Kamelot znám od jejich začátků, třeba ve Svojšicích patřil vždy mezi očekávané vrcholy festivalu a nebyl problém si i klidně celou noc zpívat s
Bůčkem a dalšími pod lampou… čas neúprosně letí, spousta věcí je nevratně jinak, krásné vzpomínky naštěstí zůstávají.
Později jsme v Lomnici uspořádali několik samostatných koncertů a letos jsme si 16. 4. v divadle udělali po letech repete s tím, že nechceme koncert k aktuálnímu diskutovanému CD s písničkami Wabiho Ryvoly, ale že bychom rádi staré dobré pecky.
Nová sestava skupiny Kamelot
foto: Pavel Yankee Matějka
Domluveno, podepsáno, plakátováno, natěšeno.
Kamelot jsem poněkud pustil ze zřetele v okamžiku, kdy se na plakátech a deskách začalo objevovat velkými písmeny
Roman Horký a Kamelot se malými krčil v ústraní. Vůbec tady nechci rozebírat důvody, proč to tak bylo a je, pro mne to ale byl začátek nových písní, které mne nijak neoslovily.
Jednoduše jsem se těšil na Kamelotí Best Of a teprve pár dnů před koncertem jsem zaregistroval zásadní změnu v sestavě kapely, za kontrabasem stojí excelentní muzikant
Petr Surý s letitou zkušeností třeba z Druhé trávy a za mikrofonem zpěvačka (!!!)
Blanka Šrůmová. V jakémsi televizním spotu jsem postřehl komentář kapelníka, že je to vlastně návrat Kamelotu ke kořenům. Tedy dobrá, stav těšení se na staré hity dostal nový rozměr – zvědavost.
Kamelot zněl dobře, od prvních tónů Roman s Viktorem jasně drží linku, kterou známe a kterou nejspíš i chceme, ale ty perkuse tam prostě chybí. Mnohem víc mi ale překvapivě vadila zpěvačka, to není myšleno osobně na Blanku Šrůmovou, ale na pozici zpěvačky v kapele jako takové. Ano, zazpívala dvě nebo tři věci sólově, ale po zbytek koncertu stojí za mikrofonem a čeká, až přijde chvíle v refrénu pro vokál. To jí nezávidím, bylo dost vidět, že neví co s rukama a jak se tvářit… Při
Psáno na březové kůře mi poprvé za ty roky nenaskočila husina…sakryš…něco je špatně.
S tím Best Of to bylo tak půl na půl, kapela stejně zahrála i pár novinek, čímž nabídla srovnání a na reakci publika to bylo znát, staré věci jasně bodují, novinky si cestu k posluchačům stále hledají. Já osobně bojuji s tím, že novým textům jednoduše už nevěřím, před procházkou po pláži dám přednost po kapsách tabáku od cigaret.
Koncert neurazil, ale ani nenadchl a zklamání největší – Kamelot hrál jen 60minut včetně přídavku, to si myslím nemá zapotřebí, budu věřit, že je to jen dočasné nenazkoušení v nové sestavě. Diváci si trvajícím potleskem vlastně vynutili další přídavky, které večer trochu natáhly…
Úplně poslední zazněl
Čas rozchodů a husina naskočila okamžitě. Ha, stále to funguje, i když občas pěkně ztuha.