gototop
27.11.2007 S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem (Jan Řepka)    Tisk
Recenze

Malý průvodce novým albem Roberta Křesťana a Druhé trávy Dylanovky (Universal 2007)

Druhá tráva u nás nemá v současné době konkurenci. Měřit se může leda s pokrevními dědici americké lidové hudby.

Od poloviny 90. let se s nimi setkává osobně na svých cestách po Spojených státech; čas od času některého z nich pozve na svou tuzemskou šňůru; především ale přímo od nich odvozuje to nejdůležitější - svou vlastní tvorbu.

Svým novým albem vzdává Robert Křesťan hold písničkáři, kterému se také často říká jednoduše Mistr. Nebo taky On. Od jisté doby se podepisuje Bob Dylan a - přestože je pro mnohé minulostí - ve skutečnosti jeho hvězda ani zdaleka nehasne. Křesťan na několika Dylanových písních ukazuje, že dobré dílo nestárne.

 

alt

ČÍM DÁL TÍŽ SE DEJCHÁ

(MP3) - ukázka z alba Dylanovky
(VIDEO) - Bob Dylan v kanadské televizi (1964)
(VIDEO) - Bob Dylan s Joan Baez během Rolling Thunder Revue (23. 5. 1976)
(VIDEO) - z debutu Bryana Ferryho (1973)

Má-li mít Křesťanův výběr Dylanovek nějaké nosné téma, pak je jím soumrak. Čtyři z deseti písňových textů komentují odchod nebo rozluku (Sbohem, Angelino; Jak mlýn se točí svět; Čeká nás poslední ráno; Dívka ze severu), tři zmatení, vzpouru nebo zločin (Seňor; U Majdy na statku; Lily, Rosemary a Srdcovej kluk), dvě apokalypsu či poslední soud (Čím dál tíž se dejchá; Zvoní zvony) a jeden soumrak sám (Ještě není tma). Jedinou oddychovkou je tak raritní instrumentálka Nashville Skyline Rag, která však tuto funkci coby předposlední skladba alba ani neplní.

Když už jsme u řazení a u tematiky, celá sbírka si říká o to, aby na prvním místě stála prorocká píseň Čím dál tíž se dejchá. Ne jen proto, že Dylanovky vycházejí v říjnu 2007, tedy přesně 45 let poté, co ji Dylan napsal. Čas i Dylan samotný (A Hard Rain´s A-Gonna Fall stále tak desetkrát do roka hraje) dali za pravdu těm komentátorům, kteří tuto píseň nevykládali jednoduše jako dobový protest proti hrozbě jaderného konfliktu. Podobenství je to mnohem obecnější. Dylan je nikdy blíže nevysvětloval; jediné, co o něm řekl, nás může vést ještě k pozornějšímu poslechu: "Každý řádek by mohl být vlastně začátkem celé nové písně. Když jsem to ale psal, bál jsem se, že je nikdy nebudu mít čas napsat, tak jsem vložil všechno, co jsem mohl, do téhle jediné." Píseň Čím dál tíž se dejchá tak můžeme chápat také jako jakousi překladatelskou zkoušku.

Odbočka I :: BOB DYLAN - ZKOUŠKA DOBRÉHO PŘEKLADATELE

Robert Křesťan si už na začátku 90. let nasadil laťku vysoko. Ne náhodou glosuje anglista Jakub Guziur Křesťanovu verzi písně One More Cup of Coffee (Valley Below) slovy: "Jediným, komu se podařilo dostát téměř nesplnitelným nárokům, jež Dylanovy texty na překladatele kladou, je Robert Křesťan." (6/2006, Host) Nevím, jestli by za tímto výrokem jeho autor stál i po poslechu Dylanovek. Ne každá píseň dovolí básníkovi tolik co Kafe.

Celkově je Křesťanův styl překladu chytrý. Každý verš umně přizpůsobuje vlastnímu přednesu, střeží se slovní vaty, ani se nebojí změnit obraz, usnadní-li si frázování. Tím vším občas utrpí obsah. Výsledek je nutně kompromis, nikoli ideál. Příkladnou nejednotnost překladatelského přístupu můžeme ilustrovat jmenovanou Čím dál tíž se dejchá.

Zatímco v úvodním dvojverší každé sloky (Oh, where have you been, my blue-eyed son?/Oh, where have you been, my darling young one?) se Křesťan chtě nechtě kloní ke konsonanci (Kdes všude byl, můj blonďatej chlapče?/Kdes všude byl, můj blonďatej sne?) a opouští tak část původní symboliky, střední pasáže graduje přesným rýmem tam, kde v originále chybí (viděl jsem mluvky s jazyky v křečích/viděl jsem děti s ostrými meči nebo slyšel jsem šepot tisíců mnichů/slyšel jsem výkřiky hladu i smíchu).

Pokud jde o obsah, a ten má u Dylana zdánlivě vrch, někdy se Křesťan Dylanových slov drží pevněji (potkal jsem dívku, co dala mi duhu/potkal jsem lidi raněný láskou/potkal jsem lidi raněný záští - v originále I met a young girl, she gave me a rainbow/I met one man who was wounded in love/I met another man who was wounded with hatred; nebo kde lidí je spousta a ruce maj prázdný - v originále where the people are many and their hands are all empty), častěji ale původně obecnější výraz konkretizuje nebo zabarvuje (kde má Dylan psa [= dog], má Křesťan dogu; z větve [= branch] je bříza; z desetitisíců šeptajících, které nikdo neposlouchá [= ten thousand whisperin´ and nobody listenin´] je šepot tisíců mnichů apod.) nebo dokonce úplně mění (zde především refrén písně: originál  ?and it´s a hard rain´s a­gonna fall [= ?a bude padat silný déšť] nahrazuje Křesťan sloganem ?a čím dál tíž se dejchá; a kvůli němu i verš I´m a-goin´ back out ´fore the rain starts a-fallin´ [= vrátím se ven, než ten déšť začne padat] mění Křesťan na vrátím se zpět, než se udusím hrůzou; nebo ještě jiný příklad: then I´ll stand on the ocean until I start sinkin´/but I´ll know my song well before I start singin´ [= pak se postavím na mořskou hladinu, dokud se nezačnu topit/ale svou píseň budu dobře znát, než začnu zpívat] zjednodušuje Křesťan na tak tohle mi řekl, než začlo se stmívat/tak tohle mi řekl, než začal jsem zpívat).

Ať už vede Křesťana zřejmý smysl (viz refrén) nebo jen libozvučnost (potkal jsem dobráka se vzteklou dogou; viděl jsem kladiva nasáklý kr), berme to jako odvážnou, svéráznou básnickou licenci. Mějme ovšem stále na paměti, že původní píseň může obsahovat překladem zabité jinotaje a vyvolávat rozdílné asociace (tak příkladně verš I met a white man who walked a black dog [= potkal jsem bílého muže, který vedl černého psa] překládá Křesťan potkal jsem dobráka se vzteklou dogou, čímž rezignuje na pravděpodobné vyobrazení rasismu; Křesťan zde ale především mění mocný symbol deště za blíže nespecifikované dusivé nebezpečí).

Kromě větších či menších nepřesností a rozdílů v samotném překladu, a to už se dostáváme k zvukové podobě písně, může být pro někoho poslech (neřku-li čtení) Křesťanových překladů znepříjemněn použitím obecné češtiny. Ani sami překladatelé nejsou v této věci zajedno. Konkrétně u Křesťana se chce člověku nakonec mávnout rukou. Jen?kdyby to nebylo takové obojaké. Ne v každé písni se Křesťanovi daří být v této věci jednotný (tak si na Čím dál tíž se dejchá nakonec zvyknete, protože je pražská celá; ale v takové písni Seńor stojí jednou modrobílej auťák a cejtím ocas draka, a o kus níž blýskl nebo skrývá).

Přese vše jmenované nám Robert Křesťan předkládá patrně nejlepší českou verzi nejen písně A Hard Rain´s A-Gonna Fall, ale i všech ostatních skladeb na Dylanovkách obsažených. Nevyrovnají se mu ani ti nejlepší z kolegů, Petr Kalandra a Jarda Svoboda, ani Zdeněk Rytíř, Ivo Fischer nebo Milan Dvořák.

JEŠTĚ NENÍ TMA

(MP3) ­ Bob Dylan ve Stockholmu (27. 3. 2007)
(VIDEO) - zajímavé provedení holandského písničkáře Mella

Píseň A Hard Rain´s A-Gonna Fall je důležitá ještě z desítek dalších důvodů, album Dylanovky ale začíná jinou vidinou konce. Je to neobyčejně hluboká píseň Not Dark Yet, v Křesťanově věrném překladu Ještě není tma. Album Time Out Of Mind, na němž je původně tato píseň obsažena, bylo vyznamenáno akademií Grammy jako nejlepší album roku 1997, píseň sama se těší výjimečnému zájmu Dylanových fanoušků a vykladačů a i pro Dylana má zřejmě zvláštní význam.

Sotva kdo vyjádřil zároveň ztrátu iluzí i smíření, údiv i lhostejnost, krásu i rozčarování tak poeticky, a přitom docela jasně. Přestože mnohé obrazy Křesťan i zde pomíjí, mírní nebo ohýbá, nakonec je i jeho verze skvělá. Ještě není tma je dost možná vůbec nejsilnější písní celého alba. Mám sice za to, že by ji měl od začátku do konce zpívat jen jeden muž (třeba ten, který nikdy nebyl in) a že by celkové provedení nemuselo být tak netrpělivé, ale budiž.

V poslední sloce nám nakonec Robert Křesťan s Pavlem Bobkem připravili duet, který možná mnohým fanouškům přidělá vrásky na čele, který je ale koneckonců zajímavou konfrontací skutečně posledního loučení a ještě nikoli beznadějné zralosti. Na čí desce bude zpívat Křesťan, až mu bude sedmdesát?

A abych nezapomněl, bude-li vám zde v instrumentaci něco chybět, je to Malinovo banjo. Ale nelekejte se, už v druhém tracku krokuje nástup.

SBOHEM, ANGELINO

(VIDEO) - Joan Baez ve Stockholmu (1966)

Píseň Farewell, Angelina proslavila velmi záhy po jejím vzniku Dylanova přítelkyně Joan Baez. (Nazvala po ní dokonce celé

foto: Michal Kupsa ©

Jan Hrubý křtí CD na koncertě v Kladně
foto: Michal Kupsa © www.michalkupsa.cz

album převzatých písní z roku 1965.) Je to jeden z prvních Dylanových textů využívajících surrealistickou poetiku, navíc má skutečně krásnou melodickou linku, Dylan ji ale na koncertech nikdy nehrál, ba nenahrál ji ani na žádné ze svých řadových alb. Teprve v roce 1997 ji Columbia vydala na slavném trojalbu studiových nahrávek Bootleg Series Vols. 1­3.

Na Dylanovkách zpívá každou druhou sloku spolu s Křesťanem Kateřina Garcia, zpěvačka skupiny Dún an Doras, a je to asi nejpříjemnější a nejpřirozenější spojení na celém albu. Garcia s Druhou trávou spolupracuje už bezmála pět let, pro podobně laděné balady má cit a tady zpívá navíc česky, což jí přidává na zajímavosti.

Tahle nahrávka má mimochodem od prvních tónů kytary a dobra mimořádně dobrý zvuk. A podmanivý a na albu jedinečný rytmus, až se chce tančit. Veselá píseň to ale zdaleka není.

SEŇORE

(MP3) - ukázka z alba Dylanovky
(VIDEO)  - Bob Dylan v italské Aostě (8. 7. 1992)

Bez nadsázky kultovní píseň, původně vydaná v roce 1978 na albu Street Legal. Zdá se, jako by šel Křesťan po těch nejobtížnějších a nejdiskutovanějších Dylanových skladbách.

Tady se o Armageddonu zpívá doslova. A nebude to jenom příběh mexického imigranta, jehož osud má v rukou neznámý převaděč. Napětí tu tepe v rytmu bicích Jiřího K. Stivína a basy Petra Surého, výborně ho ale stupňuje trubka Miroslava Hloucala a dobro Luboše Novotného.

Křesťan tu opět sahá po svém typickém slovníku (pór; flór; magořím; nahej jako idiot), aby se mu ten Seňor rýmoval, a odvádí tak pozornost od některých Dylanových obrazů (zvlášť v poslední sloce), důležitější je ale otázka, jestli nám chce skrze Dylanovy písně říct něco o sobě anebo jestli je jen interpretuje. Má-li mít člověk pochopení pro píseň samotnou, je třeba ji znovuoživit.

Odbočka II :: BOB DYLAN - ZKOUŠKA DOBRÉHO ZPĚVÁKA

Neustálá aktualizace každé písně je zásadní vtip Dylanova pěveckého projevu. Nikdy si nejste jistí, jak bude zpívat následující frázi, kdy přijde mezihra, jestli sáhne po harmonice, jestli nezmění pořadí slok nebo pár slov. Tak vás Dylan udržuje v nepřetržitém očekávání, které vás nutí poslouchat pozorně každé nadcházející slovo, i když jde o píseň, kterou znáte nazpaměť. A to je v populární hudbě dosud naprosto výjimečný přístup.

Křesťan dělá, co umí, ale v tomto ohledu má rezervy. Nejde o to, aby měnil aranž při každém provedení písně, jde o to, aby mě nutil přemýšlet o tom, o čem zpívá. Křesťan ale zpívá jednu píseň jako druhou, každé slovo stejně naléhavě, se stejnou vážností a typickým patosem.

Tak zní Angelina jako povedený remake pěkné čtyřicetileté písničky, Seňor jako nějaké cizí drama a Hard Rain jako vlastní bobřík Boba Dylana. Nejuvěřitelnější jsou pomalejší, jakoby unavené skladby Ještě není tma, Čeká nás poslední ráno a Zvoní zvony. Jsou to písně, které by nejspíš jednou Křesťan sám napsal.

Z obou hostujících textařů a interpretů vychází pak jednoznačně lépe Honza Vyčítal, jehož verze westernového příběhu Lily, Rosemary a Srdcovej kluk je zábavná a má spád, a pokud jde o jeho zpěv, ví přesně, jak na to. Proti tomu zpívá Wabi Daněk tu svou (pravda asi nejlyričtější píseň alba) vyloženě nudně.

JAK MLÝN SE TOČÍ SVĚT

(MP3) - ukázka z alba Dylanovky
(VIDEO)  - Bob Dylan v televizním pořadu Johna Hammonda (10. 8. 1975)
(VIDEO) - Bob Dylan v Praze (16. 7. 1994)

Podobně jako Křesťan, i Daněk tady Dylanovu přímou poetiku i jeho břitký přednes romantizuje (sladký zvon; lampion; bloud; s jarem zrozená; jak mlýn se točí svět). Z výjimečně trefné písně Simple Twist of Fate tak mizí nejen Dylanův přirozený slovník a slovosled, ale hlavně samotný osud, který celé dění roztáčí.

Je zřejmé, že se Daněk soustředí na docela jiné věci, než na obrátky osudu. Ani harmonie není úplně dotažená, jako by Daněk nevěděl, jak to má přesně zazpívat. A nezachrání to ani překvapivé sólo Novotného lap steelu, jinak nejživější místo písně. Snad kdyby ji zpíval Křesťan...

U MAJDY NA STATKU

(VIDEO)  - Bob Dylan v Newportu (1965)
(VIDEO)  - Bob Dylan během Rolling Thunder Revue (1976)

Poslech se oživuje, poprvé slyšíme foukací harmoniku (zde hraje Ondřej Konrád) a trochu hrubší instrumentaci. Křesťan znovu magoří, ale užívá také další, dosud neslyšené, a přece skvěle umístěné výrazy: domobrana, benefit, apetýt, kvicht. Dylanova oblíbená Maggie´s Farm Křesťanovi sedne. Dalo by se říct, že ji přeložil ani ne tak z angličtiny do češtiny, jako spíš z jazyka Dylanova do jazyka svého, Křesťanova.

 

foto: Michal Kupsa©

Robert Křesťan a Druhá Tráva v Kladně
foto: Michal Kupsa© www.michalkupsa.cz

?snažím se, co můžu, abych zůstal jakej jsem/
ale každej chce jen jedno, abych vyhovoval všem/
už mě nudí živit jejich apetýt/
už nebudu u Majdy na statku dřít.

Dylan s ní dlouhé roky začínal téměř každý koncert. Proč asi?

ČEKÁ NÁS POSLEDNÍ RÁNO

(MP3) - ukázka z alba Dylanovky
(VIDEO)  - Bob Dylan a Johnny Cash (1969)
(MP3) - ze slavného živáku Hard Rain (1976)

Když se dívám z tvýho prahu, jako bych na rozcestí stál/
a potom se otočím zpátky, tam kde jsem s tebou spal/
Jenže v zádech tuším cestu a ta mě táhne ze všech sil/
čeká nás poslední ráno a mě aspoň tisíc mil.

LILY, ROSEMARY A SRDCOVEJ KLUK

(MP3)  - originální Dylanova verze z alba Blood on the Tracks
(ROZHOVOR)  - rozhovor s Honzou Vyčítalem pro Hitbox 1997, mj. i o překládání Boba Dylana

Když už Robert Křesťan o Dylanovkách něco pronesl, nezapomněl nikdy zmínit, že na album jistě příspějí také Wabi Daněk, Honza Vyčítal a možná další. Přiznám se, že jsem čekal víc. Víc příspěvků, víc překvapení, víc prostoru. Nakonec zpívají oba jmenovaní jenom po jedné písni, a Vyčítal navíc vybral již dříve natočenou a dokonce i v rádiích rotovanou Lily, Rosemary a Srdcovej kluk.

Kdo z fanoušků Druhé trávy má ale doma Vyčítalovo album Zvířecí farma z roku 1997? Přistoupí-li jednou člověk na jeho projev, odmění se mu Vyčítal skutečně živým, až filmovým vyprávěním. Hned je jasnější, proč Robert Křesťan jako svůj velký vzor uvádí právě Vyčítala. Zdánlivě nekonečný kolovrátek sice na albu Dylanovky působí nepatřičně, ale i taková je jedna z tváří Boba Dylana. Ba Vyčítalova verze mě na Dylanovkách baví víc (i díky svižnému doprovodu Druhé trávy) než ta Dylanova na výjimečném albu Blood on the Tracks (1975).

ZVONÍ ZVONY

(VIDEO)  - Bob Dylan se symfonickým orchestrem! (Japonsko 1994)

Jediná z Dylanovek, kterou známe z koncertů Druhé trávy už delší dobu. Dosud ji ale Křesťan zpíval v originále, a tak ji také před třemi lety nahrál na vývozní album Good Morning, Friend. Původně vyšla na Dylanově albu Oh, Mercy v roce 1989, které je plné skepse, zmaru a pochybnosti. Ani píseň Ring Them Bells není útěšná, i tady hoří soumrak.

Popový vokál Silvie Josifovské z něj sice dělá červánky, Křesťanův témbr ale naštěstí vše náležitě zostřuje. Ačkoli, neměla by právě tato píseň znít ještě aktuálněji?

Zazvoň, svatá Kláro,
tam kde nejvýše je,
zazvoň z bunkru
za rozkvetlé orchideje.
Stoupá tam dým
a bitva je vším
a rozmazává rozdíl
mezi dobrým a zlým.

Odbočka III :: DRUHÁ TRÁVA HRAJE BOBA DYLANA

Rozdíl v hudebním aranžmá u Dylana a u Křesťana lze postihnout v zásadě tak: hraje-li někdo s Dylanem, musí se mít každou chvíli sám na pozoru, protože vedoucím je jednoznačně Dylan. Robert Křesťan je naopak zvyklý držet se spoluhráčů z Druhé trávy. Snad pro svou nesmělost či skromnost, snad pro jejich spolehlivost, jistotu a rytmus.

Pokud jsem se dosud vyhýbal čistě hudební části Dylanovek, je to proto, že k ní zkrátka není mnoho co říct. Druhá tráva hraje přesně tak, jak byste od ní čekali. Předehry, mezihry a sóla zbytečně neprotahuje; každý nástroj se drží svého čtverečního metru a s druhými se zas tak moc nebaví, protože je dobře zná; ctí zvuk a souhru, barvu a tón. Ve většině skladeb hostuje na bicí Jiří K. Stivín, spíš si ale všimnete harmoniky Charlieho McCoye v Lily, Rosemary a Srdcovej kluk a v instrumentálce Nashville Skyline Rag.

Mimochodem, multiinstrumentalista, zpěvák a skladatel Charlie McCoy je asi jediným živým pojítkem mezi Dylanem a Křesťanem. Vždyť už v roce 1965 nahrával kytaru do Dylanovy slavné písně Desolation Row a o dva roky později natáčel basu! na jeho come-backové country album John Wesley Harding! A to nemluvím o harmonice?

DÍVKA ZE SEVERU

(VIDEO)  - Bob Dylan v kanadské televizi (1964)
(VIDEO) - Bob Dylan v televizní show Johnnyho Cashe (1969) - nutno vidět!

Na Dylanovkách poněkud odstrčená písnička. Na první poslech není pravda zas tak nápadná, ale takových je mezi Dylanovými hity víc (All Along the Watchtower, Maggie´s Farm, Highway 61 Revisited ad.) A Girl of the North Country se stala skutečným hitem, zvláště poté, co ji v roce 1969 nazpíval Bob Dylan společně s Johnny Cashem na album Nashville Skyline trochu podobným způsobem, jako Křesťan s Bobkem poslední sloku písně Ještě není tma.

Robert Křesťan zpívá tuhle poslední Dylanovku sám. A není to ani zlé, ani skvělé. Je to takový přídavek. Nakonec si zkuste po jejím doznění pustit album zase od začátku. Uslyšíte rytmicky, tempem i harmonií velmi podobnou Ještě není tma. A můžete jet znova dokola.

SLYŠEL JSEM KLAUNA, JAK KŘIČÍ A PLÁČE?

Robert Křesťan s Druhou trávou nepřekvapili. Proto však tuhle Dylanovu kytici zřejmě nevili. Křesťan ukazuje šířeji to, co už víme: že má hlas jako nikdo druhý, že si výjimečně dobře rozumí s jazykem a že si hluboce váží Dylanovy tvorby. Možná ho ta úcta trochu přibila k zemi, možná jen poněkud serióznějším projevem (viz osudově stylizovaný booklet) vyšel vstříc svým skalním. Každopádně není úplně jasné, jestli se za jeho slovy skrývá nějaká vlastní výpověď nebo jestli jen umně a vkusně Boba Dylana interpretuje.

Budeme-li tak chápat Dylanovky jako - v našem prostředí jedinečnou - hudební sbírku několika přeložených písní Boba Dylana, bude to asi to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat. Kdo chce porozumět Dylanovi, musí to vzít tak jako tak přes něj; kdo hledá současnou českou folkovou píseň, poslouchá Martina Rouse, Jiřího Smrže, Jardu Svobodu nebo Vlastu Třešňáka.

Konečný verdikt?  Sedm z deseti.

Podrobnosti o albu Dylanovky. Obsahuje obsazení, track-list, všechny české překlady a čtyři kompletní písně.

Podrobný rozpis všech koncertů Roberta Křesťana a Druhé trávy

Kusý přehled českých překladů Boba Dylana. Uloženo na již neaktivních fanouškovském webu Dark Eyes.

Oficiální stránky Boba Dylana


Sdílet na...
Kam dál?

» Robert Křesťan & Druhá tráva: po devíti letech smířlivější (Tomáš Hrubý)

» Robert Křesťan & Druhá tráva opět v Malostranské besedě (FOLKtime.cz)

» Robert Křesťan a Druhá tráva na Staré radnici (Vladimír Béďa Halm)

» Tony Trischka oslaví 25 let Druhé trávy na společném letním turné! (Agentura ADN)

» Michal Prokop své životní jubileum oslaví festivalem Krásný ztráty Live 70 (MGM agency s.r.o.)

Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
Tomáš Pohl  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |80.188.72.xxx |27.11.2007 10:24:00
Honzo, tohle by v širší podobe obstálo jako rogorózní práce velmi dobré úrovne. Gratuluju a se zájmem jsem precetl.
Tomáš Pohl  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |80.188.72.xxx |27.11.2007 10:27:00
Ješte dodatek : Druhým skutecne vynikajícím prekladatelem textu Boba Dylana je Milan Dvorák. Jako by mu nestacili Rusové . Jen se o tom dost málo ví, ale k jmenovaným jeho jméno dopisuju
Viktor Janeba  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |88.101.190.xxx |27.11.2007 10:58:00
Paneboze autore...
jaky presne je Vas vztah k anglictine, prosim?

"And it´s a hard rain´s a­gonna fall" znamena neco jako "jsou/prijdou zle casy", tzn. ze "cim dal tiz se dycha" je naprosto genialni nahrazeni anglicke fraze ceskou
Pavel Rada  - Honzo, tohle mi nedělej!   |85.160.32.xxx |27.11.2007 11:28:00
Takových odkazu, a všechny je zapotrebí poslechnout nebo videt, aby clovek vedel... Tohle není recenze na jedno prectení, to je diplomová práce.

Moc zajímavé, muselo to dát šílene moc práce. A je z toho cítit zaujetí, nadšení, vedomosti. Díky.

Nejlepší recenze, jakou jsem v posledních letech cetl (a poslouchal a videl...
Kytka  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |160.218.43.xxx |27.11.2007 11:31:00
Tomáši, Milan Dvorák je v recenzi zmínen
Tomáš Pohl  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |80.188.72.xxx |27.11.2007 11:38:00
Já vím, jen ho dopisuju za Trešnáka, Rouse a Smrž
Marconi  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |80.188.72.xxx |27.11.2007 12:01:00
Zase chytrej jak rádi
Viktor Janeba  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |88.101.190.xxx |27.11.2007 13:28:00
To jsem celej ja, jo.

Prekladani frazi a terminologie je jedna z nejtezsich veci. A autor recenze tvrdi, ze Robert Krestan meni u A Hard Rain''s... zcela smysl vety. Coz neni pravda, pouze nahrazuje (a podle meho nazoru perfektne) anglickou frazi ceskou.

Co byste napriklad rekl ceskemu prekladu Douglase Adamse (myslim ze je to ve Sbohem a dik za vsechny ryby), kde je v ceskem prekladu napsano, ze Mark Knopfler se svym skokanem ze stratosfery umi navodit podobnou atmosferu
Viktor Janeba  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |88.101.190.xxx |27.11.2007 13:52:00
Jinak recenze je udelana perfektne!

Jenom to prekladani/neprekladani do anglictiny je strasne osemetna vec, do ktere se podle me neni moc radno poustet. Specialne teda kritizovat preklady Roberta Krestana z pohledu prekladu anglictina>cestina ze stredni skoly mi pripada neeeepatrne ulitle
Deneb  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |88.102.134.xxx |27.11.2007 14:43:00
Nádhera... Tohle je recenze ke které se ješte urcite vrátím. Jednou až si konecne koupím to cédécko a pak ješte spoustukrát až budu porovnávat se všemi temi odkazy. Ani polovinu jsem si ješte nestacila poslechout a všechny jsou zajímavé.

Mám asi trojnásob lepší náladu než pred pulhodinou. Dík. (I když je to mezi zdejšími komentári jazyko- a tak vubec -vednými, vlastne docela nepatrící poznámka. Ale moc si prála být napsána.
Waki  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |193.165.60.xxx |27.11.2007 15:54:00
Recenze pusobí opravdu odborne a díky za ni, ale hard rain.. je skutecne presne preložená fráze a hledat v ní težkou vodu mi prijde úsmevné. Navíc kritizovat strídání hovorové ceštiny se spisovnou je kravina, Dylan delá to samé..
Marek Jonáš  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |89.24.4.xxx |27.11.2007 17:32:00
Repkovi by meli zakázat psát kamkoliv a cokoliv.Takovéto nadpozemské diplomové práce.Smekám
6  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |89.176.24.xxx |27.11.2007 22:29:00
Bob very well knew, why he had not given permission to remake his song
VáclaF  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |213.195.220.xxx |28.11.2007 00:41:00
Srovnávací smer této recenze šel zcela mimo me a veškeré zkoumání odchylek od originálu a postupné odhalování niterností v takto skvostném díle me doslova šokovalo. Ješte, že jste mi, pane recenzente osvetlil, jak to mám poslouchat, málem jsem se pri vlastním poslechu alba nechal unést. V mých ocích nejlepší deska posledních let a já jsem nucen si precíst, že to a ono. Proboha! To muselo dát práci, klobouk dolu! Skutecne se vyznáte. Nesnažím se "porozumet Dylanovi ani nehledám soucasnou ceskou folkovou písen", proste jsem si jen zamiloval Krestanovy Dylanovky a zcela si dovoluji prehodnoti Vašich 7 z 10 na nejvyšší možný pocet. Vše v dobrém
JardaS  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |217.194.34.xxx |28.11.2007 10:32:00
Pekne jste mne naštval pane Repko !!
Poslechl jsem si desku a chystal se ji pekne v poklidu rozebrat. A do toho si najdu vaši recenzi která je tak dobrá, že ji prectu jedním dechem!
Co mne naštvalo ? Že zbylo jen opravu velice málo toho co na desce objevit a vysvetlit si posvém nebo snad k tomu zaujmout vlastní postoj.
Stejne to zrejme udelám, nebo se o to aspon sám pro sebe pokusím, Krestanvy texty (všechny, nebo skoro všechny) stojí za to.
Blahopreji povedlo se vám to, dostal jste mne!!
Tomáš Pohl  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |80.188.72.xxx |28.11.2007 10:53:00
Nechápu Vaše rozhorcení. Já jsem naopak rád, že se mezi mladými limdi najde nekdo, kdo ani "nerejžkuje", ani to neodbývá frází" vono to má neco do sebe". Takhle byste zatratil kunsthistoriky, literární badatele a nevím koho ješte. Já si naopak myslím, že jazykové srovnání textu BD s jejich ceskými ekvivalenty je velmi zajímavá práce nejen pro lingvistu a prekladatele. BD Dylana asi na svete prekládalo a prekládá spousta lidí, ale ne moc lidí má kongeniální cítení jako RK, ale i autor recenze. Takových recenzí víc
TL  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |86.61.157.xxx |29.11.2007 01:46:00
No jo, clovek potrebuje trochu nakopnout, aby se aspon na chvíli probral z letargie ci hybernace. Tak jo, Honzo, ty dole zminované fanouškovské stránky jsou aspon na chvíli zaktivizované.
March  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |78.102.82.xxx |29.11.2007 09:43:00
Pozoruhodné dílko. Nevím, jestli tohle cekám od recenze. Ocenila bych volnejší rádkování
Mirek Pátek  - "za Bobem Dylanem"   |62.209.193.xxx |03.12.2007 13:24:00
Ježišmarjá, co furt máte s tema pohrebníma titulkama! Onehdá D'Ady, ted Bob Dylan...

(Honzo, díky, tvoje recenze me hodne poucila.
gorn  - Pristup   |62.245.66.xxx |03.12.2007 16:29:00
Urcite je to o tom jak k desce pristupujete. Já osobne ocenuji to, že mnoha lidem které znám tahle deska stran Dylana otevre oci, jelikož se skutecne najdou tací, ke kterým díky jazykové bariére neproniklo jeho dílo. To že to Krestan udelal svým stylem je naprosto krásné a já osobne považuji tohle album za neco co si muže dovolit u nás skutecne pouze on. Klobouk dolu
Opo  - Re: Pristup   |78.102.82.xxx |04.12.2007 10:27:00
Projedte tu krajinu a nebudete muset nic rešit
-toh-  - S Janem Řepkou za Robertem Křesťanem   |193.85.147.xxx |04.12.2007 11:04:00
Honzo, skvelá práce! Až mi zalehli uši, jak jsi prudce zvednul literární úroven FOLKTimu. Bude(me) to potrebovat - myslím, že práve ted, takže díky. Taky jsem si kdysi myslel, že si po 10 - 20 minirecenzích strihnu jako recenzi nejakou esej, ale nejak bych na to potreboval paralelní život. A souhlasím s Jardou, že se mi ted bude recenze Dylanovek - ceká me v nejbližší dobe - psát dost obtížne.
K VáclaFovi: taky jsem dal Dylanovkám 10 bodu a ne 7, ale naprosto nevidím, proc bych se presto nemel radovat z práve precteného. Myslím, že dobrá recenze muže potešit (skoro) jako dobrá deska.
A jinak? Makej chlape, at sedmdesátiletý Krestan tocí tu desku s Tebou. Snad se jí dožiju. A teším se na Tvé další clánky
palo  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |213.151.218.xxx |23.12.2007 18:28:00
vyborna a velmi vsimava recenzia...

len autor,akoby si neuvedomoval rozdiel medzi prekladom a prebasnenim...takze tu ani nemoze byt vobec rec o nejakej Krestanovej interpretacii....
...a navyse tu ide o piesne,cize aj o akusi rytmiku slov a melodiu,co sa myslim Krestanovi skvele podarilo...tazko si vobec predstavit, ze by to niekto zvladol lepsie, ako on..
Bodlák  - Re: S Robertem Křesťanem za Bobem Dylanem   |80.188.8.xxx |06.02.2009 13:00:00
Málokdy se najdou takhle zasvěcené recenze, kdy má člověk pocit, že autor ví přesně o čem píše. Je z toho znát perfektní znalost Dylana a jeho písní. Křesťanovi bych asi tolik nevytýkal, že se odchýlil od významu původních textů. Honza Řepka jakožto textař jistě ví, jak těžké je kvalitně přeložit - přebásnit text a ještě se podržet co nejblíže významu originálu.
Ovšem, Viktore Janebo a Waki, "a hard rain's a-gonna fall" skutečně znamená, že "bude padat těžký déšť", jakkoliv to možná zní v češtině zvláštně. Dylan psal tuto písničku v době tzv. kubánské krize, kdy se nevědělo, jestli se nerozzuří jaderná válka. Odtud pak "těžký déšť" - radioaktivní déšť.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."