přesně naopak, neboť on v roce 1996 účinkovat přestal. Pájovo vystoupení bylo příjemným odbočením mistra zvuku ke kytaře a zpěvu, ale veliké šance na postup jsem mu nedal. Nevadí, hlavně , že si zahrál a někdy bych si jej poslechl znovu. Kapelu Nainzerát hrající ve složení: Ladislav Zbur (basa), Luboš Radosta (peruánská flétna a déšť), Jana Rozhoňová (zpěv) a Martin Novák (elektrická kytara a zpěv) jsem slyšel poprvé. Název kapely vyplývá z jejího vývoji, kdy zakládající trojice byla skutečně pomocí inzerátu doplněna basistou Láďou Zburem. Nainzerát začali hrát od svého založení v dubnu 2003 většinou převzatý repertoár, ale na Notování se přivezli tyto skladby ze společné dílny: Žár pekla, Letní večer, Cesta na Ox =bow a Šachy. Již při první písni bylo jasné, že kapelu přijeli podpořit její příznivci, což je pochopitelné a na Notování obvyklé a občas přítomnost "fans" zamíchá pořadím. Zpěvačka Jana Rozhoňová, hezká černě oblečená dívka, mě před prvním tónem utvrdila
Nejmladší a předposlední v pořadí vystoupila Markéta Berousková z Prahy. Šestnáctiletou Markétu jsme v minulém ročníku slyšeli s její starší sestrou Kateřinou v seskupení Samovar. Markéta vyměnila violu a saxofon za kytaru. Další změnou oproti "samovarskému" hraní je vlastní repertoár. Markéta zazpívala písně: Návštěva, Líná, Setkání a Sněží. Text poslední písničky je z pera Markétiny maminky a Markéta sdělila, že jej objevila při úklidu a zhudebnila jej. Sólová Markéta je stejně mnohomluvná jako "mluvčí" Samovaru. V "civilu" je Markéta upovídaná šestnáctiletá dívka, ale na pódiu by měla trošku své mluvené slovo krátit. Hezkým dívkám se sice hodně odpouští , ale i ony na sobě musí pracovat. U Markéty Berouskové jsem ocenil smysl pro humor, zejména černý (píseň Návštěva), který je u lyrických šestnáctiletých dívek vzácností. Pokud Markétina maminka složila ještě nějaký tak hezký text jako Sněží, neměla by jej schovávat doma a měla by jej Markétě svěřit. Když jsem vloni poprvé slyšel píseň V kůži Oldřicha Nového v podání soutěžící pražské kapely My3.avi, netušil jsem, že poslouchám letošního "velkého sběrače Port". Každopádně mi kapela utkvěla v paměti a její účasti ve finále minulého Notování zabránila jen společná dovolená kapely. My3.avi hrají ve složení: Jiří Horecký (bonga a trubka), Jan Výborný (rytmika) Klára Housková (housle) , Jakub Vlachynský (basová kytara) a Jan Špalek (kytara a zpěv). Kapela zahrála a zazpívala tyto skladby: Margo, Černý půlměsíc, Vletílo ptáča do mojej fujary a Rozjedem se autem po polích. Vynikající hlas Honzy Špalka, perfektní rytmika, dobře znějící trubka Jiřího Horeckého a housle Kláry Houskové mě naladily na vlnu onoho zmíněného mrazení v páteři. Snad nejvíc mě dostala píseň Margo, plná napětí a gradovaná. My3.avi jsou nad věcí, každá ze skladeb je něčím osobitá a mě nezbývá než zas u jedné kapely konstatovat: The star is born. Po poslední skladbě mohl postupu My3.avi zabránit jen teroristický útok na P - klub. Po přestávce zahrála jako host kapela Sekvoj, která má v Trojické domovské právo. Sekvoj je vynikající kapela, ale protože se k jejímu blížícímu se čtvrtstoletí připravuji rozhovor s Oldou Dolejšem a Pavlem Hurtem, ponechávám si rezervu na samostatný článek. Po přídavku Belmondo ohlásil výsledky prvního kola. Pořadí účinkujících (od šestého do prvního místa): Pája Lišák Jindrák, Paduo a Markéta Berousková, Zhasni, Nainzerát a My3.avi. V písních byla na prvním místě lidová Vletílo ptáča do moje fujary v podání My3.avi. Postupují tedy Nainzerát a My3.avi. Tak ahoj 6. října 2005 v půl osmé večer. Uslyšíte a uvidíte: Simonu Klímovou , Pavla Jima Macháčka, Karla Carlose Krále, Houpačku, Finannan a Kámen úrazu. Jako host vystoupí Jeroným Jerry Lešner. Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |