|
Vážené čtenářky a vážení čtenáři,
už na střední škole, která tehdy nesla název Střední všeobecně vzdělávací, jsem ve slohu měl nejraději útvar zvaný úvaha. Popis jara, či spolužáka, mi neseděl. Byl jsem vždy ten typ, který napřed napíše sloh a pak tvoří osnovu, a to jen proto, že je to nařízeno. Krom toho jsem vždy rád četl a čtu v novinách a časopisech úvahy a fejetony, zejména píší-li je lidé jako je pan Jiří Černý. Kolem sebe denně potkáváme témata k zamyšlení a současně se někdy vracíme i do minulosti, ať ji pamatujeme, či jsme o ní jen slyšeli nebo četli. A tak se stalo, že jsem se vrátil do školních let a čas od času napsal pro FOLKtime útvar, ke kterému název úvaha či fejeton patří. Snažím se vždy, aby základní, a snad i čtenářsky sympatickou vlastností tohoto slohového útvaru, byla stručnost. Pokud jde o obsah mohu jeho hodnocení ponechat jen čtenářům.
Na redakční radě mi milé kolegyně a kolegové navrhli, aby se z mých občasných slohových a slovesných útvarů stala rubrika. Souhlasil jsem a rovněž jsem kývl na název Po(h)ločas, vzniklý v rámci letošních Silvestrovin. Budu se s vámi rád pod tímto názvem čas od času setkávat. Navíc má pravidelná rubrika vlastnost potvrzující novinářskou zásadu, že nejlepší inspirací pro autora je termín.
Tak ahoj v Po(h)ločase.
Tomáš Pohl
|
|
23.02.2007
Deti na križácké výprave
(Tomáš Pohl)
|
|
|
|
|
|
Názory
|
|
Jestliže člověk cosi kritizuje, měl by to poznat. Občas si kupuji tiskovinu, které se říká bulvár. Bulvár vycházel a vychází. Nejde mi o kritiku bulváru. V jednom takovém časopisu, který se od jiného podobného liší jen názvem a někdy i cenou, jsem narazil na fotografii, kde několik polodětských obličejů obklopuje suverénní výraz jednoho z předních publicistů naší první komerční televize.
|
|
16.02.2007
Cizí perí
(Tomáš Pohl)
|
|
|
|
|
|
Názory
|
|
Kdysi dávno mi jedna kolegyně v zaměstnání vyprávěla o svých zážitcích ze Spojených států, kde byla v šedesátých letech minulého století se svým manželem. Krom množství programů v televizi ji zaujalo, kolik se v médiích hraje českých písniček. Nějaký Presley tam anglicky zpíval, že kočka není pes a včera není dnes.
|
|
09.02.2007
I pomníky se potí
(Tomáš Pohl )
|
|
|
|
|
|
Názory
|
|
Kdo je, děti, podle vás hrdina? Tak se nás často ptala učitelka, které jsme říkali soudružka, zkráceně "souška". V dětských padesátých letech to byli partyzáni a husité bijící křižáky. Moc jsme drželi palce chlapci ničícímu tank pancéřovou pěstí, nebo dítěti přezdívanému vojáky Práče. Práče odhalilo německé špióny a dostalo vojenský řád.
|
|
01.02.2007
Zakopané poklady
(Tomáš Pohl)
|
|
|
|
|
|
Názory
|
|
Podle pověry se o Velikém pátku otevírají poklady. Poklady ale nejsou jen sbírka zlata, stříbra a drahého kamení, jsou to i jména, na které se zapomnělo, zapomíná, či se o nich neví. V dnešní době výroby "celebrit", zaplňujících obrazovky a stránky bulvárů, se hledání jmen pokrytých prachem času či nezájmem médií zdá většině lidí jako směšné počínání.
|
|
26.01.2007
O cenzure
(Tomáš Pohl)
|
|
|
|
|
|
Názory
|
|
Jen málo slov má tak pejorativní nádech jako slovo cenzura. Cenzor byl v původním slova smyslu úředník vybírající v Římě daně. Posléze jeho úřad zahrnoval i dohled nad mravností. Na území našeho státu je cenzura spojena zejména s érou Rakouska - Uherska, kde s cenzorem zápasily osobnosti, které se později dostaly do čítanek.
|
|
19.01.2007
Je pamet krátká?
(Tomáš Pohl )
|
|
|
|
|
|
Názory
|
|
Málokterý obor prodělal na našem území tolik výkladů jako jsou dějiny a školní dějepis. V matematice snad vždy platilo, že jedna a jedna jsou dvě, byť v padesátých létech se dodávalo, že je tomu díky Sovětskému svazu. V úvodu filmu Temno režiséra Karla Steklého z roku 1951 je vysvětlující titulek,
|
|
|
Názory
|
|
Když poslouchám tu spoustu folklorních prvků v repertoáru mnohých kapel, občas mi v paměti vyvstane jásavá melodie Ludvíka Podéště na slova básníka Pavla Kohouta ze stejnojmenného filmu režiséra Vladimíra Vlčka z roku 1952 Zítra se bude tančit všude. Ve filmu svazáci, kteří tančí a zpívají ve folklorním souboru,
|
|
15.12.2006
Tri prání
(Tomáš Pohl)
|
|
|
|
|
|
Názory
|
|
V roce 1958 natočila režisérská dvojice Ján Kadár a Elmar Klos satirickou komedii Tři přání. Po ideové kritice na festivalu v Banské Bystrici měl film premiéru v srpnu 1963 a po roce 1969 se další reprízy přesunuly až na rok 1990. Důvodů bylo několik. Hlavní role hráli jugoslávští herci Rade Marković a Taťjana Beljaková.
|
|
05.12.2006
Mlcely múzy?
(Tomáš Pohl )
|
|
|
|
|
|
Názory
|
|
V písni Král a klaun zpívá Karel Kryl: Tiše šeptal při té hrůze Inter arma silent Musae.. Nevím v důsledku jaké války tohle stokrát citované latinské úsloví zaznělo poprvé. Je však uvedené úsloví skutečně pravdivé? Slovo válka je obsaženo ve všech jazycích světa a možná se skloňuje i tam, kam dosud nedohlédneme. Tisíce, milióny mužů šly v lidských dějinách
|
|
24.11.2006
Kdy použít šrapnel?
(Tomáš Pohl)
|
|
|
|
|
|
Názory
|
|
Ne, nebude řeč o vojenské historii. Vynález britského důstojníka Henry Shrapnela, který v osmnáctém století naplnil dělový náboj kuličkami a zlomil tak nadvládu dělových koulí, které v nové podobě létaly v roce 1866 i v bitvě u Hradce Králové, tvoří pouze název pro alegorii.
|
|
16.11.2006
Písni mi, lásko!
(Tomáš Pohl)
|
|
|
|
|
|
Názory
|
|
Jedna z mých oblíbených pohádek byla Pošťácká od Karla Čapka. Byla o smutném šoférovi, který nenapsal své milované Mařence adresu na zamilovaný dopis a Mařence museli pomoci až poštovní skřítci. Když jsem byl tak trošku odrostlý věku pohádek, ke kterým se ale stejně pořád vracím, nebylo hezčího okamžiku, než otevírání obálky, kde čekaly řádky té, které jsem předtím napsal já.
|
|
02.11.2006
Styl a stylizace
(Tomáš Pohl )
|
|
|
|
|
|
Názory
|
|
Styl, to je člověk, napsal kdysi jakýsi klasik, jehož jméno jsem zapomněl. Paní Halina Pawlovská, chodící citování citátů, by mi jistě poradila, ale to není důležité. Vytvořit styl znamená odlišit se od ostatních lidí, ale především od jiných stylů. Styl je vytvořen a ti ostatní se jeho tvůrci chtějí podobat.
|
|
26.10.2006
Krásná epocha?
(Tomáš Pohl )
|
|
|
|
|
|
Názory
|
|
Přelomu devatenáctého a dvacátého století ve Francii se říká Krásná epocha. Zejména Paříž, její velkorysé bulváry, rozmach umění a technického pokroku dávají tomuto označení za pravdu. S odstupem času mají lidé tendenci idealizovat minulost, zejména v konfrontaci
|
|
13.10.2006
Rádio a já
(Tomáš Pohl )
|
|
|
|
|
|
Názory
|
|
Snad mi Stanislav Procházka mladší někde v muzikantském nebi promine, že jsem v názvu použil titul jeho písně z osmdesátých let. Od svých rodičů, kteří se už šest let se zmíněným zpěvákem tam kdesi nahoře potkávají, jsem slýchal o večerech se sluchátky na uších při poslechu rozhlasového přijímače typu krystalka.
|
|
Začátek Předchozí 1 2 3 4 Další Konec
|
|
Strana 4 z 4 |