gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

Velké recenze Malé recenze Dobře uleželé recenze Povídačky Vyšlo jinde Hrubky Hrubky
13.11.2007 Velká jaroletní poudacka - 2. díl (Tomáš Hrubý)    PDF Tisk Email
Povídačky

Nadějný Cicvárek bodoval
Na festivalu Okolo Třeboně pro mě byla opět středobodem soutěž Houpací kůň na terase pivovaru, kde jsem účinkoval v porotě. Ale zatímco loni velmi vyrovnaně, i když vítězně soupeřil "mladý" Hromosvod (měl letos jako loňský vítěz velmi pěkný recitál) se "zasloužilým" Jentakem, letos nebylo o vítězi pochyb. V soutěži nadějí festivalu vystoupil Ivo Cicvárek s hostující Žofií Kabelkovou (kdypak jste ji kdo slyšel naposledy?) a nebylo co řešit. Snad jedině otázku, proč soutěží takovéhle staré páky a těžké váhy. (Chápete jistě, že se podobné označení hodí i na mladinkou a křehkou Žofii. A že tato otázka není pro porotu; ta hodnotí, co jí jest předhozeno?) Jenže třeboňský šéf Pavel Barnáš se tvářil, že čím větší jména jsou i v soutěži, tím větší je renomé akce. Měl je mít: kromě Ivoše ještě minimálně (druhé) Mošny. Poprvé jsem slyšel "hrad-rockové" Quanti minoris (lepší jsou na desce než živě), po dlouhé době Zlomzas (hodně tvrdý, málo melodický), a ještě Panenku vyzutou (dost začátečnické, ale s jiskrou) a El tenéré (až legrační pokus o jakousi orientální world music).
Hodně mě potěšil páteční koncert. Otevřela ho Asonance, pak jsem si pochutnal na čím dál vzácnějším Cimbal Classicu s několika hosty. "Nenápadně oslavujeme 15 let," prohlásil kapelník Dalibor Štrunc. Nevíte někdo ale proč? Proč jsou

foto: Lenka Krausová ©

Funny Grass

foto: Lenka Krausová ©

 v poslední době tak nenápadní? A moji velcí oblíbenci Redl-Janoušek-Lenk večer uzavírali?
Z položek hlavního festivalového dne aspoň několik: nejkomornější, jak to šlo, byli Michal Pavlíček a Monika Načeva: jen akustická kytara a ženský hlas a pozoruhodný kus večera. Velké zklamání byl Acoustic Impact: poprvé jsem je slyšel v novém posazu. Místo originální muziky založené na souhře dvou akustických kytar, z nichž jedna byla více nebo méně flamencová, podpořené klávesami a neuvěřitelně bohatými perkusemi, je tu teď zcela standardní jazzové combo. Nejdůležitějším nástrojem jsou klávesy Josefa Čechtického; osobitá kytara Jirky Blafky se už používá jen jako příchuť. Pod tím hraje rytmika: kytaře oddaný David Juran přešel k baskytaře; živelný perkusista Martin Máca zmizel, nahrazen standardním bubeníkem. Čirá radost a přehlídka mnoha pro žánr zcela zásadních písniček: to byli Hana a Petr UlrychoviJavory. Hezky to s doprovodným triem a irskou harfou v sestavě znělo i Lence Filipové. Jedním z vrcholů večera pro mě určitě byli Čankišou. Co hrál a zpíval Janek Ledecký, koncipovaný jako oficiální vrchol večera na samý závěr, to už nevím, zato si pamatuji, jak si nemohl dát ani klobásu u stánku, aby se předtím nemusel podepsat prodavačce. A předchozí módní přehlídku jsem nějak vypustil? Píšu tu o ní jen proto, abyste věděli jak daleko už festival Okolo Třeboně došel, pokud jste na něm třeba 10 let nebyli. Já ho ovšem považuji stále za skvělé otevření prázdnin.

Dlouhohrající bluegrass na koupališti
Banjo Jamboree (BJ), které se koná na koupališti v Čáslavi - Vodrantech, nepatří k festivalům, na které bych jezdil každý rok. Letošní "nakouknutí" mi ale přineslo spoustu skvělých zážitků, které přefiltrovány značným časovým odstupem už ve mně vyvolávají cosi jako "sladkou vzpomínku." Festival na mě působil velmi klidně (to jsem si, pravda, částečně způsobil sám, protože jsem v klidu vydržel od pátečního večera až do neděle) a domácky. Kde jinde se dá dění na scéně sledovat z bazénu? (Téměř nikdo se ke mně nepřipojoval, protože počasí nebylo kdoví jaké. Jenže právě když útočily četné přepršky, ukrýval jsem svršky pod lavičku a řítil se v plavkách do bazénu. Copak to není skvělý způsob jak nezmoknout, mohu-li u něj navíc ještě poslouchat bluegrass?) A doslova mne dojala modrotrávní komunita tím, jak ve velkém stylu jamovala: v tomto nadšení pro muzicírování se jí ostatní naše žánry dívají na záda. Pomáhá tomu ovšem i vhodné prostředí: "lázeňský" domeček, jak z Rozmarného léta, stojící v areálu koupaliště, poskytuje dost prostoru pro všechny, kteří chtějí sdílet aktivně nebo pasivně rozsáhlý soubor bluegrassových standardů. Krásně se vyhrávalo celou sobotní noc.
Jistě se vyhrávalo i v pátek v noci, ale to jsem byl natolik bez energie, že jsem skončil hned po koncertu ve spacáku. Možná proto mám pocit, že to hlavní se odehrávalo na BJ v sobotu. A to v pátek večer hrály dvě kapely, které považuji v žánru za nejlepší a nejschopnější přesahu přes hranici: Robert Křesťan & Druhá tráva a COP. Potěšil třeba i Dessert, Jirka Králík & Rowdy Rascals (všichni tři pánové hráli v úchvatných plavkách, přesně ve stylu výše zmíněného Rozmarného léta) nebo Country Cocktail. Přesto mi v hlavě zůstal pocit, že to hlavní se odehrálo v sobotu. Hudební dění začalo střetnutím finalistů předkol BJ, ve kterém si vítězství a místo v hlavním programu zajistili - podle mého názoru zaslouženě - BlueGate z Plzně. Líbili se mi také novopečení Fair Play Grass z Mladé Boleslavi, zejména kvůli sólovému zpěvu kytaristy a kapelníka - pokud jsem se nepřeslechl - Ládi Melichara a kvůli tahu na bránu. Ten spolu s lepší technikou bohužel zatím chybí Ptačoroku, kterému bych rád fandil pro jeho skladatelské a aranžérské nápady. Hlavní blok pak "historicky" zahájili Větráci. Mohl bych jmenovat všechny účastníky, ale kratší bude říct, že kromě Monogramu, Modrotisku a Nové sekce se zúčastnily všechny špičky žánru a popojít k druhé polovině programu (po tradičním fotografování banjistů), kdy už přece jen muzika gradovala: P.R.S.T., Vabank Unit, Blackjack? Skvěle zahrál Drive; to jsem ještě netušil, že ho v této sestavě, tedy např. s banjistou Martinem Stehlíkem slyším naposledy. Fámy Petra Kůse měly velký ohlas: zpívaly čistě česky, hezky - ostatně jako vždycky. Pak přišli - alespoň pro mne - dva největší momenty festivalu. Křeni, ač bez nemocného mandolinisty Víta Hanulíka (jednu věc si s nimi zahrál na mandolínu multiinstrumentalista Ralph Schut) byli úžasní; škoda, že v Praze nejsou k slyšení. A potom Reliéf: kolikrát jsem ho už slyšel, kolikrát chválil? Ale jsou takové hvězdné momenty, něco ve vysílači se potká s něčím v přijímači a já prohlašuji, že jsem letos na BJ zažil nejlepší výkon Reliéfu, jaký jsem kdy slyšel.
Bohužel to ještě nebyl konec: v bílých kloboucích nastoupila americká skupina Larry Wilder & Stumptown Stars a předvedla výkon, za který by se v žádném případě nemohla kvalifikovat do Čáslavi přes libovolné předkolo BJ. "Vybrali jsme je podle poslané nahrávky a na té musel určitě hrát někdo jiný," naříkal potom staronový předseda Bluegrassové asociace ČR Petr Brandejs. Nu což, stane se. Můj v úvodu zmíněný kladný pocit z letošního Banjo Jamboree to rozhodně nepřebilo. Mrzí mě tak jen to, že zhruba před pěti měsíci na tomto serveru zuřila diskuse, jestli se BJ povedlo nebo ne; to holt byla ta správná chvíle

foto: Lenka Krausová ©

P.R.S.T. na ilustr. snímku

foto: Lenka Krausová ©

pro článek o BJ. Jestli si vzpomínám, hodně se diskutovalo o výkonu konferenciérů Pavla Brandejse a Pepy Vody. Mně připadal sice jako nijak hvězdný, ale spolehlivý, adekvátní situaci a hlavně jsem přesvědčen, že přesně tyto dva pány a jejich typické promluvy chtěli diváci vidět a slyšet: jakých vyšších met by měl festivalový "mluvka" dosahovat? Ale jinak - jak jste mohli číst - bych stejně u většiny účinkujících k debatě, co přesně zahráli dobře a co špatně, nepřispěl. Myslím, že reportáž z festivalu, kde hraje kolem třiceti kapel, se nemá sestávat z třiceti recenziček jejich výkonu. Na to je prostor v recenzích alb. A v Povídačkách - tam už vůbec si chci hlavně povídat?

Průtrž mračen, Anka Chřestýš a sestřelený Jan Nedvěd
A jsme u letního slunovratu. Ani na Country fontáně, festivalu pražského Country radia, jsem loni nebyl. Moje hlavní dojmy z letošního roku tak jsou: stále více lidí kolem Křížíkovy fontány na Výstavišti. (Prý naposledy: příští rok bude z důvodu rekonstrukcí prostor uzavřen.) Nejdeštivější festival sezóny. (Obrovské dvě průtrže mračen před zahájením, velký liják i v průběhu večera.) A ročník zasvěcený vzpomínce na Michala Tučného. Hlavním koordinátorem této akce byl Petr Kocman, takže jsme ho mohli poznat nejen jako určitě největšího českého countrymana současnosti (pravda, spíš asi countryrockera), ale i výraznou a spolehlivou osobnost, která takovouhle dost monstrózní záležitost zvládne zajistit. Nešlo ovšem jenom o Michala T.: zahájila Asonance, jediná ne-countryová kapela tohoto country a folk festivalu, která se své důležité role zhostila na výbornou. (A na svou existenci zřejmě upozornila víc potenciálních posluchačů, než při svém běžném ročním provozu.) Autonehoda Honzy Vančury - víc jsme se o důvodu nepřítomnosti očekávaných Rangers nedozvěděli. Jejich prostor zaujal narychlo povolaný Wabi Daněk. Hrál sám, což byl pro mě zážitek: byl jsem přesvědčen, že se ve dvojici s Milošem Dvořáčkem, co se týče kytary, trochu "veze". Najednou jsem slyšel, co toho uhraje? Wabi prolnul písničkou Jody a Kid s následujícím Malinabandem; ten se ale na pódiu sešikoval zejména kvůli Pavlu Bobkovi. Slyšel jsem je na Country fontáně spolu poprvé a žasnul jsem: tohle že je ten zpěvák, o kterém jsem napsal, že už vůbec neintonuje? Na Fontáně vynikající výkon! A pak už nastoupil Petr Kocman Band (posílen o klávesistu a o steelkytaru a banjo Zbyňka Bureše). Postupně přicházeli zazpívat Tomáš Linka, Pavlína Jíšová? A potom, měl jsem pocit, že ne úplně v souladu s časovým plánem, spíš pod tlakem nějaké emoce, se najednou objevila na pódiu Rattlesnake Annie. Spolupracovnice Michala Tučného z 80. let, zpěvačka, kterou jsem viděl naposledy někdy v půli 90. let, nedlouho po Michalově smrti. Ihned navázala kontakt: "Ahoj! Tak pšijiždi posledni kovboj?" A po dozpívání songu: "To zpival Michal Tučný!" Potlesk nebral konce. Pak už sama s kytarou dala sadu I Saw The Light, Red River Valley, Will The Circle Be Unbroken? Možná byla občas lehce pod tónem, ale její hlas měl pořád sílu, barvu i technickou obratnost. Potom blok s kapelou, převážně dvojhlasy s Petrem Kocmanem, přídavky? Pěkné, jímavé. Festival pokračoval vystoupením Honzy Nedvěda s kapelou (Poklad?), o kterém se dá říct, že začátek byl dobrý. Bohužel, jak se protagonista rozehříval, přibývalo úletů ve zpěvu a zejména v mluveném slovu. Na závěr ho museli konferenciéři Bezi junior a Veronika Havlová sundat z pódia pomocí lsti, což bylo dost trapné, nikoli od konferenciérů.

Bylo jaro, bylo
Tvrdil jsem, že zabrousíme ještě do jara,  takže telegraficky. Křtu alba Rozednívání Arnošta Frauenberga jsem 6. června stihl v Balbínově poetické hospůdce jen půlku, ale jak Arnošt, tak hostující a křtící Slávek Janoušek mě potěšili velmi. Články o dvou zásadních květnových festivalech, Jamboree Strakonice a Folkovém kvítku jsem už napsal do prázdninového čísla Folk & Country, stejně jako ten o velkolepé Benefici Rosti Čapka, kterou si tento výrobce a vývozce hudebních nástrojů uspořádal v Divadle ABC ku příležitosti 22 let od založení firmy. Ještě se musím přiznat, že na čarodějnice jsem na Barče (tedy v KD Barikádníků) viděl a slyšel K.T.O. Pravda, zavedla mě tam spíš náhoda, než usilovná touha po jejich umění, ale rozhodně nelituji. Protože to byl jakýsi Večer jubilantů, začalo se v půlce večera najednou gratulovat a já zjistil, že kapelníkovi Frantovi Hackerovi je úplně v pohodě 70 let, což ale vůbec nic není, protože na steelkytaru mi hraje osmdesátiletý Ferry Friedrich? A fungovalo to. Radost z muziky není ohraničená věkem: to je ohromná naděje a úleva. V dubnu jsem ještě viděl a slyšel ve Mlejně křest alba For You kapely P.R.S.T. a v Divadle Na prádle křest alba 2 + 1 kapely Šantré (psal jsem o něm do F&C 6/2007 a nikdy nezapomenu na to ohromné množství muzikantů mezi diváky). Poprvé jsem na Dobešce slyšel ve velkolepém večeru sound nového Trabandu a do Salmovské jsem si šel poslechnout, jak zní Luboš Nohavica se svými písněmi, klavírem a kapelou. (Skvěle. Nejvíc mi ale stejně uvízl v hlavě přídavek Má milá rozmilá, neplakej autorské dvojice Pepa Nos/František Gellner.) A Zelený čtvrtek jsem si ozdobil koncertem spirituálů od Spirituálů v evangelickém kostele u Salvátora. (Fakt je na SQ znát, že v kostelech hrají nejradši?)

A to by stačilo, ne? Do března už přece v listopadu nepůjdeme, to bychom si moc teplotně nepolepšili. Pokud vás mé vzpomínky aspoň trochu zajímaly, jsem moc rád. Stejně ovšem připouštím, že kdybyste si je přečetli s menším odstupem od popisovaných akcí, bylo by lépe. Tak příště, fakticky už příště?


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
Lucy  - Re: Velká jaroletní poudačka - 2. díl   |80.188.167.xxx |13.11.2007 08:40:00
Shodou okolností jsem Žofku videla jen pár dní predtím u nás na Evropském svátku hudby - asi generálka.
http://lucy.ghorland.net/jini/20070622esh/img0 0042.htm
Jinak díky za letní ohrátí, v tom martinském snežení se docela hodí. Myslím, že takové dodatecné shrnutí sezóny vubec není špatný nápad

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Červenec 2019 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
 1 2 3 4 5 6 7
 8 91011121314
151617181920
30    

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Nejbližší pořady:

Koncertní středa Čro Olomouc, 150. ŽIVĚ...

Kdo: ŠANSONIKA Orlová
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.09. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 151. ŽIVĚ...

Kdo: ALBUM Chomutov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 09.10. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 152. ŽIVĚ...

Kdo: BÉĎA ŠEDIFKA RÖHRICH a PŘELET M.S.
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 13.11. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 153. ŽIVĚ...

Kdo: VĚTRNO Liberec
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.12. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 154. ŽIVĚ...

Kdo: NEW ALIQUOT Jeseník
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.01. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 156. ŽIVĚ...

Kdo: PETR RÍMSKÝ a MISITU
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.03. 2020 20:00