FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Ne, to není nějaká cena nebo titul, to je prostě jen konstatování, že se mi na redakčním stole sešla várka CD sólistů, a tak jsem si řekl, že o nich napíšu pěkně pohromadě, resp. ve dvou dílech. Zde je první trojice.
Začnu dvěma Martiny. Martin Rous vydal další svou desku – je už skoro standardem, že si CD vydává sám, s pěkným, jednoduchým bookletem, který ale obsahuje vše potřebné. Celkem 17 písní natočil na CD Saturno mio, což je dáno další tradiční Martinovou vlastností – krátké stopáže skladeb. Má to výhodu, při určité nadprodukci Martin nenudí a i méně zdařilá skladba se snese na ploše dvou minut lépe než na dvojnásobné. Stopáž ho také nutí k úspornému, stručnému a jasnému vyjadřování v textech, k přímému tahu na branku a pointu. Takřka v každé skladbě předvede i něco ze svého originálního kytarového umění. Toto CD je laděno mírně futuristicky a vesmírně (Letenka na Mars, Vesmírný trosečník, PF 2301Russian milf feels the pain of anal sexpornmobile, Obyvatelka Venuše, Konkurz na Neptunu, Nehoda nad Uranem a další), nicméně „nohama“ zůstává pevně na zemi a řeší pozemské pocity. Možná by mu prospěl sevřenější tvar (= méně skladeb, cca podle počtu planet sluneční soustavy), ale to je asi už také standard, že si Martin vytváří kompletní archiv všech svých písní prostřednictvím vydávaných CD.

---

---

Druhým Martinem je Martin Hejnák. Kdysi jsem o něm v souvislosti s kompilacemi Studna neobjevená napsal, že bude lepší producent než interpret a autor. Stále to platí, i když už podstatně méně, než na předchozí desce a o hodně méně, než třeba v jeho začátcích na pražských Portách. Martin Hejnák se zlepšuje po všech stránkách, ale tempem tak na dva lidské životy. Nicméně opět trochu ubral na exhibicích hudebních, rytmických i výrazových a také na abstraktnosti svých textů, a tak najdeme na CD Pohled k lucernám i docela pěkné kousky – kromě titulní skladby je to například i Všechno se tvaruje nebo Zdání záblesku. Překvapivě se drží také v přijatelných stopážích skladeb, zařadil jen jednu typickou vzpomínku na všechny své nectnosti, a to až na závěr – Měsíc a jeho slzy pro ozvěny za mříží (!). Martin bude lepší naživo, autenticky, nahrávka přeci jen konzervuje živelné hraní na kytaru i zpěv.

---

---

Dalším písničkářem na mém stole je Inženýr Vladimír (Mikulka) a jeho CD Sexappeal. Inženýr upoutává hlavně svými texty, hudebně je spíše průměrný, místy až deklamační než melodický. Ale vypomohl si přáteli, výrazné a dobré jsou zejména housle Jany Havlákové, a tak když nechytnou melodie, zaujmou alespoň v některých případech  aranže.  Ale asi to tak i sám chce, aby vynikly jeho texty. Některé jsou prostě jen vtipné či mírně ironizující (Průměrný muž, Jsem ovíněný), jiné jsou na hraně korektnosti (Tohle by Ježíš neřešil), jiné jsou už trochu za ní (Náboženství knihy), ale málo platné, u hodně z nich se zasmějete z plných plic, korektnost nekorektnost, a ještě se trochu začervenáte. Do nedělní školy to písničky většinou nejsou, no. Ale najdou se i prostě milé kousky, například Na pasece. Deska přinese dobrou náladu a trochu muziky.
Druhá trojice zase příště. Bude v ní Pavel Pokorný, Jan Šesták a Jindra Černohorský.

---

---