Vidět vystoupení Slávka Janouška 3x za jeden den (pátek 24. února) a přitom pokaždé jinak se hned tak nepoštěstí. Bonusem navíc a spojovacím článkem této jednodenní pidi šňůrky byl pomyslný křest jeho nového CD s (nejen)dětskými písničkami Dušičky. Pomyslný proto, že při prvním dopoledním koncertíku bylo v hledišti sokolovny v Mašově u Turnova na 100 dětí ze školky a prvního stupně základní školy a těm se nabízet nové CD jaksi prostě nehodí. Zato jim byla nabídnuta spousta písniček a jejich podání zvládnul Slávek i v 10h dopoledne na výbornou. Po x letech hraní a zpívání dětem a s dětmi na táborech moc dobře vím, že není vůbec jednoduché je zaujmout. V duchu jsem se musel smát, když jsem sledoval paní učitelky, jak pozorují jedním okem tu a tam nezbedné dětičky a občas vystartují, aby zasáhly. Jo, je to pořád stejné, já taky nikdy na koncertě nevydržel sedět v klidu. Slávek, maje výhodu své vlastní malé princezny doma, nenásilně s dětmi komunikoval a ty si s ním na oplátku nakonec i zazpívaly, když bez mrknutí oka přidal navíc písničky od svých kamarádů Samsona L. a Jarka N. Soudě podle bezprostřední reakce dětí, na bedně se z nového CD umístili Dva zajíci, Strašidlo skříňové a Pan Balabán.

Podvečerní a večerní vystoupení v kavárničce Don Cortéz v Jičíně bylo zcela jiné. Bylo jednak hudebně doplněno dlouholetým spoluhráčem Lubošem Vondrákem a druhak zcela komorní atmosférou, kavárnička je spíš menší s náladou až obývákovou, kam jste si jednoduše pozvali večer pár kamarádů. Při prvním dětském vystoupení to v jednu chvíli vypadalo, že dva malí kluci asi seberou tomu strejdovi s kytarou mikrofon nebo tu hrozně zajímavou láhev s nealko pivem na stolečku vedle. Mami, proč nám to nechceš dovolit?
Tady už na křest CD došlo a k radosti všech přítomných dětí nebylo polito šampusem, ale posypáno gumovými medvídky, které si děcka bez váhání rozebrala, snědla nebo poházela po zemi. Podle té poslední varianty mohli později dospěláci poznat, když odlepovali medvídka z podrážky boty, že se tu konal dětský mejdan.

Večerní koncert pro velké, kdy domem plným různých zvuků nakonec profrčela i Halleyova kometa, se docela protáhl, což nikomu nevadilo. Když už máte ty známé v obýváku, dojde přeci i na nějaké historky a to se potom na hodiny moc nekouká. Věděli jste třeba, že prapůvodně měl Slávek natočit dětské písničky společně s Jarkem N. a Karlem P.? Jenomže – „soupeřit se s Jarkem nedá, když on měl 25 písniček, já dodělával asi pátou a Karel sotva začal“ – a tak veleúspěšná deska Tři čuníci vyšla v roce 1994 jen od jednoho autora. To Dušičky si počkaly nějakých 18 let a na svět jim pomohly i zhudebněné básničky paní Daniely Fischerové.

Moje folková dušička si na konci velmi příjemného půldne s písničkami Slávka J. snad jen trochu zklamaně povzdechla, že na Imaginární hospodu se v nabitém programu tentokrát nedostalo.