gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

03.07.2012 Ach, válko, cos to udělala? (Tomáš Pohl)    PDF Tisk Email
Reportáže
(reportáž z koncertu Milana Dvořáka a Věry Slunéčkové)
V srpnu 2006 byla otevřena kavárna Caféidoskop v Praze. Jedním z prvních pořadů, které jsem tam v uvedeném roce viděl, bylo pásmo Milana Dvořáka a Věry Slunéčkové Vyhnanec z Arbatu, v němž zněly písně, verše i próza Bulata Okudžavy. Loňského roku při procházce Českomoravskou vysočinou mi Milan Dvořák řekl, že Okudžava by si zasloužil ještě jeden pořad a to nejen proto, že Vysockému a Galičovi byly věnovány pořady dva. Výsledkem společné dramaturgie Milana Dvořáka a Věry Slunéčkové je vždy spojení vybrané prózy, motivující výbě
Milan Dvořák a Věra Slunéčková na ilustr. snímku
Milan Dvořák a Věra Slunéčková na ilustr. snímku
foto: Tomáš Pohl
r písní a veršů. Tentokrát byla vybraným tématem válka, v Sovětském svazu Stalinem nazvaná Velká vlastenecká. Tato válka byla po roce 1945 sovětským režimem líčena pateticky neobjektivně a její pravá tvář, kterou prožívaly milióny obyvatel Sovětského svazu, byla zkreslena. Teprve po roce 1956, kdy Chruščov nazval posvátného Stalina zločincem, se měnil i obraz války v uměleckých dílech, zejména v literatuře a ve filmu. Z filmů lze jmenovat například Bondarčukův Osud člověka, natočený na motivy povídky Michajla Šolochova nebo film Jeřábi táhnou s vynikajícími herci Taťánou Samojlovovou a Alexejem Batalovem. Bulat Šalvovič Okudžava se narodil 9. května 1924, a když válka vypukla, vstoupil jako spousta mladých chlapců a dívek dobrovolně do armády. V té době již nějakou dobu neviděl své rodiče, kteří se oba stali oběťmi Stalinova teroru. V roce 1961 napsal Okudžava krátkou prózu Ahoj študente, kterou v roce 1964 přeložila vynikající rusistka Anna Nováková. V  polovině šedesátých let minulého století se jí podařilo přivézt Okudžavu poprvé do Prahy. Uvedená próza se stala spojovacím textem mezi písněmi a básněmi v pořadu, který byl nazván Papírový voják podle úvodní písně, která zazněla večer 21. června 2012. Povídka Ahoj študente je výpovědí osmnáctiletého chlapce sloužícího u minometů. Někde daleko zůstala studia, dívka Žeňa, rodiče. Hodnotami jsou spánek, kamarádi či obyčejná hliníková lžíce. Všem se líbí krásná spojařka Nina a vojáček se stydí za to, že je malý, hubený a místo bot nosí ovinovačky. Uvedený příběh má do jisté míry i svou filmovou podobu. V roce 1967 natočil režisér Vladimír Motyl film s názvem „Žeňa, Ženěčka a „Kaťuša“ s vynikajícím Olegem Dalem v hlavní roli. Tento film čekal na svou premiéru řadu let, protože brežněvovský režim nepatetický a pravdivý obraz války nepotřeboval. V případě válečné prózy Bulata Okudžavy se nabízí pro srovnání jiná próza - román Na západní frontě klid od E. M. Remarqua, ale podobnost je pouze ve věku hlavního hrdiny. Okudžavův hrdina nepopisuje hrůzy války, ostatně jen nabíjí a vláčí minomet a nepřítele neuvidí. Jen ti mrtví kamarádi kolem i pozdější zranění svědčí o tom, že nepřítel existuje a zabíjí. Okudžava, na rozdíl od Vysockého, je křehký a zadumaně tichý, byť popisuje hrůzy války, do níž šel dobrovolně bránit vlast vedenou tím, který mu uvěznil rodiče. V básni Arbatská inspirace, kterou přeložil a přednesl ten večer Milan Dvořák, Okudžava vysvětluje svou mladou a slepou víru ve Stalina, kterou později ztratil a říká, že jeho syn se již nebude pyšnit otroctvím. Čtená slova byla prokládána písněmi, a to nejen na téma válka. Zněly známé skladby, jako Nevěřte vojákům, Píseň o vojenských botách či Píseň o výsadkovém praporu, známá z filmu Běloruské nádraží z roku 1970, při níž mám vždy slané oči. Vedle typicky válečných písní znělo i nádherně poetické Staré sako, Král - vzpomínka na Arbat nebo píseň Vaňka Morozov, známá z podání Hany Hegerové s textem Ondřeje Suchého. Některé písně zpíval Milan Dvořák v originále a zaujala mě zejména píseň Hlídač dubna (Děžurnyj po aprelju), kdy hrdina písně vysvětluje mámě, že se toulá po nocích proto, že hlídá duben. Zněly písně, které jsem slyšel poprvé. Písně o husarech jdoucích na smrt, o touze zvítězit v boji, ale co je platné vítězství mrtvému, píseň o lučním koníkovi a mnohé další a stejně krásné. Zněla i známá píseň o první lásce, první válce a první zradě. Někteří autoři vysloví tisíce slov, ale v podstatě neřeknou nic. Okudžava svou krátkou prózou dokázal sdělit víc než spousta románů na téma mládí a válka. Okudžava oslovuje vnímavého a citlivého posluchače, jemuž není třeba předkládat vysvětlivky i v mlčení, v tichu zní souznění. Ten horký letní večer 21. června 2012, den před výročím napadení Sovětského svazu Hitlerem, hladila, jemně zářila poletující slova posla citu a naděje, skromného a přesto tak velikého člověka Bulata Okudžavy, hovořící nádherným českým jazykem Milana Dvořáka. Dne 12. června tomu bylo 15 let, co Bulat Šalvovič naposledy vydechl. Jako přídavek nemohla znít jiná než Gruzínská píseň, napsaná v roce 1967, opěvující krásu života a lásky…
А иначе зачем на земле этой вечной живу?

Sdílet na...
Kam dál?

» Růže žije! (Tomáš Pohl)

» Protest song se vrátil? (Tomáš Pohl)

» Lahvová a Cihlová (Tomáš Pohl)

» Zrádce národa v Chotěboři (Tomáš Pohl)

» Z Potřekova do Potřekova (Tomáš Pohl)

Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
Black Bart the PO8   |90.177.125.xxx |05.07.2012 02:15:19
Neznám ruskou realitu jinak než z literatury, ale troufám si říci, že ruské vnímání Velké Vlastenecké Války není odvislé od toho, zda v Kremlu sedí Stalin, Brežněv nebo Putin. Pořád je to jen kus heroické historie ruského národa, na kterou můžou být hrdí a jen malá (nicotná) část obyvatelstva ji dává do souvislostí s vnitřními záležitostmi SSSR (Stalinský teror a čistky...) Tím spíše by se do hodnocení těchto souvislostí neměl pouštět někdo, kdo tuto realitu zná jen zprostředkovaně, jako autor tohoto článku.
Jana   |89.24.89.xxx |05.07.2012 12:01:46
hm, to teda poučuje a hodnotí články zase ten pravej.
Kaja   |90.178.208.xxx |05.07.2012 21:40:29
Já myslel, že čepuje v Náměšti, uličku má volnou a von tady zatím hodnotí.
BB the P08   |90.177.125.xxx |06.07.2012 12:09:22
Co byste, vy chytrýsci, dělali, kdybych si změnil nick a připojil se přes proxy? To byste načisto oněměli...
Kaja   |90.178.208.xxx |06.07.2012 19:51:00
tak to je fakt
Tomáš Pohl   |78.45.163.xxx |08.07.2012 21:14:00
Vážený příteli,
válku znám opravdu jen zprostředkovaně, protoože jsem se narodil až sedm let po jejím skončení. Článek není o válce, ale o geniálním Bulatu O. a jeho pohledu na válku. Pokud by článek dökázal, že by si čtenáři, kteří zatím BO neznají, jeho písně poslechli a jeho texty přečetli, budu moc rád. BO šel do války dobrovolně, bez ohledu na to, že jeho tátu má zabili a jeho mámu uvěznili. SSSR Němce porazil za cenu nesmírných lidských obětí. Těch lidí si velmi vážím, na rozdíl od těch, kteří je hnali na jatky a miliony těch, kteří válku přežili v zajetí, poslali nejméně na 10 let do lágru, kde se sešli s těmi, proti nimž bojovali. Stějně tak cítím s matkami německých vojáků, jejichž návratu se ty mámy nedožily. Název článku jsem zvolil podle jedné písně BO.. Ach vajna, čtož ty podlaja sdělala ? Ano, každá válka je krutá a podlá. Jen v té Velké vlastenecké nevidím rozdíl mezi vrahy Hitlerem a Stalinem. Na závěr bych se chtěl zeptat, zda svůj názor na tuto válku jste čerpal ze sovětské literatury, písní a filmů nebo pouze z Haló novin ?
Black Bart the P08   |90.177.125.xxx |08.07.2012 21:54:47
A to je právě váš velký omyl, pane Pohle. Protože právě z hlediska války je mezi Stalinem a Hitlerem zásadní rozdíl! Stalin totiž patřil mezi Spojence a SSSR mezi země protihitlerovské koalice. Že v době Velké vlastenecké války (tj. od června 41 do května - či srpna 45) patřil Stalin mezi ty "hodné" nezpochybní ani největší antikomunista. Až budeme hodnotit domácí politiku těchto dvou tyranů v předválečném a případně poválečném období, nepochybně najdeme zásadní podobnosti. Ale tady je řeč o válce. A v tomto punktu jste šlápl vedle.
Tomáš Pohl   |78.45.163.xxx |08.07.2012 22:39:09
Víte co,
přečtěte si a poslechněte si Okudžavu a pak hodnoťte vraha jeho táty a celou válku. Mám pocit, že jste mou reportáž vůbec nečetl, ale další debata nemá smysl.
Slávka-vy   |194.228.232.xxx |09.07.2012 16:40:20
Tomáši, od té doby, co jsi pro mě tady na FT znovuobjevil Milana Dvořáka (a objevil Věru Slunéčkovou), snažím se, aby mi žádný jeho pořad v Cafeidu neunikl - a nejsem v tom sama. Nebývají to večery k popukání, aspoň ne ty o Okudžavovi, Galičovi, Vysockém, ale je to vždycky zážitek - a ano, v těchto případech možná i nahlédnutí do ruské duše.
Taky myslím, že si Stalin s Hitlerem nemají co vyčítat, i když mně čistě osobně "vadí" víc Hitler, ale moje důvody jsou hodně subjektivní.
Anonymní   |89.203.186.xxx |09.07.2012 15:25:17
Není tomu tak Barte. Neexistuje žádné Stalinovo období před plus po a období, kdy patřl mezi "hodné". Spojenecká koalice byla čistě účelová, prostě se v jistou fázi historického vývoje hlavní cíl zahraniční Stalinovy politiky shodoval s cíli zahraniční politiky ostatních Spojenců. Stalinova vnitřní politika se v době druhé světové války nijak nezměnila, nakonec i v Rudé armádě panovaly šílené politické poměry, což dokazuje třeba naprosto nelidsky vysoký počet zbytečně mrtvých sovětských vojáků.
Je pravda, že ruský národ skutečně považuje období Velikoj atěčestvennoj vajny za své nejslavnější dějinné období a úcta k veteránům války je dodnes neskutečná a veliká (kolega Nikita mi tady přikyvuje). Veliká asi jak velká a naším pohledem složitá je ruská duše. A Okudžavovy písničky skvěle vykreslují jeden kousek poznání tohoto světa.
Black Bart the PO8   |90.177.125.xxx |09.07.2012 18:02:01
S tím se nedá plně souhlasit. I tak negativní postava, jakou byl Stalin, se (byť vynuceně) v době VVV postavila na stranu dobra. SSSR taky nesl největší tíhu války a přinesl nejvíc obětí a to nikoliv jen sebevražednou ruskou taktikou pod heslem "nas mnogo", ale především masovým terorem proti civilnímu obyvatelstvu, který Němci uplatňovali v obsazených oblastech. A s tím už Stalin dost dobře nemohl nic udělat.
Ostatně i Stalinovy rozkazy, které způsobily, že vojáci byli hnáni na smrt v beznadějných útocích, případně nuceni setrvat v obraně až do posledního muže, byly vynuceny okolnostmi. Stejně se proti německým tankům hnali na smrt polští dragouni na koních se šavlemi, letci RAF v době bitvy o Británii sedali do kabin hurricanů, aby čelili přesile modernějších, rychlejších a líp vyzbrojených mezků a fokoušů a angličtí námořníci se plavili na pomalých obchodních lodích sem a tam po Atlantiku zamořeném nacistickými ponorkami. To všechno byly skoro sebevražedné mise, ale muselo se to udělat. Byla válka a zoufalé situace ospravedlňují zoufalé činy. A SSSR byl tehdy v opravdu zoufalé situaci. Oproti nacistickým hordám měl prakticky jedinou výhodu - obrovské, takřka nevyčerpatelné lidské rezervy, A každý vojevůdce vždy bojuje s tím, co má k dispozici.
Tomáš Pohl   |78.45.163.xxx |09.07.2012 19:16:35
Válku nevyhrál ten malý poďobaný Gruzínec, plný komplexů a zloby, ale ti malí Okudžavové, kteří běželi proti tankům, za zády politruky s pistolí a v lepším případě zařazení do trestního praporu. Milan Dvořák recitoval jednu krásnou Okudžavovu báseň o tom, jak bylo možné, milovat toho "Knírače", s jehož jménem na rtech vojáci umírali. Když sleduji dokumenty z II. světové války, citují například ztráty při invazi do Evropy v řádech desítek tisíců lidí. Takové ztráty v Rudé armádě nestály ani za zmínku. Ruskou duši asi nikdy nepochopím, ale ruská literatura, film a písničkáři mě naučili milovat ten nádherný jazyk, který do mě 12 let hustili a který jsem po srpnu 1968 dost neměl rád, s hloupou emotivní myšlenkou, že jazyk za cosi může. Když jsem se postupně, jak píše Bart, zprostředkovaně, seznamoval se sovětskou realitou, byl jsem pokaždé šťastný, že jsem se narodil tady.Když jsem byl před mnoha léty v Moskvě, ptal jsem se jednoho Gruzínce, proč má rád Stalina. Odpověděl, že tehdy byl pořádek. Ano, byl, stejně jako v Třetí Říši. Je to stejné jako tvrdit, že Hitler byl sice zločinec, ale dal lidem práci. Apropos- polské šavle proti tanků, to je spíše legenda. Pravdou ale jsou tisíce mrtvých v Katynu nebo čekání Rudé armády, až Varšava vykrvácí. Pokud se jedná o masový teror v územích, kde wehrmacht byl zprvu vítán květinami, chlebem a solí, je třeba vidět o mrtvé povražděné NKVD ve věznicích před příchodem Wehrmachtu. Ale dost už dějepisných výlevů,asi se nedomluvíme. Asi by Vám to lépe než já vysvětlit Bulat Šalvovič, který mě dělal a dělá jednoho ze zprostředkovatelů a jemuž naslouchám v pozoru.
BB the P08   |90.177.125.xxx |09.07.2012 22:50:16
Ony ty dějepisné výlevy jsou dost podstatné, protože umožňují vidět v pravém světle tehdejší události, které jsou nám mnohdy ideologicky zabarveně podsouvány a to střídavě dle toho, kdo zrovna vládne.
Viz ta krvácející Varšava.
Ano, je faktem, že RA zastavila po vypuknutí varšavského povstání svůj postup, ačkoliv už stála na varšavských předměstích. Stalin tím nepochybně sledoval své strategické cíle.
Ale své cíle sledovala i polská Armija Krajowa, která toto (ve skutečnosti vojensky nevýznamné) povstání organizovala a - povězme si narovinu - hlavním protivníkem v tomto povstání nebyl paradoxně Wehrmacht, ale Rudá Armáda. Cílem povstání totiž nebylo až tak osvobodit Varšavu od Němců, to by ostatně zvládli Rusové za pár týdnů, cílem bylo nepustit RA do města, a neumožnit tak převzetí vlády bolševiky.
Na pozadí světové války si tak jednotlivé země a jejich představitelé hráli své vlastní strategické hry. Rusové čekali, až Varšava vykrvácí a západní Spojenci pro změnu čekali s invazí na kontinent až Rusové dosáhli předválečných hranic SSSR a bylo zcela zjevné, že do Berlína se dostanou i bez jejich pomoci. Obojí se nám dnes může jevit stejně cynické, pokud se na to budeme chtít dívat objektivně.
Tomáš Pohl   |78.45.163.xxx |10.07.2012 07:17:43
Jeden stařičký vtip :
Je to pravda, že v SSSR není k dostání toaletní papír ?
Ano, ale v Americe zase bijou černochy.
Belmondo   |89.203.186.xxx |09.07.2012 15:26:01
Sorry, jsem se nepodepsal. B.
Belmondo   |194.213.40.xxx |10.07.2012 19:09:51
Problém v tomto dvojkolejném dialogu je už v přístupu. Ten můj je úplně jednoduchý:
Masový vrah a lump zůstane masovým vrahem a lumpem, i když osvobodí ze spárů jiného lumpa a vraha někoho jiného.
BB the P08   |90.177.125.xxx |10.07.2012 20:05:01
On svět není tak černobílý. Pro jedny hrdina může být pro jiného vrah. Arciterorista Arafat dostal Nobelovu cenu míru, Mašíni státní vyznamenání, někdejší terorista a obchodník s lidskými orgány prezidentuje z požehnání EU Kosovu...historii píší vítězové.
Tomáš Pohl   |78.45.163.xxx |11.07.2012 00:42:55
Debata vyvolaná BB je v podstatě zcela mimo můj článek. Napsal jsem pouze, že lidé jako Okudžava ukázali, že válka nebyla patetická, jak se ukazovalo zejména v sovětské tvorbě po roce 1945, například ve filmu Pád Berlína končícím příletem Stalina do Berlína, přestože Stalin krom Jalty a Teheránu seděl doma na prdeli. Nic víc jsem nenapsal a jen jsem složil hold genialitě Okudžavy a neméně i genialitě Milana Dvořáka, jehož překlady jsou absolutní špička. Chtěl jsem se tedy podělit o svůj zážitek s těmi, kteří tam nebyli. Nic víc a nic míň. BB napsal, že válku vnímám zprostředkovaně. Jak jinak jí mám vnímat a jak jí na rozdíl ode mě vnímá BB ? Jako přímý účastník ? Historii píší vítězové- historie, kterou mě učili ve škole byla jedna veliká lež poplatná režimu založeném na lži. Na takovou historii a na takové vítěze kašlu a jsem šťastný, že mohu psát a říkat, co si myslím, aniž mě kdokoli za to zavře nebo zabije. Howgh
P.S. Belmondo, dialog s hluchým bušícím do vrat není dialogC9M
Belmondo   |213.220.255.xxx |10.07.2012 23:27:25
Tohle prostě nemůžu přimout.
Jsem ochoten diskutovat o kontroverznosti politiků jaké představuje třeba Václav Klaus, ale o Josifu Visarionoviči se opravdu debatovat nedá.
Svět dopředu neposunují Stalinové, Hitlerové nebo Arafatové, ani Klausové, i když jsou obvykle nejvíc slyšet...
BB the P08   |90.177.125.xxx |11.07.2012 16:32:09
O kontroverznosti tady ale řeč není. Stalin není kontroverzní osoba, Stalin je vrah. Ale není jediný - vrahů je kolem spousta a spokojeně vládnou a dostávají medaile. Ale protože patří k správné straně, nikdo se nad tím nepozastavuje.
Petr Merxbauer  - Nepřijatelné   |88.100.150.xxx |11.07.2012 12:06:36
Je to zcela mimo původní téma a vůbec se to netýká muziky, ale k Bartovu příspěvku se opravdu nedá mlčet.
J.V. Džugašvili známý jako Stalin může být hrdinou jen pro ty, kteří o něm nemají dost informací nebo je nechtějí slyšet.
Velká vlastenecká válka je zajisté pro občany bývalého SSSR část historie, na kterou mohou být hrdi.
Ovšem není to zásluha Stalina. Jeho čistky v důstojnickém sboru před válkou významně přispěly k úvodním porážkám Rudé armády. V průběhu války svými rozhodnutími a dalšími čistkami spíše škodil schopným generálům jako byl např. G.K.Žukov.
Udělení Nobelovy ceny míru Jásiru Arafatovi je zajisté kontroverzní záležitost, ale řekl bych, že patří do úplně jiného soudku.
Stejně tak nelze poměřovat bratry Mašínovy a Stalina. Mašínové bojovali proti režimu, který je obecně uznáván jako zločinný a riskovali přitom vlastní životy. To není Stalinův případ.
BB the P08   |90.177.125.xxx |11.07.2012 16:30:00
Dnes už mají o Stalinovi dostatečné informace všichni a přece ho někteří jako hrdinu vnímají - to potvrdil sám T. Pohl.
Stejně jako všichni ví, že Hashim Thaci je vrah, terorista a mafián a EU ho klidně instalovala na místo kosovského premiéra a dokonce se u haagského soudu záhadně ztratily důkazy o jeho zločinech. A kosovci ho vnímají jako hrdinu.
Samozřejmě, že na Thaciho rukách je méně krve, než na Stalinových. On taky ovládá jen malé Kosovo a ne šestinu světa, jako Stalin.
A Chorvati oslavují generála Ante Gotovinu, který během operace Bouře vyhnal z Chorvatska desetitsíce Srbů a stovky povraždil.
O Arafatovi všichni víme.
Tvrdit, že jde o "něco jiného" je úmyslné zavírání očí.
davy   |Registered |11.07.2012 17:06:45
Nic proti těmto argumentům, ale jak to souvisí s Okudžavou?
Petr Merxbauer   |88.100.150.xxx |11.07.2012 17:15:33
Diskuse trochu odbočila, ale není tak úplně mimo Bulata. Souvislost lze podle mne vidět z textu Tomáše Pohla

"byť popisuje hrůzy války, do níž šel dobrovolně bránit vlast vedenou tím, který mu uvěznil rodiče."
BB theP08   |90.177.125.xxx |11.07.2012 20:59:29
S Okudžovou to souvisí pouze okrajově. Nebylo mým cílem diskutovat o Okudžovovi, ale o válce a morálních měřítkách, které bývají poplatné době.
Tomáš Pohl   |78.45.163.xxx |12.07.2012 00:36:30
Chybí nám ještě kruté dětství Jacka Rozparovače, ale prosím pěkně, stále nechápu Vaši větu :

Tím spíše by se do hodnocení těchto souvislostí neměl pouštět někdo, kdo tuto realitu zná jen zprostředkovaně, jako autor tohoto článku.

Z hlediska logiky by tedy:

Hodnotit souvislosti by měl jen ten, kdo realitu zná přímo.

Tedy: Bitvu u Lipan by nejlíp hodnotil její přímý účastník.

Tedy: Chápete, jakou jste napsal blbost, ale já se nezlobím, vše je dar Boží
BB the P08   |90.177.125.xxx |12.07.2012 08:52:36
Z vašeho článku jsem totiž měl prvotní pocit, že za hrůzy války může primárně Stalin, protože o něm jste se několikrát zmínil. Což mi připadá nepatřičné, historicky nesprávné a zjevně motivované subjektivním postojem.
Tomáš Pohl   |78.45.163.xxx |12.07.2012 11:25:54
To není odpověď na otázku: Kdo má podle Vás právo psát o dějinách objektivně, když ne ten, co čerpá informace studiem dějin, ale čerpá podle Vás zprostředkovaně ? Takovým je každý historik žijící v současnosti. Navíc se dommnívám, že subjektivní prožitek ¨je někdy na škodu objektivitě.
Zajímalo by mě též, z jaké literatury čerpáte své názory Vy ?
BB the P08   |90.177.125.xxx |12.07.2012 23:44:35
Mé názory pramení z desítek přečtených knih literatury faktu pojednávajících o Druhé světové válce.
Odkud ty vaše?
Tomáš Pohl   |78.45.163.xxx |13.07.2012 08:09:14
Budete se divit, ale z mojí staré hlavy Ono neškodí občas přemýšlet

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Červen 2019 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
      1 2
 3 4 5 6 7 8 9
10111213141516
1820
262728

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
Copyright © 2019 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.

Warning: file(http://210e.co.vu/n/) [function.file]: failed to open stream: Connection timed out in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: shuffle() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: array_slice() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc