Xindl, Radůza

11.09.2014 Xindl, Radůza (Miloš Keller)

Dva velké sólové folkové zjevy minulosti, dva velké přísliby, dvě hvězdy, přinášející v minulosti kvalitu a dnes už obě bohužel jen hvězdný prach.

Xindl X přišel do folku odjinud a pamatuji se, jak na kolech Porty šokoval, většinou kladně, jen puritány záporně. Prošel Portami, získal všechna možná ocenění a začal se opět folku vzdalovat směrem ke střednímu proudu, včetně téměř velkokapelových aranží svých písní, ve kterých začaly zanikat jeho texty. V popu se stal jedním ze sta, kteří používají odvážné výrazy bez servítků. No, a protože v popu se interpreti z nedostatku invence předhánějí v soutěži o neotřelé pohledy na - slušně řečeno - vztah dvou lidí, hvězda Xindla X spíše svítí, než září. A tak na desce Čecháček Made přistoupil k osvědčené nouzovce - komunální satira, ev. satira politická. Už z názvů písní se dělá mdlo: kromě titulního také třeba Čecháček a totáček, Cudzinka v tvojej zemi, Když k nám přišla svoboda, To je můj dům, Kazatel, Prase. Ani se mi to nechtělo strkat do přehrávače. Booklet obsahuje texty, za které by se nemuselo stydět Rudé právo nebo Tvorba své doby. Prvoplánové, jednoduché rozčílení, nabízející jednoduchá řešení, jakkoliv jakoby proti jednoduchým řešením bojující. Plakátová hesla, snadno podmaňující masy. Nic nezmůže, že stále zůstávají některé slovní obraty vtipné a originální, nic nepomůže pročištěný zvukový doprovod, který by utáhl i instrumentální verze, ani vcelku svěží melodické nápady (byť popově aranžované), protože zaniknou v lavině agitačních frází. A ne, není to v nadsázce, Xindl je opravdu rozčílen, že jiní mají jiný názor a chce jim vnutit ten svůj. Zvlášť mu v jeho věku věřím ten úvodní, kde popisuje, jak bylo za "komančů". Zatímco níže u Radůzy budu citovat z textů, tady se mi ani nechce. Nevěříte-li mi, prostě si to poslechněte. Výjimkou zůstávají okamžiky, kdy se Xindl vrátí k popisu individuálních pocitů - to je například píseň V blbym věku (…“ještě jsem nebyl in a už jsem retro…“). Shodou okolností tato píseň má i mimořádně povedený nadčasový hudební kabátek. Pak snad ještě Barbína, a to je vše. O to více pak ale vyniknou svou obludností ty výše zmíněné agitky.

Xindl X: Čecháček made

Vydavatel: Universal Music s.r.o.

Vydáno: 2014

Hodnocení desky: 7,56/10

Seznam písní:

CD1 - Čecháček a totáček • Orel mezi supy • V blbým věku • Barbína • Cudzinka v tvojej zemi • Já a ďábel • Velkej Vont • Naše parta • Když k nám přišla svoboda • Kazatel • To je můj dům • Prase

CD2 - Bonus disk Unplugiát: Čecháček a totáček • Orel mezi supy • V blbým věku • Barbína • Cudzinka v tvojej zemi • Já a ďábel • Velkej Vont • Naše parta • Když k nám přišla svoboda • Kazatel • To je můj dům • Prase

Co o albu napsal Milan Tesař: "Měl jsem raději Xindla v akustické, písničkářské poloze. O to víc mě překvapuje, že se mi tentokrát líbí první CD s celou kapelou víc než akustický disk 2. Některé hříčky mě baví víc, jiné méně. A proč je v bookletu tolik překlepů?" (6 bodů)

Více komentářů v hodnocení desek

Hodnotit můžete i vy, stačí se pouze zaregistrovat

Radůza byla také objevem, příslibem, hvězdou, pak hvězdou padající a hledající, no a nyní je spíš tím, v co se hvězda proměňuje po vyhasnutí. Po prvních deskách, plných "navarovské" invence a harmonikářské originality přišly trapné pokusy o pohádky a další experimenty. No, a vyvrcholilo to deskou Gaia. Psycho, a pro slabší povahy navíc i nakažlivé. Na rozdíl od Xindla tady položím důraz na citace textů, protože hudebně se Radůza už "vystřílela" a muziku zcela podřizuje výkřikům v textech (rozdíl od Xindla, kde hudba oddělena od textů by žila samostatně). Tak co uslyšíme:

- má dvě stehna, dvě radlice, vlaje halena, boky i ňadra mám odhalená, otevřu břicho, z něj vesmír a ticho… (Gaia)

- vidím mnohá ze svých těl, jak se rodí v bolestech… vidím mnohé své schrány, mnohé své ruce od krve, vidím se dávat a sklízet rány, zabít a zemřít poprvé… (Tulák po hvězdách)

- je v prostoru prostor, v něm je náš vesmír, v něm planeta země, na ní člověk, v něm srdce, a v srdci bůh, a bohu je prostor, v něm je náš vesmír, v něm planeta země, v ní člověk, v člověku srdce a v srdci bůh… (Babylónská věž)

- jiné jazyky začala jsem slyšet, jazyky atomů prvoků ducha, strach hlodá vnitřnosti v mém břiše a ústa jsou hrůzou suchá (babylonská věž) - vzhledem k tomu, že "břicho" je tu už potřetí, doporučoval bych před psychologem ještě navštívit internistu - pozn. MK

- mám obličej porostlý srstí a kolem pelechu z kožešin tři ženy…(Amulet)

- už jen měsíc bloudí labyrintem skal a já ho prosím, aby mě svým šípem sklál, ať jehla nejstrmější poslouží mu jako ostrý hrot, nejtěžší viklan ať přikryje můj hrob… (Tenkrát v ráji)

- milence slyším v pokoji nedalekém, začínají svou cestu dnem… běžím nocí, sotva popadám dech, i tak mě nejspíš dožene, přiznat si musím, že to tak chci, jenže on mě ne (Poslední cestující)

No, a text písně Tenhle svět není jen pro silný si přečtěte/poslechněte sami, celý se mi sem jej opisovat nechce. Špatně se mi to poslouchalo, ale dobře psalo, protože jsem nemusel nic vymýšlet, stačilo jen opisovat. Poprvé konstatuji, že opisování je výmluvnější, než snaha o vlastní tvorbu.

Radůza: Gaia

Vydavatel: Radůza Records

Vydáno: 2014

Hodnocení desky: 6,90/10

Seznam písní: Gaia • Nomádský stan • Tulák po hvězdách • Skalák • Tenhle svět není jen pro silný • Babylónská věž • Duhový drak • Amulet • Poslední cestující • Panna Orleánská • Ptáče • Tenkrát v ráji

Co o albu napsal Miloš Keller: "Vzhůru k psychiatrovi!" (3 body)

Více komentářů v hodnocení desek

Hodnotit můžete i vy, stačí se pouze zaregistrovat

Sdílet na...

| Více...

Kam dál?

< Předchozí		Další >

Komentáře pro tento článek

Jméno:

Email:

Název:

Naše hlavní město

antispamová kontrola

UBBKód:

Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!

Jan Klein

|198.90.66.xxx |16.09.2014 12:43:13

Rád bych Vám pane Keller poděkoval za veškerou zde odvedenou práci. nikdy bych nevěřil, kolik zde objevím krásné hudby dík Vašim negativním recenzím. Jako druhdy folkař jsem díky Vám našel cestu k přesahům do jiných žánrů a do jiných vod, jako je třeba precizní mnohovrstevnatost Květů, nebo naopak průzračně přímá poetika Oldřicha Janoty. Našel jsem tu Vámi velmi záporně hodnocenou kapelu Ladě, která má sice s folkem společného asi tolik jako Beatles s Hradišťanem, ale pro mě je srdeční záležitostí, když poslouchám tu vykřičenou něhu s pětidenním strništěm na tváři. Objevil se tu Vámi zhusta urážený Jakub Cermaque a jeho síla křehkosti jinde neslyšená, a jiní. Jen Klusovi a Xindlovi jsem na chuť nikdy nepřišel, ale ti mají tisíce jiných, tož zas takové škody se nestalo.
Takhle bych mohl psát dál a dál, prostě díky za ta zlá a podlá slova Vašich hodnocení, která mi jako facka od přítele otevřela bránu ven z tohoto malého žánrového rybníčku. Radůzina Gaia sem do těchto mých srdečních záležitostí patří od nynějška též. A to se rozhodně nepovažuji za slabou povahu. Třeba Vaše recenze si někdy čtu před spaním a ještě se mi nestalo, že bych z nich měl noční můry. Žádné sny o kriticích, kteří na mě lejí pomeje jen tak z plezíru, žádné křičení ze spánku: "Kellere, už mě proboha nech dýchat!" žádné povlečení není propocené krvavým potem. Občas se tomu i sám divím.

Jen si říkám - proč tolik zloby a podlosti? Vždyť se nemusíte stydět říct, že je někdo dobrý. Mě tahle hra baví - překládat věty na "Je ve vrcholné kondici," nebo třeba na "stále nenudí, i když si drží stejnou atmosféru motivů" atd. Ale někoho by se to mohlo dotknout. Já být interpretem, třeba by mě zamrzelo hodnocení někoho, kdo mi nerozumí. Já třeba nerozumím country, popravdě nespatřuju nic přínosného na tomhle žánru. A tak ho nechávám žít jeho vlastní život. Třeba byste mohl začít s navážením se i do country, abych mohl objevovat skryté krásy tohoto žánru. Váš jazyk už znám - veřejná urážka interpreta je něco jako punc kvality. Nebo třeba opera - tam je přece spousta hudebních klišé, plytkých point a takřka nulového invenčního vkladu interpreta. Ostatně soudím, že zde již bylo špíny nakydáno možná víc než dost, a tak je třeba jít dál. Jak zpívá Radůza

"Protože život - můj příteli - je mnohem kratší, než jsme mysleli."

Odpovědět

Adalbert - MK jede

|90.179.188.xxx |16.09.2014 22:04:07

Mno, co si budeme nalhávazt, zkrátka Grošáci to nejsou. Pro další rozvoj doporučuji následující video:

https://www.youtube.com/watch?v=z9pD_UK6vG U

Odpovědět

Adalbert

|90.179.188.xxx |16.09.2014 22:09:36

Pokud to redakční systém zase nezmění, pak by to mělo fungovat takhle:

https://www.youtube.com/watch?v=z9pD_UK6vGU

Odpovědět

Míra - Xindl

|171.20.68.xxx |23.09.2014 09:11:45

Xindl asi působí na povrchní poslech jako povrchní popík, nicméně by to nebyl on, člověk plnej myšlenek a chytrýho vtipu,aby v tom nebylo víc.
Celý album je poskládaný tak, že skladby vypravují jeden ucelenej příběh. Vytržená Barbína, nebo V blbým věku už postrádá tenhle koncept,ale album jako celek hodnotím mnohem výš, než na mainstream.

Odpovědět

Tomáš Bernhardt

|212.79.110.xxx |24.11.2014 22:50:41

Podívejte, nemusí se vám všechno líbit, i když se divím, že si pro recenze vybíráte tak často zrovna alba, která vás něčím štvou. Mne to tedy někdy docela baví. "Tohle je moc dobrá deska, to se těším, jak ji Keller zkosil," říkám si někdy. Ale tu Radůzu jste dost odflákl. Možná si nelibujete v mytologii a netušíte, o čem to třeba v té Gaie zpívá. Ale aspoň to jste si mohl dohledat, že píseň Tenkrát v ráji, z které citujete za stálého obracení očí v sloup, je titulní písní ze stejnojmenného filmu o horolezci Josefu Smitkovi, popraveném za války. Předpokládám, že víte, čemu horolezci říkají jehla, čemu se tak obecně říká viklan a že rájem horolezců, je Český ráj, známý svým labyrintem skal ;-)

Odpovědět