06.11.2013 Jazz náš vezdejší, dej nám Pane (Tomáš Pohl) |
Názory | ||||||||||
(památce Ferdinanda Havlíka)
Uprostřed povolebních zmatků a společného vyznamenání Františka Čuby spolu s Pavlem Wonkou z rukou pana prezidenta, zemřel v den výročí vzniku republiky Ferdinand Havlík. Pro mě je Ferdinand Havlík navždy spojen s divadlem Semafor, kde s přestávkou let 1967 až 1969 působil jako kapelník, klarinetista a po Šlitrově smrti jako dodnes nedoceněný skladatel. Asi každý zná Suchého Kytici s hudbou Ferdinanda Havlíka, ale stranou nesmí zůstat ani další hry jako Smutek bláznivých panen, Sladký život blázna Vincka, Zuzana v lázni a mnohé další. Havlík byl srdcem swingař, ostatně jako celá generace „nylonového věku“, když hrál před angažmá v Semaforu na různých místech, mimo jiné v legendární kavárně Vltava. Jeho posledním skladatelským dílem v Semaforu byla hra Víkend s Krausovou v roce 1995 a v tomto roce Havlík z divadla odešel. Hrál s kapelou Swing Band, kterou založil již v roce 1977. Zájemci o lidský i muzikantský osud nechť si s chutí přečtou jeho autobiografii Můj život s klarinetem, z níž poznají mnohé i o dobách, jejichž pamětníci pomalu mizí. Ferdinand Havlík byl i známý recesista, na pódiu i v životě. Na pódiu mu v tom zdatně pomáhal saxofonista Evžen Jegorov, již řadu let hrající s nebeskými muzikanty. Havlík se prosadil i v českém filmu. Poprvé to bylo ve filmu režiséra Čeňka Duby Letiště nepřijímá, kdy při tónech jeho kapely tančí první piloti letadla TU - 104. Samozřejmě nemohla jeho kapela chybět i v legendárním filmu Kdyby tisíc klarinetů z roku 1964 a byl i autorem hudby k filmům Přehlídce velím já (1969) a Rakev ve snu viděti (1968). Jako herce známe Ferdinanda Havlíka z filmu Slavnosti sněženek i z několika dalších filmů. Jeho hudba samozřejmě nechyběla v semaforských filmech s postavami Jonáše a Melicharové, kdy po létech byl na plátnech kin viděn Jiří Suchý. Vím od Ivana Kotta, přímého účastníka všeho, co se kolem Semaforu od jeho založení dělo, že pan Havlík zápasil s těžkými nemocemi. Bohužel 28. října 2013 ten zápas skončil. Když jsem tentýž den viděl na Hradě řadu tváří čekajících na vyznamenání od člověka, jehož si nevážím, viděl jsem v duchu všechny ty, kteří jsou i bez řádů dávno vyznamenaní v duších a srdcích těch, kteří je mají rádi. Mezi předními takto vyznamenanými stojí i Pan muzikant Ferdinand Havlík. Čest jeho duši, čest jeho umění!
Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Copyright © 2024 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...