Poslední desku, kterou jsem od Jumping Drums recenzoval, jsem moc nepochválil. Pak jsem se o ně moc nezajímal, až na letošní Zahradě jsem shlédl jejich vystoupení. Líbilo se mi, možná jsem byl i trochu unesen (a také jsem to ventiloval). A tak jsem s chutí sáhnul po jejich další desce: . A nic. Bohužel, dojem stejný jako z desky, kterou jsem recenzoval předtím. A tady bude asi celé tajemství: Jumping Drums fungují naživo. Doplněni vizuální složkou bubnujících lidí, světly a celkovou atmosférou svádějící k rytmickému odvazu publika. Na chladný studený placatý kotouček se to zjevně nedaří přenést. Zbývá sice technicky přesné, mnohovrstevné a barevné bubnování, které ale nakonec ve výsledném dojmu na posluchače jen trochu nesoustředěného působí nepřehledně, monotónně a místy i zmateně. Chybí tah na bránu, hudební ekvilibristika jej nenahradí. Cestou by bylo asi ozvláštnění formou jiných zvuků, než vydávají bubínky - krásně je to vidět na skladbách Summer Evening, Dance in Fire a Wasabi, kde se přidává cinkání a vokály a hned je to o něčem jiném. Samotné bubny v jakémkoliv počtu nejsou holt (zatím, asi) dost velkým tahounem pro pouhé audio. Jinými slovy, běžte na Jumping drums kamkoliv naživo, budete spokojeni. CD skupinu stejně asi neživí a neuživí. Na http://desky.ifolk.cz/ jsem dal *****
Sdílet na...
Kam dál? » Postřehy z večerů na amfiteátru (Lucie Přikrylová)
|
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...