Zpráva z tisku: "Malostranská beseda má po dokončení oprav sloužit vzdělávání i kulturním a společenským akcím. V polovině příštího roku se otevře i s věžemi, které na budově už téměř dvě století nejsou. Budova na Malostranském náměstí, kterou zakrývá lešení, ožije po rekonstrukci kulturou a vzděláním. Radnice první městské části ale už nepočítá s tím, že by provoz Malostranské besedy v budoucnosti dotovala. ´Chceme sem pustit nájemce, který bude dostatečně bonitní,´ řekl starosta Prahy 1 Petr Hejma s tím, že vybraný zájemce dokonce ovlivní svou představou budoucího využití prostor dokončení oprav. První kolo výběrového řízení spustí radní příští týden. Zájemci vyplní přihlášku a přiloží třístránkovou esej, kde představí svůj záměr s Malostranskou besedou. V druhé fázi budou osloveni uchazeči, kteří nejlépe splní podmínky prvního kola. Účastníci řízení musí také složit kauci dva miliony korun, což má zajistit, že se přihlásí pouze vážní zájemci." (Metropolitní expres, 25. 4. 2007)

A co na to neznámý vojín?

Rád by trochu zatroubil na poplach. Připustím hned na úvod jistou dávku sentimentu a nostalgie: v Malostranské besedě jsem prožil velkou část iniciace muzikou, která mě dodnes nepřestala bavit. Tady jsem poprvé v 16 letech vystoupil na prkna, která znamenají svět. Tady byl po třináct let (1971 - 84) hlavní pražský stan folkové, trampské a country hudby, tady si zahrály všechny existující hvězdy 70. a 80. let.

Nicméně přesto jsem přesvědčen, že to, co se chystám vyjádřit, není jen nezvládnutý souboj jediné možné a správné reality se zapařenou sentimentalitou. Nejde přece jen o nějaké úzké vnitrožánrové vzdychání: v Malostranské besedě těsně před probíhající rekonstrukcí patřila folku maximálně třetina hracího času. Šlo prostě o skvěle provozovaný a skvěle fungující hudební klub na výborném místě. A to místo ani nespadlo z nebe, ani nebylo někomu uloupeno: již v roce 1868 se občané Malé Strany "po zralém uvážení usnesli na tom, aby zřízen byl spolek zábavní pod jménem Malostranská beseda měšťanská" - a tento spolek si pronajal prostory v bývalé radnici.

Starostovo prohlášení o "bonitním nájemci" a o kauci dva miliony korun mně přijde skandální: jakým "kulturním akcím" asi tak může takto pronajatá Malostranská beseda sloužit? Z velmi dobrých zdrojů blízkých radnici Prahy 1 vím, že její rozpočet je doslova zahlcen penězi; patrně není v této zemi bohatší obec. Kde berou tu bohorovnou jistotu, že kultura má být pro ně pouze další dojná kráva, nikoli výstavní skříň, o kterou se má pečovat, i když nic nenese? Myslím, že granty na kulturu (což je taky dotování, ne?) vypisují radnice běžně, a to i ty s pravicovou osádkou. Celá situace mně silně připomíná zmiňovaný rok 1984, kdy se též pod záminkou rekonstrukce Malostranská beseda na dlouho uzavřela a celý předchozí bohatý FCT život se do ní už nikdy nevrátil. Nicméně z dlouhodobého hlediska se ji podařilo pro kulturu a muziku zvláště zachovat. Jak to bude tentokrát? Opravdu vyzní nastejno, jestli nám vládne rudá hvězda nebo pytel peněz?

A možná trochu překvapivý závěr: nejsem momentálně v žádném spojení s "předrekonstrukčním" nájemcem Robertem Radostou. Nevím, jaký platil nájem a jaké dostával (jestli vůbec) dotace. Vím jen, že rozhodně Besedu po rekonstrukci provozovat chtěl, že v Besedě je asi 120 míst a že lístek stál, pokud mě paměť neklame, 70 nebo 80 korun. Nechci aby článek vyzněl jako lobbing za někoho konkrétního. Chtěl jsem ze všeho nejdřív vám, svým čtenářům, tento problém předložit a poradit se. Nevíte někdo, jak kauza pokračovala? (Citovaný článek jsem objevil dost pozdě, takže mezitím patrně proběhlo první kolo výběrového řízení.) Sepisoval jste někdo někdy petici? Nebo vám připadá účinnější nějaký jiný postup? Nebo máte pocit, že o nic nejde a Malostranská beseda za to nestojí?