Titulek je parafrází na název zatím posledního CD Greenhornů . Úplně se opičit po názvu nejde, několik výhrad a nedotažeností tam přeci jen je, ale v celkovém kontextu naší country se jedná o album pestré, hravé a vcelku i vtipné. Hlavně tu pestrost bych zdůraznil, a doufám, že je výsledkem vzájemného respektu a přátelského vymezení jednotlivých názorových proudů v kapele a ne obrazem nějakého boje.
Honza Vyčítal moudře (ale možná i trošku vynuceně) ustupuje z vrcholových pozic v kapele, alespoň co se týče vnější prezentace, ale stejně moudře si ponechává svou parketu, která jej fascinuje v posledních dvaceti letech – prolínání swingu a country a svou celoživotní textařskou náplň – zhudebňované příběhy, vyprávěné svižně, s vtipem a bez sentimentu. Taková je na desce třeba titulní píseň, odpichující se od titulu Sunday morning coming down a její české verze Nedělní ráno P. Bobka. Překvapivě vysloveně hitová a původní Patrona z války z jeho pera není, ale jako by byla. To je pocta pro autory M. Procházku a J. Marečka. Jakoby prohloubení swingové orientace je na desce třeba píseň Hodné štěně M. Ducháče a J. Wericha, naopak Patrona z války je spojovacím můstkem k druhé, modernější části desky, reprezentované zpěvem Medarda Konopíka nebo J. Panschaba a často převzatými tituly (Léto v Kalifornii – M. Haggard nebo Chlapům nesluší pláč - B. Owens). Ale i původní tvorba si s tou převzatou v ničem nezadá – List z kalendáře nebo Je čas jít spát jsou toho důkazem. Z dalších „výletů“ je třeba zmínit originální cajoon - po hudební a pěvecké stránce dílo Medarda Konopíka, zcela tématicky výstižný text připojil J. Vyčítal.
Výsledkem je deska nenudící a pestrá a co hlavně, snesitelná i pro ty, kterým třeba některá specifika (např. výslovnostní) frontmana Greenhornů úplně nesednou (kéž by to tak udělal např. i P. Linhart). Na desce účinkují i hosté, zjevně kamarádi Greenhornů: P. Bratský, Wabi Daněk a další. Jakkoliv najdeme některá místa s rychle napsanými aranžemi a ještě rychleji nazkoušeným provedením, celkový dojem z desky je, že se podařilo navázat na vývoj country kdesi na konci sedmdesátých let, než se z ní v USA stal střední proud a u nás se začala zakopávat na dobytých pozicích. A to je docela významné hudební sdělení i pro jiné autory.
Greenhorns: Bůh mi seslal krásný ráno
Vydavatel: Multisonic
Vydáno: 2009
Seznam písní: Bůh mi seslal krásný ráno (Sunday Morning Coming Down) • California blues (California Blues) • Chlapům nesluší moc pláč (Crying Time) • Hodné štěně • Beale Street Blues • Nikdy nevěř happyendům • List z kalendáře • Kdy je čas jít spát • Dívka ze severní země (Girl From Northern Country) • Prázdná pláž • U konce • Patrona z války • Jsem věčně smutnej (Man of Constant Sorrow) • Kolikrát už • Věci se mění (Things Have Changed)
Co o albu napsal Tomáš Doug Machalík: "Špatné, špatné, špatné - zcela mainstreamové pojetí country, slabé texty, slabý zpěv." (3 body)
Kromě toho mám dotaz: ta jediná výjimka je Blueground, Maracas, P. Kocman nebo někdo úplně jiný? A na závěr upozorňuji, že v příspěvku chybí hodnocení příslušného CD.
