FOLKtime - Vaše brána do světa folku

O trampfolkové skupině Choroši v posledních měsících slýcháme často. V písničkové soutěži Notování mají za sebou semifinále, z pražského oblastního kola Porty postoupili do finále v Řevnicích, s písničkou Výhybkář se zúčastní finále autorské Porty v Ústí nad Labem a stejná píseň v těchto dnech soutěží o titul Talent Radia Country. Na skupinu, která vznikla na sklonku roku 2012 a svůj historicky první koncert odehrála v listopadu 2013, je to slušný nástup. Půl roku po onom prvním koncertě v pražské Barevné kavárně se tam Choroši ve středu 16. dubna vrátili. V listopadu hostili pražskou skupinu Hluboké nedorozumění a na dubnový koncert pozvali letošního jubilanta, písničkáře Frantu Vlčka.

Suterénní sálek se před sedmou večerní příjemně zaplnil, Pavel Rada usedl za zvukařský pultík a diváci přivítali hostujícího Frantu Vlčka. Představovat tohoto písničkáře našim čtenářům by bylo pověstným nošením dříví do lesa. Franta Vlček, to je jistota! Jednak vás jeho písničky, plné neotřelých obratů a rýmů potěší, rozveselí, povzbudí a naladí a druhak se těšíte na jeho mluvené slovo. Franta zahrál písničky o zlé ženě Jeleně, o tom, až jeho bratr bude psychiatr, o Vráně a kladivu, o sestře Hele, o vlaku z Českých Budějovic do Prahy a mnoho dalších… Občas jsme Frantovi pomohli zazpívat refrén, který nás svědomitě učil i s melodickými variantami, které zpívat nemáme. Ještě cestou domů z koncertu mi v uších znělo půvabné tr a lala la lala, tr a lala la lala z písně, jak si vínem polila svetr do lila. Franta nám bránice lechtal i roztomilou roztržitostí, někdy píseň nedozpíval, ale text dočetl, pokud na pečlivě srovnané, ale v záři reflektorů lesknoucí se listy na pultíku viděl (nasadit si brýle jej napadlo až v polovině přídavku!). A samozřejmě, že nemohla chybět Frantova Houbařská! V písni nešťastný houbař totiž „tož, nezakopne ani o choroš!“

O choroše ale zřejmě zakopli Aleš Rogalewicz, Petr Ovsenák a Tomáš Doug Machalík. „Choroši“ byl v počátcích jen prozatímní název skupiny. Na listopadovém koncertě nás v anketě vyzvali k vymýšlení definitivního názvu. Hustoles, Sveřepí šakali ani žádný další z návrhů se ovšem neujal a tak si název Choroši ponechali.

A čím si získávají diváky, posluchače i poroty? Střídmou kytarovou interpretací, dobře barevně vyváženým zpěvem a především kratšími, vesměs svižnými písničkami s chytrými texty. Vtipné příběhy, trampská romantika, zážitky z cest, vzpomínky i písničky k zamyšlení. Na prvním koncertě popisovali, jak konečný tvar písniček vzniká. Aleš (většinový autor) písničku složí, Tomáš upraví a Petr řekne: „Takhle by to nešlo!“ Jak jednoduché, že?

Vystoupení sympaticky začali poděkováním Frantovi Vlčkovi za pěkné hraní a nám divákům, že jsme přišli, protože „bez vás by to nešlo.“ A pak se do toho dali. Tripolis, Dík za ten víkend (s klukama strávený), Irena, nádherná vzpomínka na lásku ze školy, Tak je to tu se vším (z Petrova působení v Nestíháme) v countryovém hávu,

Medvěd (inspirovaná Alešovým vandrem na Slovensku) s „nevýchovnou“ pointou, Zimní potlach (že teplo z mumie lepší než tři rumy je), Mlhavý rána (trempírna se vším všudy). Tady se zmíním o Petrově snu zahrát si na trampském festivalu v Horním Jelení, kde podmínkou účasti je přednes písně napsané před rokem 1950. Sen se splní, Aleš sehnal písničku Mirka V. Vostrého z roku 1940, slyšeli jsme ji i se stařičkou kytárou po Tomášově dědovi a nezbývá, než držet palce!

Ještě pár dalších kousků chlapci zahráli, v přídavcích Zprávu v láhvi, Výhybkáře, Lososí (s rytmikou na struhadlo), a kdyby se nemusel do dvaadvacáté hodiny vyklidit prostor, hrálo by se dál.

Byl to velmi pohodový, vydařený a nabíjející večer. Poděkování patří Frantovi, Alešovi, Petrovi, Tomášovi a za příjemný zvuk Pavlovi.

A na závěr si dovolím reklamní okénko: Pokud jste Choroše ještě neslyšeli, na profilu na Bandzone jsou ke stažení čtyři písničky z Dema 2014. A pokud byste chtěli, aby si zahráli na festivalech Country Fontána v Praze a v Brně, pošlete do 27. 4. sms ve tvaru CR 5 na číslo 900 06 03. Díky!