FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Mimořádně nesourodá směs halekání, vydávaná za folklor nebo aspoň za inspiraci folklorem, blábolivě se potácející bez melodického nápadu (základního pro každý folklor) a zaštiťující se nesrozumitelným jazykem a snad folklorními nástroji na CD Tři hlasy / Three Voices (Šuranská, Lovász, Kamal). Nesourodé anglické počítání s balkánským textem ve třetí skladbě v tempu fotbalových roztleskávaček je donebevolající. Teprve ve čtvrté skladbě zazní srozumitelná řeč, aby dosud pochybující byl utvrzen, že je to fakt echt etno - a to včetně „lidového“, ve skutečnosti prostě jen blbého textu. Patrně se dotkneme i cikánských houslí, jidiš a Moravy. Pokud celá tato směska zazněla jednou živě na jakémsi vystoupení, byl by to super odvaz a milosrdně bychom na to ráno zapomněli. Bylo to však z nepochopitelných důvodů zaznamenáno na nosič a všechny nonsensy tak zvěčněny.

Pravděpodobně kvůli Květům byl vytvořen termín alternativa. Ovšem alternativa k čemu? K hudební inspiraci, nápadům a invenci? Květy opět přicházejí s várkou pseudointelektuálních textů. (Ne, nebudu citovat, musel bych opsat booklet, nedokázal jsem si zvolit jednu ukázku. Pokud vršíte slova do skupin bez smyslu a tvrdíte, že pokud tomu někdo nerozumí, tak je chyba u něj a ne v sestavě slov, pak je to deska pro vás.) Muzika trochu nakynula díky instrumentaci, chvilkami si hraje až na rock (sbohem alternativo), ale rockeři mají jasný tah na bránu a drive. Tady je vidět, že po pár taktech dojde síla a spadne řemen a muzika se začne blekotavě utápět v bahně nesourodých tónů a ve zbytku se topí i v bezradnosti – typicky druhá skladba Cizinec nebo Opičí král. Jedinou výjimkou je skladba Věrka. Nedovedu si představit, že přehrání dvanácti věcí z CD Miláček slunce někdo absolvuje v kuse a bez usnutí.

Skupina Hrozen přinesla CD Z pouti. Skupina nevykrádá cizí zdroje jako prvně jmenovaní, ani nepřehání intelektuálno a metaforično v textech jako druzí jmenovaní. Její texty zůstávají popisné, skoro černobílé, jednoduše rýmované, což je v tomto případě kladné minimalistické plus. I muzika moc nezakrývá minimální hudební nápad a jen střídmě ho rozvíjí a instrumentuje. Celkově muzika působí skromně a komorně, možná až intimně. Místy ale jako by si nebyla jistá dostatečným důrazem a přidává zbytečné efekty. Celkově to ale je uvěřitelná výpověď textová i hudební. Vybočuje Pesah 007 pokusem o středověký recitativ, dále skladba Hadi se skoro diskotékovým nábojem a skladby O věrnosti a Genezaretské jezero výrazně citlivým zpracováním tématu i hudebního doprovodu. Bohužel jsou na samém konci desky a hrozí že posluchač podlehne tak v půli pocitu, že skupina již využila vše co umí nebo chce využít. Tak tuhle desku před koncem nevzdávejte.