02.06.2005
Svalosyrovost
Napsal uživatel Karel Vodňanský
|
|
|
|
Recenze
|
Každá doba má své krále a své poddané, každý hudební žánr své první a poslední, každý jedinec své milované a své nesnášené. Každý, doba, žánr i jedinec, si žádá své. A přesto. Ani na konci ani na začátku ba ani v průměru, vždy netušeno kde, však nikdy na stejné startovní čáře, jen ve stejný čas a stejné mysli, jeví se, co nechce zůstat skryto, co se nepoměřuje a přece je
|
Recenze
|
Kolik už bylo popsáno papíru o tom, že kapel, upravujících lidové písně do rockovějšího (či jiného) hávu, je jako hub po dešti? Kolik recenzentů už si lámalo hlavu nad tím, kdo je lepší než Čechomor. A jistě se objevila i otázka, zda na sklonku loňského roku soupeření o přízeň podobně zaměřeného publika vyhraje
|
Recenze
|
Už zase je tu začátek prázdnin a s ním taky náš největší folkový festival Zahrada. Vloni hlavní cenu a s ní i příležitost pořízení nahrávky získala vyškovská kapela Koňaboj, bez nadsázky jeden z velkých objevů Zahrady. Jmenuje se Já sa KOŇA BOJím
|
Recenze
|
Před sebou mám přečtených padesát stránek novely Zbyška Rašky s názvem U vytopeného bubeníka. Povodeň v srpnu 2002 poznamenala životy spousty lidí. Lidé jako já, kteří bydlí vysoko nad hladinou řeky, znají zážitky z této povodně jen z vyprávění, článků a televizních reportáží. Často přemýšlím
|
Recenze
|
Tu desku mi přinesl jednou takhle odpoledne Luděk až přímo domů. Čekal jsem na ni dlouho. Vlastně už od chvíle, kdy bylo jasné, že Ondra Fencl nalezl pochopení u chlápků z Indies, a že se po Kinderfolku začíná dělat na skutečné profesionální nahrávce. Ne tedy, že by sound Hromosvodu nutně potřeboval mixáže
|
Recenze
|
Hurá, tak je na světě konečně první cédéčko "nové" sestavy trampského Lístku, kapely, jejíž název nás provází hájemstvím téhle hudby již více než deset let. Poslední sestava, která vykrystalizovala po odchodu staré gardy - tedy především manželů Spurných a Saši Medka - nás provází trampskými stezkami
|
Recenze
|
Znáte to - některé věci nechodí v životě tak, jak bychom si to představovali. Pamatuji si své nadšení z první desky Sester Steinových, které jsou opravdu sestrami (starší Karolina a mladší Lucie). Přesně si vybavuji svoji touhu - natočily skvělé cédéčko, už aby tu bylo druhé.
|
|