gototop
11.07.2017 Neúplně kolem dokola Okolo Třeboně (Miloš Keller)    Tisk
Reportáže
Výšeuvedený festival je rozložen do více dní, než jen do jednoho víkendu a já navíc měl na starosti sobotní dopolední a odpolední soutěž Houpací kůň, a tak se soustředím především na ni. Do soutěže se potenciální soutěžící přihlásí přes internet a z přihlášených doporučovatelé vyberou finalisty, kteří pak už soutěží živě v Třeboni. A jednoho finalistu přidají i návštěvníci webu. Tentokrát to byl Pětník a připadlo mu i celou soutěž otevírat. Technicky a pěvecky byli dokonalí a sezpívaní (ostatně mě probudili, když už v osm ráno trénovali před zámkem), ale přišlo mi, že dramaturgicky trochu zaváhali. Jakkoliv na svém webu píší, cituji: „Vycházíme z toho, že posluchač se především rád pobaví a zasměje a jen menšina přichází na koncert obdivovat složité harmonie,“ tak jsem měl pocit, že svůj repertoár postavili právě na tom, abychom obdivovali složité úpravy písní Jaroslava Ježka a dalších, včetně úprav trampských písní. Což o to, kdyby byla porota, asi by Pětník uspěl, ale oni ve finále rozhodují přítomní diváci hlasovacím lístkem.
Michal Willie Sedláček a Eva Sedláčková
Michal Willie Sedláček a Eva Sedláčková
foto: Rejka Balcarová
Jako další přišla Isara, zahrála a zvítězila (to se v době vystoupení samozřejmě ještě nevědělo). Isara je nový svěží vítr do plachet zpracování keltské (skotské, irské) muziky. Nejsou první, kdo tuhle muziku hrají s rockovými základy, ale evidentně jsou poučeni18 JAHRE MONSTER TITTENpornmobile svými předchůdci, a tak jsou stravitelní jak pro rockery, tak pro příznivce tradičnější interpretace této hudby. Kofe@Vlna byli pro mě příjemným překvapením, jejich zvuk byl plný, cílevědomý, celou půlhodinku hráli a nenudili. Naopak Banjaluka, na to, co si toho s sebou přivezla, tak trochu zůstala za očekáváním, co bude muziky ze všech těch nástrojů, co s sebou měli. Ale vzhledem k tomu, že byli založeni v roce 2014, mají budoucnost před sebou. Huménečko znám celkem důvěrně z Notování i z CD. Předvedlo skvělý výkon, což poznali i diváci. Vychází u své muziky také z folklórních základů, ovšem spíše uvažují ty tuzemské a přistupují k nim zase naopak z druhé strany než Isara. Jediným sólistou dle seznamu byl Michal Willie Sedláček, a i ten si vzal s sebou manželku, takže byli v duu. Osobitý repertoár, výrazné hudební i textové názory, jisté a jednoduché provedení písní. Posluchač se mohl soustředit a nebyl rozptylován nadbytečnými zvuky.
Jan Spálený křtí CD skupině Rendez-fou, vítězce Houpacího koně 2016
Jan Spálený křtí CD skupině Rendez-fou, vítězce Houpacího koně 2016
foto: Rejka Balcarová
Celý soutěžní maraton uzavírala skupina Kupodivu a vcelku oživila celý program, protože přišla v poměrně netradičním obsazení – výrazné klávesy a bez kytary. Zahrála muziku hledící možná trošku k jazzu, ale zůstávající dostupnou i pro folkového posluchače. Bylo to osvěžující, kdyby byla porota, tak by jistě také tenhle výkon ocenila. Každá skupina měla na své vystoupení 30 minut a časový harmonogram se dodržel na minutu i díky svižné práci zvukařů Pepy Balcara a Michala Bechyněho – a také díky hodinám, které byly na pódiu a odpočítávaly soutěžícím nekompromisně čas.
Úplný závěr pak jako host obstaral René Souček, na kterého jsem publikum postupně po celé odpoledne připravoval svými zážitky s ním. Trošku tlačil publikum do spolupráce, a tak si někteří neužili humor  v textech – Sousedka to u mě v tomto vystoupení vyhrála. René Souček aktuálně a živě komentuje prostý život frýdkomístečana přesazeného do jižních Čech.
Václav Neckář v Třeboni
Václav Neckář v Třeboni
foto: Rejka Balcarová
A pár střípků na konec – páteční večerní Hradišťan s Vlastou Redlem byl hudebně skvělý, leč pro mě trochu dlouhý a jednotvárný. Sobotní Jan Spálený předvedl vydatnou a silnou dávku bluesového člověčenství, jakkoliv je blues o smutku, ze Spáleného blues vane i optimismus. Jan Spálený pak pokřtil desku loňského vítěze Houpacího koně, skupiny Rendez–fou, o které jsem kdesi napsal, že hrají „židličkový folk“ a oni mi to nezapomněli. Tak ho zahráli zase. Vrcholem soboty bylo vystoupení Václava Neckáře. Byl ve výborné formě a pro mě osobně tím, co jsem si odnášel z jeho vystoupení bylo to, jaké bylo svého času Planetárium moderní a pokrokové, když na vystoupení zaznělo několik písní z něj, obloženo evergreeny z let šedesátých a cajdáky z let osmdesátých. Pěkně bylo v Třeboni.
Facebook Houpacího koně: výsledky, fotoalba, dokumentární videa a další zajímavosti:
https://www.facebook.com/Okolo-T%C5%99ebon%C4%9B-Houpac%C3%AD-k%C5%AF%C5%88-1777969972417690/?fref=ts
Videogalerie z Houpacího koně:
https://www.youtube.com/playlist?list=PLgnQi028ssxnahBxJypNAtIrXWSW6lY3h
 
 

Sdílet na...
Kam dál?

» Okolo Třeboně, Houpací kůň a dárek k Valentýnu (Okolo Třeboně)

» Houpacího koníka si z Třeboně odvezla Isara ()

» My3.avi se vyhoupli k vítězství (Školník)

» Plaveckou sezónu v Třeboni uzavřou dva koncerty a slavnost retroplavek (Okolo Třeboně)

» Losování pořadí kapel v rámci scény Houpací kůň na Okolo Třeboně 2016 (Okolo Třeboně)

Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 
Library zlib