Původně se jednalo o projekt na jedno album a dva až tři roky koncertování. Pak se začalo rýsovat závěrečné EP. Nakonec se mnohohlavý orchestr Zvíře jménem Podzim vrátil s regulérní druhou deskou Září. S eponymním albem ji spojují české texty a rukopis rostoucího talentu Jakuba Königa, hudebně je ovšem daleko pestřejší. Producent Pjoni, jemuž zdatně sekundovalo zvíře jménem Aid Kid, z nahrávky učinil jednu z nejsilnějších elektropopových desek, která u nás kdy vyšla. Je uvěřitelná, plná křehkosti a naděje. Sycená tepajícím srdcem lidského zvířete.

Jakub König
archiv Indies Scope

„Tuhle sadu písniček jsem prostě nemohl dostat z hlavy, zeptal jsem se ostatních a rozhodli jsme se, že je zaznamenáme. Nikdo od nás nic nečeká, což je samo o sobě super. Druhá deska je bezva He’s ready to lick the floor for mepornmobile.onlinedárek na rozloučenou, letos ještě podzimní šňůru odjedeme, ale napřesrok na podzim pošleme to naše milované zvíře slavnostně spát. Takhle obrovitánská věc se nedá tahat donekonečna a musí včas skončit. No a jelikož je Září deska jaksi navíc, takovej parádní bonus, chtěli jsme si ji užít a pořádně se vyřádit. I proto jsme oslovili Pjoniho. A ten se nenechal přemlouvat,“ říká Jakub König.

Zvíře jménem Podzim už od úvodní titulní skladby Září rozvíjí jemnost, kterou v Česku před časem definovali mj. Bratři Orffové. „Orffové pro mne kdysi byli velká záchrana. Když jsem přišel do Prahy, všichni kamarádi se tý jemnosti a otevřenosti až kýčovitosti děsně pošklebovali. Hodně dlouho mi trvalo si uvědomit, že takhle výrazná vlastní cesta a přístup, netypickej pro alternativní scénu, je kromě nevýhody i velkou výhodou,“ dodává König s tím, že pouze na křehkosti deska nestojí.

Tematicky se na albu prolínají dvě roviny, vlčí a psí. Dva principy, které má každý z nás. Dvě odlišné, a přesto navzájem komunikující poloviny alba. Deklamace Ondřeje Mataje a rytmika songu Vlčí srdce pak kapelu nečekaně přibližuje až k hiphopové scéně a naléhavosti např. Ondřeje Anděry a WWW. „Jsme děti stejný smečky / Pod stejnejma hvězdama letíme nocí / A v očích nesem stejnej měsíc / Pod kterým děláme ty svý krvavý věci.“

„Skoro jsem uvěřil, že to po čem pátrám / Není víc, než jen mý zbožný přání / Skoro jsem uvěřil tomu, že jsem špatný / Rozbitý, slabý, pokažený, zlý a sám,“ zpívá König v Zářící, jedné ze zásadních skladeb alba, kde dokonce netradičně slapuje na baskytaru. „To byla první písnička, u který mi došlo, že budeme muset udělat ještě desku. Že to je pro mne autorsky důležitej moment. Nová perspektiva. Stejně jako ty zážitky, který za tou písní stojej a představujou nový perspektivy v mým životě,“ upřesňuje König.

---

---