gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

Velké recenze Malé recenze Dobře uleželé recenze Povídačky Vyšlo jinde Hrubky Hrubky
19.08.2014 Milá, až staromilá Porta v lese (Tomáš Hrubý)    PDF Tisk Email
Povídačky

Samozřejmě, že folktimové nároky na rychlost dodání reportáže jsou vyšší, než tempo, které jsem právě nastolil, ale v létě se člověk poměrně často ocitá v situaci, kdy okolnosti brání zasednout k počítačové klávesnici. Chci doufat, že i v srpnu se najde ještě dost čtenářů, kteří si rádi přečtou o letošním národním finále Porty, které se již tradičně konalo poslední červnový víkend v lesním divadle v Řevnicích.

Pro mě byl tento ročník Porty výjimečný tím, že jsem se rozhodl absolvovat kompletní finále (povedlo se mi to s drobnými výjimkami – jako že jsem třeba v pátek nepřijel z práce včas na zahájení Vlajkou), což jsem podnikl možná poprvé od lochotínského třicetitisícového finále v roce 1989. (To „možná“ nepíši proto, že bych byl tak sklerotický, ale protože jsem se účastnil v 90. letech zhruba třikrát nebo čtyřikrát finále Trampské Porty v Ústí nad Labem a nejsem si jist, jak si to mohu nebo nemohu podle regulí znovusjednocené Porty započítat…) A proč že jsem o to tolik

Markéta Zdeňková kvartet
Markéta Zdeňková kvartet
foto: Lenka Krausová
stál? Třeba že 25 let je až až. Nebo že zánikem či „umenšováním“ některých festivalů získává dobře šlapající Porta na důležitosti. Nebo že je to momentálně určitě nejlépe zorganizovaná a obsazená soutěž v žánru. Pokud chcete získat jakýs takýs přehled, kdo se dere v žánru vzhůru, Portu vám určitě doporučuji. Navíc můžete aspoň částečně zjistit, kdo ze stálic žánru co v poslední době udělal nebo neudělal, nebo zakusit trošku jinou atmosféru, než je ta standardní na dalších FCT festivalech.

Dovolím si většinu reportáže věnovat soutěži, která je podle mne středobodem Porty. Podle údajů festivalového zpravodaje Portýr (dvanáct stránek za 10 Kč každý den; dobrá práce) soutěžilo letos 228 formací, ve finále se nakonec potkalo sedmnáct z nich, přičemž tři musely projít přes semifinále, které se konalo přímo v Řevnicích. Jak jsem je viděl já? Nejlepší z nich byl podle mého názoru Markéta Zdeňková Kvartet. Mladá autorka a interpretka songů laděných folk-jazz-šansonově (a kytaristka) s doprovodem naprosto špičkových muzikantů (Zdeněk Zdeněk – piano, Václav Mašek – baskytara, Lucia Priester – housle) sice nebyla úplně nejblíže mému hudebnímu srdci, ale to by mně v hypotetické roli porotce bylo úplně jedno a doufám, že to bylo jedno i porotcům reálným. Ani to, že byla protagonistka někdy trochu studenější a na roli interpretky bude muset ještě zapracovat, by mě nepřesvědčilo hlasovat pro někoho jiného. (Nicméně o osudu kapely leccos naznačil už fakt, že Markéta Zdeňková Kvartet musel projít přes semifinále…) Jako otázku bych viděl pouze to, jestli muzikant, který interpretačně trčel o několik tlustých vrstev nad všemi ostatními hráči – tedy jazzman Zdeněk Zdeněk – má soutěžit na Portě. Pokud si porotci kladli tuto otázku, tak jim trochu rozumím. Chceme, aby spolu příště na Portě soutěžili Jiří Stivín Band vs. Luboš Andršt Band, nebo spíš mladí, nadějní, ušatí písničkáři, které ještě nikdo jménem nezná? Jenže na druhou stranu, Markétin otec Zdeněk Zdeněk není její trik pro vítězství na Portě, ale stálý člen pravidelně vystupující kapely… No dobrá. Tak když ne Markéta Zdeňková Kvartet, tak tedy Disneyband, těm jsem předvídal vítězství, hned jak dohráli (ještě před Markétou Zdeňkovou). Přes všechny drobné výhrady, které někdy mohu mít vůči písničkám Martina Kadlece, je to přece jen oproti průměru portovního finále o patro dokonalejší autor s dvěma alby na kontě, skvělým baskytaristou Markem Štulírem – a v řevnickém finále taky s

Disneyband
Disneyband
foto: Lenka Krausová
vynikající hostující zpěvačkou Hankou Skřivánkovou namísto „domácí“ Aničky Drábkové, která nějak zrovna neměla čas. A v tom byl množná důvod porážky Disneybandu. „Toto není kapela, která do finále postoupila,“ měla podle mých zdrojů prohlásit porota a Disneyband nehodnotit. Asi by to chtělo, aby si mladé zpěvačky přečetly můj úvod o důležitosti Porty v současnosti… No dobrá. Tak půjdeme dál: ještě pořád slyšitelně lepší, než masa portovního finále, byli určitě Nevermore & Kosmonaut, se zajímavými skladbami Michala Kosmonauta Šimíčka i osobitou interpretací jeho kapely. Já vím, že se vlastní vinou nepředvedli v tom úplně nejlepším světle, které jindy umějí vyzářit. Vím, že rozzuřili svým zdržováním a vtípky, které bavily nejspíš jenom je, předsedkyni poroty, která na ně pokřikovala přes celé Lesní divadlo: „Hrajte!“ Ale přesto bych čekal, že budou „diskvalifikováni“ (v uvozovkách proto, že vše bylo neoficiální) spíš proto, že oproti pravidlům používali sampler, a ne proto, že říkali divákům takové to standardní „kupte si naše cédéčko“ (jak mi sdělil můj zdroj). No dobrá… Ale není třikrát „no dobrá“ trochu moc? Neničí pověst Porty to, že nedokáže – byť třeba z pochopitelných důvodů – ocenit hned tři nejlepší (podle mého názoru, ovšem) kapely?

Ty nejlepší podle poroty – tedy vítěze celostátní Porty 2014 a další dvě oceněné kapely – už samozřejmě znáte. Jak se mi líbily? Vítězný LoukaBand bych měl někde nad průměrem: akustická kytara (a foukačka), elektrické housle, baskytara a perkuse, tedy složením téměř akustičtí hráči, cítěním hodně folkrock. Písničky poměrně zajímavé, zpěvák (Slávek Šup) kvalitní, i když s lehkou manýrou, rtuťovitá a dost sebestředná houslistka Helen Kuglerová vytvářela plochy z dlouhých tónů tak trochu bez ohledu na to, co zrovna hrál zbytek kapely, nicméně přesto se jejich „dvě hudby“ nějak – a většinou i zajímavě – potkávaly. Jenom jsem odmítal je vidět jako to nejlepší ze soutěže jen proto, že Helen nasadila zběsilé vizuální pojetí „probíjejí mi housle!“ a všichni jí to slupli i s navijákem – ale o tom už jsem na stránkách FOLKtimu diskutoval. Svoje komentáře k druhému Triu P.E.S. dávám hned zkraje do závorky: sice jsem

Loukaband
Loukaband
foto: Lenka Krausová
byl přítomen, ale když chtěl člověk někdy natáčet rozhovory a pídit se po zákulisních informacích, vnímání některých vystoupení to trochu odneslo. Vím, že jsem si kladl u Tria P.E.S. otázku, jestli přinesli něco svého nebo aspoň zajímavého („akustický swing… očividná záliba v hudbě zejména 50. a 60. let…“; stihl jsem si všimnout, že minimálně jedna skladba byla coververze standardu). A taky že zpěvačka Elizabeth má krásný, zdravý, silný hlas – akorát jsem měl pocit, že netuší, co je to dynamika a pere do toho stále forte a ještě víc. Třetí Rendez fou jsem si poslechl s potěšením, protože je to pokračování jihlavského tria Honzíkova cesta, které jsem míval rád: tedy poměrně nenápadný, ale nápaditý písničkový projekt. Jenom mně výsledná muzika připadala trochu řídká, protože zahráli a zazpívali jenom Honza Fous (kytara) a Jana Gregárková (příčná flétna); třetí muzikant se nedostavil (na rozdíl od Honzíkovy cesty to u Rendez fou není baskytarista ale perkusista). (Jen mě napadlo: kdyby namísto chybějící Aničky Drábkové nepřijel s Disneybandem nikdo, dopadli by lépe?)

A dál? Líbil se mi Jindřich Černohorský s kapelou, dobře skládající písničkář s bezchybně hrající skupinou, ale bylo mi jasné, že díky trochu popovému soundu a trochu leklé pódiové prezentaci to na výhru nebude. Duo Quaoar (postoupilo ze semifinále) se zlepšuje sice velmi zvolna, ale zato vzhledem k začátkům v hluboce dětském věku už velmi dlouho, takže jejich vystoupení byl příjemný zážitek; mimochodem, Klára Vytisková dostala zvláštní ocenění poroty. Třetí a poslední postoupivší ze semifinále – brněnské Pocity - se zase (dle mého zdroje) líbil porotě. To je efekt na Portě působící minimálně od 70. let: z regionálních kol postoupí do finále ti nejoriginálnější a ve finále pak porotcům pro samou originalitu chybí takový ten normální, slušně zahraný folk. Tak ten zastupovaly Pocity: dobré,

PES
PES
foto: Lenka Krausová
až na to, že jsem v tom jejich středovém folku chvílemi rozeznával nejen jednotlivé vlivy slavnějších předchůdců, ale i kusy jejich melodií. Možná trochu příliš hudby někoho jiného jsem slyšel i v projevu kapely Potokap, která navíc ještě nehrála tak dobře jako Pocity. Těšil jsem se na tramp-folkové Choroše, protože tam působí známá jména (Petr Ovsenák, Aleš Rogalewicz, Tomáš Doug Machalík) a řada známých chválila, ale přiznávám, že mě jejich styl, filosofie, repertoár – jak chcete – zas tak přínosný nepřišel a hlavně jim ten večer nějak nepřály múzy; nakonec i ti zmínění známí připustili, že se bohužel nezadařilo. Převážně dámský Dunibuch inklinující k pseudolidovkám mě příliš neoslovil ani svým repertoárem, ani interpretací, stejně tak Jan Ombre Blahynka byl jako písničkář – přes řadu úspěchů na různých soutěžích – poněkud všední. Rodinná kapela Marod by se snad lépe hodila – alespoň částí repertoáru – na Dětskou Portu. CZ, Paapaa a Čáry máry jsem v pátek večer nestihl.

Co se týče nesoutěžní části – čili jak se dřív říkalo hostů - nejvíc mě asi uchvátili Sourozenci Ulrychovi a Javory, slavící celou řadu kulatých a půlkulatých výročí (jako třeba 135 let Petra a Hany, myšleno samozřejmě dohromady), ale hlavně stále krásně interpretující mimořádné Petrovy písničky. V pátek mě hodně bavilo sledovat, jak šlusujicí Jaroslav Samson Lenk chytře staví svůj recitál a jak si vodí diváky na provázku, a rád jsem si poslechl nadšeně přijímanou Naďu Urbánkovou s doprovodem Bokomary, stále dobře zpívající, jen s uváděním občas na hraně vkusu. V sobotu zahráli loňští vítězové Švédova trojka a je opravdu k neuvěření, že rodinné trio se všemi omezeními, které to přináší, může být takhle dobré („to by se to rozhodovalo, kdyby soutěžili letos,“ slyšel jsem povzdech porotce). Po nich už to byl většinou (často příjemný) výlet do minulosti: Klíč kvartet, Vojta Kiďák Tomáško nebo konec konců i Nadoraz, povedená a veselá tečka na závěr soboty se pro mě vynořil málem ze záhrobí (i když koncertuje vlastně docela často). V neděli hrály kapely asi trochu víc držící prst na tepu doby, ale mezi - no nechci už říkat mladší, ale řekněme „v nejlepších muzikantských letech“ - kapely patřil asi jen Monogram a Petr Kocman s PK

Jindřich Černohorský
Jindřich Černohorský
foto: Lenka Krausová
Bandem. Tím ovšem pouze vypichuji, jaký výběr na festival provedla dramaturgie Porty, naprosto nic nenaznačuji o výkonu ani dojmu z dalších hrajících hvězd folkového nebe: rád jsem si poslechl Kamelot s pro mě novým Tomášem Koudelkou Vunderlem (myslím na tomto postu, samozřejmě), stále stejnou (naštěstí) sestavu Nezmarů i skupinu Žalman a spol., která zní čím dál víc jako zajímavá country kapela. Letošní zakončení, čili Hodina H, bylo koncipováno jako Pocta Zdeňku Rytířovi, řevnickému občanovi a hlavně fenomenálnímu textaři, autorovi 1200 textů, z nichž řada (zejména pro Michala Tučného, ale nejen) mířila k „našim“ žánrům. Zavzpomínala manželka Helena Rytířová, zazpívali si Petr Kocman, Lenka Filipová, Radek Tomášek, Tereza Černochová, Ondřej Hejma a jako hlavní hvězda Václav Neckář a kompletní Bacily. Inu – proč ne, poslouchalo se to pěkně a Zdeněk Rytíř si to jistě zasloužil, nicméně existovaly i jiné pohledy. „Popíci se chystají Portu spolknout,“ zašeptal mi v nerušené chvilce známý folkový publicista. Těžko hádat, ale kdyby mi někdo před tím čtvrt stoletím na Lochotíně řekl, že jednou se bude téměř na závěr Porty zpívat Neckářovo Šalalalalí… no, nevím.

Mimo hlavní linii programu Porty byly dva body. Drum Circle Petra Šušora – bubínky a bubnování, kterého se mohl zúčastnit každý, kdo přiběhl k pódiu. Možná trochu úlitba módě, ale bylo zajímavé pozorovat, jak se řevnické Lesní divadlo, kam se vešel slušný počet diváků, najednou zmenšilo, všichni si byli blíž a hráli si… Druhým vstupem odjinud byla novinka – vystoupení vítěze kytarové soutěže SAI, Ladislava Pazdery. Mimochodem, druhý v této soutěži skončil Honza Žamboch: škoda, ale flamencem říznutá klasická Pazderova kytara se poslouchala moc hezky.

Pokud vám chybí jména dalších účinkujících na hlavní scéně, je pravděpodobné, že jsem je neslyšel z důvodů buď uvedených výše, nebo že jsem se byl právě v tu chvíli podívat na scéně vedlejší (na nedalekém volejbalovém hřišti), kde soutěžili semifinalisté, a konaly se recitály finalistů.

Řekl bych, že pro Portu jsou charakteristické i chybičky, které by se jinde patrně neurodily: například při slavnostním předávání cen nikdo nezatáhl oponou, hlavním bodem na pódiu bylo rázem zvučení Kamelotu a důstojnosti bylo v tomto ceremoniálu asi tolik, jako při přenášení zavazadel na Hlavním nádraží. (Navíc se poté zjistilo, že když už se Kamelot nazvučil, tak si asi nezahraje vítěz Porty, který si zahrát měl… naštěstí to Roman Horký vyřešil…) Ale charakteristické je i to, že tak nějak moc nevadily, nerušily tu srdečnou atmosféru danou vděčnými a natěšenými diváky, geniem loci úžasného lesního amfiteátříku a podporovanou pohotovými konferenciéry Zdeňkem Schwagerem a Petrem Bohuslavem. Byly to hezké tři dny.

 

Klíč kvartet
Klíč kvartet
foto: Lenka Krausová
Monogram
Monogram
foto: Lenka Krausová
Nezmaři
Nezmaři
foto: Lenka Krausová
Žalman a spol.
Žalman a spol.
foto: Lenka Krausová

Hodina H
Hodina H
foto: Lenka Krausová

 

 

Foto Lenka Krausová

Národní finále Porty 2014, 27. – 29. června 2014, Řevnice, Lesní divadlo


Sdílet na...
Kam dál?

» Porta v Plzni – 2018 (Miloš Keller)

» Výsledky Podbrdského oblastního kola Porty (FOLKtime.cz)

» Jihočeská Porta přilákala rekordních 20 soutěžících, zvítězila Kateřina Syrná (Václav Koblenc)

» Dětská Porta (Miloš Keller)

» Pražské finále Porty zaujatýma ušima (Pavel Rada)

Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
LoukaBand  - Díky za článek!   |Registered |22.08.2014 15:56:10
Ahoj Tomáši, děkuju za rozbor, postřehy, kritiku. Nemíním tu naši hudbu nějak moc obhajovat - tu lze obhájit jedině hraním a ne plkáním na internetu. A my hrajeme opravdu ze srdce a na 120%. Jen spíš pro tvoje pochopení - my prostě takoví jsme. A děláme to trochu jinak, než se "správně má" - ani já na basu nehraju úplně podle pravidel, vím to. Tahle kapela vznikla spontánně, každej do toho přinesl právě sebe a svou vlastní osobní výpověď (nejen co se interpretace týče, ale i autorství) - a o tom folk je a proto se k folku hrdě hlásíme, i kdyby to, jak hrajeme, byl "bigbít" sebevětší a porušení všech "pravidel" na světě - pokud funguje výměna energie s publikem, ostatní moc neřeším. A Helen je taky prostě taková, věř tomu, že na Tebe ani nikoho jinýho nehraje habaďůru, kterou by jí bylo možný sežrat i s navijákem . Jasně, že se to každýmu líbit nemusí a taky se to každýmu nelíbí - s tím se počítá. Upřímně - my jsme vůbec nečekali, že bysme mohli projít oblastním finále. Klobouk dolů před tolerancí portovního člověka, ať už posluchače či porotce! Přihlásil jsem kapelu na Portu proto, že možností, kde si zahrát, je zoufale málo. Vypískání by mě překvapilo mnohem míň než keramická soška, na to vem jed. A vřelý přijetí publikem i přesto, že jen těžko můžeme uspokojit pravověrnýho trampa, to byl velkej bonus a zážitek.
Takže - vlastně jsem ti chtěl tím dlouhým povídáním říct, že se pleteš v jedný věci: Nejsme moc soutěživí a nejmenší ambice z nás má, co se nějakýho soutěžení týče, právě Helen. My chceme prostě jenom hrát a hrát a sdílet tu radost s co největším počtem lidí pod pódiem - jedno kde, jedno jak. Baví nás to a jsme rádi, že to baví i hodně lidí okolo a že přibejvaj. Máme rádi muziku a máme rádi - po mnoha letech znovu - Portu. Jinak s Tvým textem nemám žádnej problém, v mnohým hodnocení bychom si asi i rozuměli a kritika naší hudby je vítaná (plácání po ramenou člověka moc neposune ). Měj se krásně a kdybys měl kdykoli chuť nás poznat blíž a víc, jsi vítán na kterémkoli z našich koncertů - třeba hned tuto neděli v Blues sklepě v Praze.
Za LoukaBand Lubor
Tomáš Hrubý  - Re:   |Manager |26.08.2014 14:18:50
Ahoj Lubore,
děkuji za příjemné psaní. Blues sklep jsem sice nestihl, jak už jistě víš (doufám, že to byl vydařený koncert, na tak pěkném místě), tak snad někdy příště; každopádně děkuji za pozvání.
Na několika místech se zabýváš pravidly. Jakýmisi pravidly, která nedodržujete, která možná brání tomu, abyste uspokojili „pravověrného trampa“. Ona ale snad ani žádná pravidla jak hrát nejsou, s výjimkou přísně žánrového hraní. Pokud chci hrát tradiční bluegrass, swing 30. let, raný rokenrol, tak musím používat určité nástroje a hrát na ně určitým způsobem, jinak nedosáhnu kýženého výsledku. Jinak ale přece nedodržování „pravidel“ – tedy snažím se hrát aspoň malilinko jinak než všichni ostatní – zvyšuje mojí šanci, že vykročím svojí cestou do krajiny, kterou ještě nikdo neobjevil – co může být v autorské tvorbě lákavější? Musíte si ovšem připustit, že existují i cesty slepé, popřípadě cesty vedoucí k pozemkům nižší bonity, než je v kraji zvykem. Mluvím za sebe – já mám objevitele velice rád, cítím je i ve Vás a je to rozhodně to, co se mi na Vás líbí, Vaše „kladné body“. Nemluvím ani za „pravověrného trampa“, „diváka řevnického průměrného“ nebo člena finálové poroty; protože tito tvorové zčásti neexistují a zčásti za ně nemám co mluvit. Mám ale zkušenost, že strachy z „nepřítele“, který mě vypíská, jsou často zcela mimo; posluchačů, kteří přijmou zajímavou poctivou muziku, je vždycky víc, než „hlídačů tradic“: nejsme v 70. letech.
Rozhodně jsem Vám nepodsouval, že jste pro vítězství v soutěži schopni udělat cokoli a vymyslíte si image, kterou pak s odchodem z Lesního divadla odkládáte do koše. Snad jste mě takhle nepochopili. Prostě se mi několik kapel a dvojic líbilo víc, myslím, že jsou kvalitnější a uměl bych to vyargumentovat. Takže Vaše „záporné body“ míří spíš nad Vaší hlavou k porotě. Já mám informace jen neoficiální, kdokoli se tedy může ozvat, že to není pravda, nicméně tyto informace byly o tom, že se porota usnesla o Vašem vítězství téměř či úplně jednohlasně, protože „tolik energie na pódiu ještě nikdy neviděla“. A tady se, myslím, pletou pojmy s dojmy: komu chybí energie, měl by navštívit transformátor a ne festival. A pokud podléhá určité pódiové prezentaci (Vy opravdu můžete hrát a zpívat, jak chcete, včetně Helen), tak by měl asi porotovat se zavřenýma očima. Jinak se příliš podobá čtrnáctileté dívence, která je unesena hudbou hranou na samohrajku s mizerným zpěvem, ale s dvěma nádhernými chlapci tančícími v popředí. Prostě – Helen je celkem originální (ale Vanessu Mae poslouchá, že? ) houslistka, celkové vyznění jejího výkonu je někdy dobré, někdy se s celkem trochu míjí, nicméně, že by to měla být ona, která (Vám) vyhraje festival?
Ale to opravdu není o Vás. Věřím Vám, že máte muziku rádi - protože mi to píšeš, i proto, že to bylo z Vašeho vystoupení znát. Tak přeji hodně štěstí – protože je potřeba, ale hlavně hodně nápadů a radosti z hudby.
Tomáš
davy   |Registered |07.09.2014 09:14:11
Článek je velmi zajímavý, taktéž i následná diskuse, jenom se zatím nějak moc nerozrostla. V Ostrově nad Ohří působil v polovině 80. let mladý folkový muzikant jménem Lubor Šimek, tak by mě zcela logicky zajímalo, zda to není víc než pouhá shoda jmen.
Též mám své zkušenosti s muzikanty hrajícími poněkud na svou pěst bez ohledu na zbytek kapely. Problematické je, že posluchači je uctívají podstatně více než zbylé disciplinovanější členy. Takže jsem rád za občasné rýpnutí do fenoménu muzikantů-individualistů.
LoukaBand  - re:   |Registered |13.09.2014 23:35:52
Zapomněl jsem poděkovat Tomášovi za odpověď, činím tak tedy teď. Diskuse se nerozrostla možná z toho důvodu, že sem nechodí moc lidí, pro něž by to bylo nějak podstatný téma. Navíc - aspoň tak to cítím já - o muzice se líp diskutuje "naživo" "z oka do oka", nejlíp u sklenky něčeho dobrýho a nejlíp hned po koncertě .
A davy, úplně jsi mi vyrazil dech! Ano, svoje první folkový kroky jsem udělal právě v Ostrově v letech 83 - 87, vyrostl jsem tam. A nejen já, ale hlavně můj starší brácha Vlastík v tehdy mnohem úspěšnější partě Střípky. Moc mě těší, že existuje někdo, kdo si to pamatuje.
Oba Vás moc zdravím a třeba někdy někde naživo, mějte se fajn!
davy   |Registered |14.09.2014 19:59:08
Řečeno slovy klasika: svět je malý a o náhody není nouze. Pokud se pamatuji, tak jste roku 1986 s Jitrocelem jen těsně nepostoupili z oblastního předkola do krajského, protože vám nějak zkritizovali kvalitu dvanáctistrunné kytary české sériové výroby. Což mi nepřišlo jako relevantní důvod ke kritice. Já jsem tehdy hrál s Fénixem a zkritizovali nám všechno možné (leccos právem), ale nějak při tom opomněli nejlínějšího člena, což byl kytarista-alkoholik. Vzpomínka na tu dobu je zachycena v článku na http://bankrot-kapela.webnode.cz/bankrotarium/neza ... , omlouvám se za uhnutí od tématu.
Od té doby zastávám názor, že porotci by měli vidět i rezervy jednotlivých kapel, a když se někdo oproti ostatním fláká, tak by to měl schytat hlava nehlava, i když žádnou chybu neudělal. Tím jsem se k tématu vrátil
LoukaBand   |Registered |16.09.2014 01:45:32
Tak to je skvělý, potkat se tu po letech. S Tvým bráchou jsem se něco nahrál - překvapivě (pro nezasvěcené ) ovšem hodně jinej žánr: dechovku .
Lidská paměť je ovšem chybující, a tak musím ty vzpomínky trochu poopravit: V Jitrocelu jsem snad jednou zaskakoval, jinak jsme měli vlastní kapelu s hrdým a sebevědomým názvem "Defekt". A ty šílený červený dvanáctistrunky z Cremony jsme tam měli jeden čas hned dvě, což porota prostě nemohla "nepotrestat" . On to byl taky aranžérsky pitomej nápad, ale co dělat s kamarádem, kterej chce hrát ve tvý kapele na stejně zoufale neladící nástroj, jakým disponuješ ty sám, když mu nedokážeš říct: "Ne"?
Každopádně mám radost, že se hudby držíte jako klíšťata a přeju spoustu nadšených posluchačů. Moc pozdravuj Ivoše a třeba se někdy někde potkáme. Ahoj! Lubor
davy   |Registered |16.09.2014 07:49:36
Díky za upřesnění. O Defektu jsem vůbec nevěděl a Ivoš snad taky ne. Znali jsme samozřejmě Jitrocel, kde hrála sestra našeho basáka.
Dvě dvanáctky kdysi míval i plzeňský Ultramarin a dotáhl to hodně daleko (mj. vyhrál Portu), ale určitě to nebyly sériovky z Cremony.
Přeji, ať to šlape.
Ondřej - Porotce Řevnice 2014   |89.190.72.xxx |25.09.2014 13:45:17
Ahoj.

Zajímavý článek, zajímavé postřehy. Díky za něj. Pokusím se v pár větách shrnout můj pohled na věc.
To, že co člověk to názor, je věc naprosto pochopitelná a správná. I proto je nás porotců tolik (7). Každý má jiný pohled, jiná očekávání, jiná kritéria, jiný žebříček hodnot. Výsledky jsou pak souborem a průnikem těchto pohledů jednotlivých porotců. To je myslím správně, jinak to asi ani nejde. V porotě je naprostá demokracie a každý má stejný hlas ve výsledném rozhodování.
To, že tobě bylo něco bližšího než nám a že jsi měl jiné adepty na vítezství je pohled tvůj, stejně jako 10 dalších bude mít 10 pohledů a 10 potencionálních vítězů.
Výsledné pořadí je náhled nás porotců, a věř, že se snažíme být objektivní, nestranní a upřímní.
O tom zda je někdo horší či lepší autor bychom rozhodovat neměli neb se jedná o portu interpretační nikoli autorskou. Neříkám že to náš úsudek neovlivňuje ale nemělo by to být hlavním či vedlejším hodnotícím parametrem. Ačkoli lepší autorská píseň se bude pravděpodobně i lépe interpretovat.
To, že nás, a nejen nás, nebavilo v interpretační soutěži poslouchat agitaci na nové cd, na koncerty kapely či, leckdy sáhodlouhé, vtípky a vtipné postřehy je snad pochopitelné. Soutěžící kapela by podle nás měla pozdravit, krátce představit sebe, představit soutěžní píseň a zahrát. Krátce stručně a jasně. Už jenom kvůli velkému počtu soutěžících a už tak dlouhému soutěžnímu bloku. Nikdo však kvůli výše zmíněnému nemohl být a ani nebyl diskvalifikován. Jen mu to asi u nás nepřineslo kladné "lidské" body. U Nevermore byl hlavní problém jinde (automatický bubeník...)
Né vždy všechno vyjde stoprocentně ale myslím si že letošní porota byla zodpovědná, její přístup byl byl objektivní a profesionální. I tak je míra subjektivity hodnocení vždy veliká, jsme lidé různí.
Na konec chci jen říct, že mi bylo ctí v porotě sedět a že si ostatních porotců vážím za jejich práci v porotě i mimo ní. Ono najít si v dnešní době čas strávit ve svém volnu 3 dni touto leckdy nevděčnou rolí je kumšt. Ale děláme to rádi a s respektem.

S pozdravem Ondřej Paska
Tomáš Hrubý  - Re:   |Manager |07.10.2014 21:21:11
Jejda, ona se tu rozběhla rozsáhlá diskuse: děkuji zejména encyklopedistovi Kubovi – Davymu za zajímavé vzpomínky. A teď odpověď Ondřejovi: doufám, že nikde za mými poznámkami nevyčuhovalo, že bych finálovou porotu Porty 2014 nepovažoval za zodpovědnou, objektivní a profesionální; určitě ano. I když: co je to objektivní? Jednotlivý hodnotitel může být vždy jen subjektivní. Porota se může blížit jakési mlhavé objektivitě pouze tehdy, když osobnosti v ní mají různý hudební background, všímají si přednostně jiných momentů, něco jiného (v rámci slušného vkusu) je uchvacuje nebo irituje. Protože (pokud jsem správně informován) se porota téměř jednomyslně shodovala (alespoň na vítězi), těžko se vyslovovat k její objektivitě…
Zajímavá je otázka, zda posuzovat na interpretační Portě předváděný materiál. Vždy jsem měl pocit – možná úplně falešný – že autorská Porta je ta zaměřená na holou píseň (i když mám pocit, že to někdy porota velmi obtížně preparuje) a interpretační – no ta je prostě zaměřená na všechny složky. Obávám se, že kdyby bylo úplně jedno, co ti skvělí interpreti hrají, tak by nevyrostli na Portě v 80. letech žánroví klasici a i sama Porta by těžko mohla být takový fenomén. Stačilo by asi vyhlašovat nejlepšího instrumentalistu (to by musel být Zdeněk Zdeněk, ať se nám to líbí nebo ne…) a vokalistu. A abych jen neteoretizoval, porotce Honza Komín mně třeba řekl, že nejdůležitější je pro něj písnička… doufám, že jsem neprozradil nějakou tajnost.
Že nemá kapela propagovat nové CD nebo říkat vtípky, by mělo být v propozicích Porty (teď se tam nedívám, ale myslím, že to tam není), anebo musí porota na své „kladné lidské“ (tedy v tomto případě spíš záporné) body zapomenout. Pokud byl problém automatický bubeník, tak je to v pořádku, ale byl bych pro, aby se to oficiální cestou nějak vytroubilo, minimálně jako varování pro další kapely.
A na závěr poznámka: to s tou „nevděčnou rolí porotce“ je už trošku klišé. Pokud člověka muzika baví a má k ní co říct, aby se na místě netrápil, tak co ho může víc potěšit, než dělat porotce na Portě? Hudbě zdar!
Petr Merxbauer  - Automat   |90.176.178.xxx |08.10.2014 12:13:32
Ahoj, Tomáši, já za sebe mám pocit, že není třeba nijak zdůrazňovat, že použití automatického bubeníka je vnímáno spíše negativně.
Podle mne by každého by mohlo napadnout, že použití automatu je méně pracné, než účast živého bubeníka nebo perkusisty, a že automat pomáhá držet rytmus.
V mých očích a uších je to tedy berlička a kdybych jako porotce porovnával dvě stejné kapely, tak dám přednost té bez automatického bubeníka.
žralok ozvěna  - hmm   |90.179.145.xxx |08.10.2014 13:54:08
A co když nebudou "stejné"?
Co když automatického bubeníka použije skvělá kapela (s vlastními skvělými písničkami) a s živým se budou trápit nějací nešťastníci? Zvítězí oni?
Tomáš Hrubý  - Souboj robotů?   |Manager |08.10.2014 17:12:21
Ahoj Petře, ahoj Žraloku,
tady nejde jen o to, že se mi automatický bubeník nelíbí a vnímám ho negativně, nebo se mi líbí - nebo spíš asi ta kapela s ním se mi líbí. Tady jde o to, že v soutěžním řádu festivalu Porta stojí (článek A6), že "při soutěžním vystoupení není dovoleno používat doplňující prostředky nahrazující živou hudbu (např. halfplayback)". Takže je to jasné. No, zdánlivě jasné, protože spousta kapel vnímá sousloví "automatický bubeník" úkorně a hádá se, že oni mají "programované bicí". (Mám trochu pocit deja vu, tohle jsme tu asi propírali nekdy hned po Portě, takže se omlouvám čtenářům, kteří získají pocit, že se opakuji.) I když samozřejmě cítím rozdíl mezi těmito pojmy, přijde mi správné, že takovýto článek v soutěžním řádu je, jako hráz před praktikami tzv. hudby, která je ovšem často jenom produkt "magneťáku" skrytého v klávesách. No a tady se v té dávné debatě kdosi ozval a napsal, že by to přece nemuselo být zakázané řádem, že je snad porota dost chytrá na to, aby rozlišila magneťák v klávesách od skladby nazdobené nějakými naprogramovanými zvuky. To je samozřejmě názor legitimní. Já bych se ale stejně klonil k jednoznačnému zákazu. Mně podobně nazdobené skladby vůbec nevadí: někdy je to tak jen proto, že kapela nesehnala živého bubeníka, nekdy vznikají pozoruhodné alternativní skladby, které jsou na naprogramovaných zvucích zkrátka postavené. Jsou zajímavé, líbí se mi, ale já osobně bych do interpretační soutěže nic předprogramovaného nepouštěl. Jsem přesvědčen, že programovat výše popsané skladby může být zajímavá tvorba, ale interpretace to (potom na pódiu) není. Chápu ovšem, že jsou muzikanti, kteří to cítí jinak. Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo, ale dostávám se k pointě. Proto si myslím, že by bylo užitečné, kdyby porota nějakým způsobem vyhlásila, že diskvalifikovala - vyřadila - ocenila zápornými body - nebo co že to vlastně udělala - skupinu Nevermore & Kosmonaut, a proč že to udělala. Aby to pro příště kapely chystající skladby na portovní vystoupení věděly a nebylo už třeba vyřazovat tak dobré kapely, jako třeba Nevermore & Kosmonaut.
Honza Žamboch   |93.89.107.xxx |08.10.2014 22:56:58
Já osobně bych se do soutěže s takovými pravidly prostě nehlásil. Dnes je používání samplů, loopů a různých stop pouštěných z nějakých multitracků či samplerů do živé hudby na podiu absolutně běžné. Je mi trochu smutno z toho, že je Porta takto nastavena. Doufám že se to změní. Vždyť dnes by byl diskvalifikován nejspíše také krom Kosmonauta třeba... Emil Pospíšil, Listolet, Žamboši, Jarret, Longital, Peter Gabriel a milion jiných "podvodníků"
Dušan Vainer   |Registered |09.10.2014 13:22:48
Já tedy nevím, proč to vlastně řešíte pořád dokola. Vidím to tak, že pravidlo o "doplňujících prostředcích nahrazujících hudbu" je hloupé a zbytečné. Mnohem svobodnější mi přijde nechat soutěžící, ať se prezentují jak chtějí, a nechat až na porotě, aby posoudila, jestli looper nebo programované bicí kapele pomohly nebo uškodily. Připadá mi, že vůbec není třeba to brát jako nějaký "podvod" nebo co.

Pokud je kapela o ničem, žádnými loopery ani automatickým bubeníkem to nevylepší. Spíš naopak. A na druhou stranu - pokud není porota schopna posoudit, jestli je v hudbě toho kterého interpreta i něco víc než reklamní předváděčka společnosti Boss, je mi líto, ale takoví porotci jsou, dámy prominou, špatní porotci.

Nevím, jak to teď na Portě je, ale ideální mi přijde dělat předvýběr do semifinále z živých nahrávek odpovídající kvality a šmitec...
Pokud se kapela shodí nesmyslným použitím technických hračiček je to OK a nejspíš nepostoupí. Pokud vyhraje pětičlený vokální band, který staví na používání pěti looperů, taky OK.

Nezapomínejte, že to má být hlavně sranda a ne křečovitá snaha o udržení rasové čistoty
Honza Plšek  - automatický bubeník   |81.19.3.xxx |09.10.2014 16:35:13
Je obtížné mlčet a nechat to být :) Kapelu Nevermore znám z živých vystoupení docela dost. Jsou to všichni vynikající muzikanti a když jsem je viděl, tak vždy hráli 100% živě, s velkým instrumentálním nadhledem a jistotou, a vždy tak, že nahrávka se pak dala v pohodě poslouchat jako deska. Na té Portě jsem nebyl, ale pokud z doslechu vím, tak sampl bicích použili jen k dobarvení celkového zvuku jedné písničky. Rozhodně nešlo o to, co se obvykle rozumí pod pojmem "automatický bubeník" a co hraje místo muzikantů. V tomto kontextu mi přijde přístup poroty úplně nepochopitelný. Kritika za vtipkování a propagaci CD na podiu mi pak připadá už úplně mimo. Myslel jsem, že vystoupení na Portě je vždycky zároveň pro pobavení lidí v hledišti. Asi ne. Čekal jsem, že po Portě širší veřejnost zjistí, jaký je Axl excelentní, kreativní a zábavný basák, mohli jsme zkoumat mnohoznačnost a hloubku Kosmonautových textů, rozplétat spletence decentních kytar, pozpěvovat si hitové melodie a bavit se víceméně vtipnými a spontánními hláškami z pódia. Namísto toho řešíme, jestli brněnská kapela Nevermore mohla či nemohla při svém vystoupení na Portě použít "automatického bubeníka"... Prostě se nestačím divit a nechápu, co se to vlastně na té Portě stalo
Petr Merxbauer  - Souhlas   |90.176.178.xxx |10.10.2014 09:54:46
Dušane, výborně!
Přemýšlel jsem, jak zformulovat svůj názor a ušetřil jsi mi práci. Přesně takhle to vidím i já.

Předvýběr do semifinále i finále Porty stále probíhá na soutěžních předkolech, kde hrají kapely živě a to je dobře.
davy   |Registered |10.10.2014 11:48:20
Myslím si, že svým způsobem mají pravdu všichni. Nejvíc se však ztotožňuji s větou Dušana Vainera "nezapomínejte, že to má být hlavně sranda". Udržování rasové čistoty není moc dobrá cesta a rasismus naruby taky ne. Porta ve svých nejlepších letech těžila především z pestrosti.
Ohledně doplňujících prostředků už probíhala přínosná diskuse pod též přínosným článkem Pavla Rady o tzv. bouři ve sklenici vody.
Dušan Vainer   |Registered |09.10.2014 17:46:36
Tomáši, "Že nemá kapela propagovat nové CD nebo říkat vtípky, by mělo být v propozicích Porty" - to jako fakt? Neměli by třeba muzikanti taky nosit stejný hadry, aby třeba zpěvaččin výstřih neovlivnil porotu? A hrát na stejný nástroje? Jak píšu (jinými slovy) níže - jak chcete hodnotit kapelu, když jí nedovolíte chovat se, jak chce? Můj ty světe kulatý
MK   |213.195.200.xxx |11.10.2014 07:43:21
Porotce by měl mít především nadhled a rozhled nejen o příslušném žánru, aby dokázal rozpoznat, kdy jsou programování, samply a automaty berličkou, kdy výrazovým prostředkem a kdy posunují muziku vpřed. Odvolávat se na jakési paragrafy jakéhosi soutěžního řádu je jen slabost porotce, který si nedokáže svoje rozhodnutí zdůvodnit a napasovat ho na existující soutěžní řád, když už mu ho někdo předhodí. Proto je na tom tato hudba tak jak je, protože neustále někdo pečuje o žánrovou čistotu a přehlédne průkopnický krok vpřed. Úplně zbytečná, kontraproduktivní a žánru škodící diskuse.
davy   |Registered |11.10.2014 13:53:09
Souhlasím, ovšem s výjimkou poslední věty. Pokud je z nějaké diskuse vyvozen smysluplný závěr, pak se zajisté nejednalo o zbytečnou diskusi.
Slávka (Vy)tisková  - za všechno může porota :-)   |85.71.117.xxx |11.10.2014 22:39:53
Znovu jsem si přečetla jak poznámky Honzy Komína k porotcování v Řevnicích tak dojmy Tomáše Hrubého a navíc i diskuse. Především z nich mi vychází, že za všechno divné a nepochopitelné může porota! I prolustrovala jsem si ji a shledala sedm lidí různého věku z různých míst republiky, všechny ale se zřejmě bohatými zkušenostmi s muzikou. Tedy - tady může být zakopán pes - zdánlivě "jen" s muzikou žánrů, které má Porta v popisu (trampská a country muzika, bluegrass, folk) - zpěvačka Pacifiku, country-folkový majitel porty z jejího prvního ročníku, bluegrassisti, folkrocker, hudební publicista...
Možná, že jim chybí ten správný nadhled a rozhled? Možná mají špatný vkus? Ale co my víme, kolik z nich navíc miluje psytrance, emo, cimbálovku, flamenco nebo italskou operu (nebo všechno najednou)? Pokud jde o vkus - netroufla bych si tvrdit o někom, že má špatný vkus jen proto, že ho má prostě jinej než já. Obzvlášť mě pobavilo tvrzení pana Hrubého, že tahle porota jistě musela být neobjektivní, když se šestimyslně shodla na vítězi, který by u něj zdaleka tak dobře nedopadl.
Mimochodem, pro moje uši (či duši?) jsou housle v některých rukou docela obávaný nástroj, takže nevím, jestli by se mi Louka Band naživo líbil, ale zato se mi moc líbilo, jak slušně a neuraženě na kritiku reagoval Lubor.
Ještě poslední poznámka - můj zákulisní informátor, na rozdíl od pravidel, bere různá elektr(on)ická udělátka se sympatiemi, pokud výkonu kapely neubližují.
Tomáš Hrubý   |Manager |15.10.2014 18:56:02
Děkuji všem diskutujícím, myslím si, že diskuse nejsou zbytečné: z té minulé portovní o používání looperu už například máme poučení, že pokud je dobře vyargumentovaná a účastní se jí dostatečné množství osobností, může leccos reálného a užitečného změnit (to MK: nemyslej si náhodou, že „zbytečné, kontraproduktivní a žánru škodící“ jsou všechny diskuse, které nejsou pod jimi napsaným článkem?  )
Tak z toho mám radost; radost už nemám z toho, že jsem zůstal leckdy nepochopen a nejsem si jist, že to vždy byla moje vina. Dušane, opravdu píšu tak špatně, že z mého výroku, který cituješ (9. 10.; 16:43), vyvodíš pravý opak, než jsem myslel? Opravdu se nedá z mého textu poznat, že mě mrzelo, že porota zařízla podle mého názoru jednu z nejlepších soutěžních kapel (Nevermore & Kosmonaut) kvůli takové nepodstatnosti, jako že zbytečně dlouho kafrali? (Bylo-li tomu tak – viz příspěvek Ondřeje P. – asi ne.) Tak to zkusím napsat ještě jednou a lépe. Můj názor je, že kapela by měla být hodnocena pouze za svůj hudební výkon. Ne za to, jestli se na pódiu usmívá, jestli mluví chytře, blbě, vůbec, jestli se zvučí pomalu nebo rychle, jestli má, Dušane, zpěvačka výstřih, nebo ho nemá. Je mi jasné, že spousta moudrých lidí si myslí, že přesně tyto body mají být zahrnuty do hodnocení taky, že to patří k prezentaci - a je to názor legitimní. Já si to přesto nemyslím, protože se domnívám, že zejména na soutěži typu Porty má být hodnocena předvedená muzika a ne jakýsi dosažený stupeň zkušeného bavičství. A že pokud se za něco mají udělovat „trestné body“ či „diskvalifikace“, tak to má být ošetřené soutěžním řádem a ne kolektivním pocitem „každý přece ví, že se nemá…“ Tedy například paragrafy „nikdo nesmí mít pauzu mezi skladbami delší než minutu“, „nikdo nesmí na pódiu hovořit o svých cédéčkách“, „nikdo nesmí na pódiu hovořit vůbec“, „zpěvačka nesmí mít výstřih“ atp. Že jste takové blbosti v životě neslyšeli? No jistě! (A doufám, že nemusím zdůrazňovat, že já se za takovéto body rozhodně nestavím.) Ale jsou viditelné, pro všechny platné, každý se může rozhodnout, zda se akce s tak pitomými podmínkami zúčastní. (Honza Ž. se nezúčastní… ) Kdežto pokud se hodnocení řídí kolektivním pocitem, tak v něm mohou být úplně stejné kraviny obsaženy také a nikdo se to nedozví. (Kdo si myslí, že hovořím o věcech nemožných, tak asi zapomněl, že až do roku 1989 soutěžící na Portě z pódia mluvit nesměli, všichni to dodržovali a basta. Samozřejmě, bylo to proto, aby někdo náhodou neřekl něco neschváleného, a jistě se k tomu nikdo nechceme vracet, já rozhodně ne, přestože mi to tu za chvíli jistě někdo předhodí. Ale teoreticky obdobná pravidla existovat mohou.)
Mrzí mě, že se tu hází slovy jako „rasová čistota“, „žánrová čistota“, „dnes již běžné posunování muziky vpřed“… Myslím, že jsem napsal dost recenzí, i pro tento web, abych nemusel vyvolávat pocit, že jsem konzerva, která ustrnula u Niagary a Ascalony, že neumím ocenit oblasti žánrových pohraničí nebo nekonvenční výrazové prostředky, atp. Jenže něco jiného je hodnotit např. desku (nebo koncert, to je jedno) a něco jiného je interpretační soutěž. Já jsem pouze ocitoval soutěžní řád. Nevymyslel jsem ho, pouze jsem se přiznal, že ho považuji za rozumný. Že by soutěž měla mít svá pravidla, která by říkala, co je ještě interpretace a co už ne. Pokud je jasně většinový názor (mělo by nás ovšem diskutovat víc) „žádná pravidla nejsou potřeba, věříme porotcům“ – nechť se slovutní muzikanti pokusí uplatnit svůj vliv, třeba bude údajně nepotřebný článek zrušen. Do té doby by ale měl platit pro všechny, nejen pro ty hloupé, zatímco ti chytří se jím řídit nebudou, protože oni jsou umělci.
Samozřejmě očekávám, že budu vnímán jako zatuhlý školomet, ale tomu se nijak zvlášť nebráním. Dušan volá po srandě: proč ne, v hudebních soutěžích by měl být nadhled, protože je to hra, ne lehká atletika. Ale nadhled bych čekal spíš od zkušené kapely, jejímuž novému albu jsem dal pět hvězdiček z deseti. (Co myslíte, bude mít nadhled, nebo mi přijde vynadat? No, někdy přijde i za sedm…) Mladá kapela, která si zoufale přeje, aby si jí konečně někdo všimnul, možná...
Tomáš Hrubý   |Manager |15.10.2014 18:59:57
...ocení spíš spravedlivé zacházení než srandu.
Vůbec nevím, proč se na stejné rovině se samplery znovu zmiňuje looper: myslel jsem, že jsme si už ujasnili, že looper s sebou nepřináší jediný tón, který by nebyl vyroben – interpretován přede všemi na pódiu.
Slávko Vytisková, můžete mi říct, kde přesně tvrdím, že „tahle porota jistě musela být neobjektivní, když se šestimyslně shodla na vítězi, který by u mě zdaleka tak dobře nedopadl“? Napsal jsem pouze, že „těžko se vyslovovat k objektivitě této poroty“ poté, co jsem se lopotně snažil sestrojit jakousi definici skupinové objektivity. Mohu se ještě opravit/upřesnit? Nedokážu určit objektivitu poroty a myslím, že ji určit nelze. Je to nepodstatné kritérium. Důležité je, aby byla fundovaná, spravedlivá a jak říká Ondřej P., zodpovědná.
Uf, děkuji za pozornost, už budu krotit svůj rozmach.
Karel Krakonoš Kyncl   |Registered |16.10.2014 10:48:04
Nad fundovaností poroty jsem se zamýšlel při vystoupení Louka Bandu na Notování...Ve velkém prostoru a se všemi možnými rušivými vlivy na Portě jsem zařadil Louka Band mezi omyly poroty, ať už to bylo lehké ovlivnění okolím nebo tím, že houslistka přitáhla většinu mé pozornosti a na hudební stránku nebo textovou mi nějak nezbyl prostor...Na druhé setkání jsem již byl připravenější a i když jsem ještě nebyl úplně schopen vnímat texty, po hudební, výrazové a "přenosoenergiové" stránce mi přišli skvělí. Klobouk dolů před porotou!
LoukaBand   |Registered |17.10.2014 02:11:31
Tak to nás, Karle, velice těší a máme z vývoje Tvého názoru radost! S odstupem času musím napsat, že takové rychlé a překvapivé vítězství, kterému nepředcházely dlouhé roky neúspěšného snažení v základních kolech, má i svou odvrácenou stránku - je velmi zavazující (chce se říct někdy až svazující), najednou končí "sranda", nastupuje zodpovědnost, potřeba taky neudělat nějakým nepovedeným vystoupením z těch porotců blbce . Při práci ve studiu zase najednou mnohem víc záleží na výsledku... Prostě trochu nám skončil čas bezstarostného kapelního dětství. Je to jistě dobře, pokud se tím nenecháme sešrotovat. Já doufám, že nenecháme.
A ještě k tématu: Nevnímám pojem "interpretace" tak úzce, že kromě šikovnosti muzikantových prstů či zpěvákových hlasivek by už v něm nemělo být pro nic dalšího místo. To, jestli mě koncert kapely či písničkáře baví, se neskládá jenom z toho, jak hraje. Jsou další důležité složky - na prvním místě autorská (tedy CO dotyčný hraje) a následuje schopnost navázat kontakt s publikem, průvodní slovo a nakonec teda i vizuální stránka prezentace. To celé tvoří výsledný dojem. Pokud bychom dovedli pojem "interpretační soutěž" do absurdity, mohlo by se teoreticky stát, že by se vítězem Porty stala hypotetická parta muzikantů, kteří brilantně předvedou 4 stupnice přehrané v různých rytmech, zajímavých aranžích, s perfektní technikou na dokonale naladěných nástrojích. To, že to v praxi nikdy nenastane (aspoň doufám), je způsobeno právě nějakou váhou těch dalších složek, přičemž si troufnu odhadnout, že autorská je ta další zásadní (dobrá písnička se vždycky rovná zvýšené šanci na úspěch), jakkoli pro to máme zvláštní kategorii soutěžení. A tak se dlouze dostávám k tomu, že dle mého skromného názoru to vždycky bude hlavně na porotcích a pokud v porotě jsou či budou lidi skutečně s hudebním rozhledem a vkusem (na což může navázat nekonečná debata o tom, co ty pojmy znamenají   ), není skoro žádný soutěžní řád potřeba, stačí stanovit počet písní a délku vystoupení. Opačným - komplikovaným - extrémem je jít skutečně cestou nějakého váženého bodování nejrůznějších složek a z toho sestavení výsledné známky. Mně osobně to přijde hloupé (i když asi velmi spravedlivé), protože se to skutečně pokouší dělat z hudby gymnastiku. Ono je v mých očích už samo to soutěžení ošemetné. V muzice je mnohem důležitější hrát - a mít pro koho - než vyhrát. Těším se na setkávání na folkových scénách a všechny Vás tu zdravím.
davy   |Registered |18.10.2014 00:11:26
Naprostý souhlas.
Též mám své zkušenosti s příliš rychlým úspěchem, ovšem na podstatně nižší úrovni. Bylo to koncem 70. let, neuměli jsme tehdy absolutně nic, ale porotci byli z našich hypernaivních aranží tak dezorientovaní, že nás vždycky ocenili nějakým tím čestným uznáním. Pak se zorientovali a měli jsme utrum. Úspěch znamená nasazenou laťku a ta se zdolává podstatně obtížněji, než když nezávazně leží na zemi.
Krakonoš velmi správně zmínil "přenosenergiovou" stránku. Ne každá porota ji bere dostatečně vážně. Přitom přenos pozitivní energie směrem k divákům byl typickým rysem mnoha úspěšných portovních interpretů. Někdo hraje dokonale, ale posluchač namísto nadšení váhá nad tím, zda dotyčný interpret není ve skutečnosti robot. Někdo jiný občas udělá menší chybu, ale přesto si drží vysokou úroveň a navíc má přidanou hodnotu - tu energii, která přitáhne diváky. Pokud řevnická porota brala tu "přenosenergiovou" stránku vážně, pak je to její plus. (A troufám si tvrdit, že některé vnitrofolktimové spory se z velké části točí právě kolem té energie, i když ji MK ani jeho odpůrci nezmiňují explicitně.)
Interpretace by měla být hodnocena v tom širším slova smyslu. Hudební složka je sice na prvním místě, ale zdaleka není jediná. V této souvislosti si vybavuji např. vystoupení dua Janoušek-Vondrák na finále Porty 1984. Určitě existovali dokonalejší interpreti, kteří se tohoto finále účastnili v jiných seskupeních. Ale J+V k tomu dali něco víc: osobitý přístup, kontakt s publikem i tu výše uvedenou energii.
Belmondo   |213.151.78.xxx |17.10.2014 17:59:20
Jen bych potvrdil, co už tu o Louka Bandu na Notování napsal Krakonoš. Na Notování expresivní hru houslistky nikdo nepolykal s navijákem a přece to bylo skvělé vystoupení. Doporučoval jsem těm, co pochybují o kapele zavřít na chvíli oči. Osobně to Helen věřím i s očima otevřenýma a vůbec si nemyslím, že by to ani ona ani kapela nějak "hrála" na porotu. Přijde mi, že svoji hudbu takto cítí a takto ji předávájí...
Pavel Rada   |Registered |20.10.2014 14:00:09
Já myslím, že to má každý trochu jinak. mě LoukaBand nepřesvědčil ani na Portě, ani z nahrávek, ani na Notování (i když na Notování byl v top2 i u mě). Prostě se hudebně a vkusem míjíme a to víření na pódiu mi je nepříjemné.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Duben 2024 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
 1 2 3 4 5 6 7
 8 91011121314
1516171821
22
29     

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Library zlib