aneb Ve víru energie svěží country hvězdy

Když se fanoušek country podívá na destinace letošního Tina Tigue Golden Slavevystoupení americké country hvězdy Charlieho McCoye (Český Brod, Česká Třebová, Český Krumlov), neubrání se dojmu, jako by se Charlie vyhýbal Moravě (ale určitě nikoliv kvůli parapetům). Naštěstí i Moravu navštívil – v Brně byl hostem Malina Brothers na jejich nahrávání DVD a ve Zlíně dvakrát vyprodal Zelenáčovu šopu. Vůbec nezávidím organizátorům celého nahrávaní DVD jejich starosti – problém s Charlieho pasem, který se vyřešil i díky laskavosti pasového úředníka, takže Charlie stihl dojet na začátek turné s Malina Brothers, vyreklamování Katky García pomocí odkazu na UNESCO z jejích pedagogických povinností v Irsku a spoustu dalších nepředvídaných událostí (včetně jednoho vlezlého fotografa?).

Ale nakonec všechno dopadlo nadobyčej dobře nejen pro zúčastněné a odpovědné členy několika realizačních týmů nahrávání DVD, ale hlavně pro diváky a posluchače. Charlie je totiž opravdová hvězda, která si nemusí na nic hrát a dokáže svým vitálním přístupem dodat každému vystoupení ten správný náboj.

Nejinak to bylo v jeho bloku v brněnském SONO centru i při jeho doprovodu Malina Brothers. Dramaturgie večera byla sice podřízena účelu nahrávání a snímání obrazu pro chystané DVD, ale večer plynul s obvyklou lehkostí a nonšalancí pro kapelu obvyklou, umocněnou hudebním mistrovstvím aktérů. A tak jsme cestovali zlatou érou parních lokomotiv, pookřáli ve stínu staré řeky a prošli se poetickou krajinou písní Pepy Maliny, jehož Ikaros už se stává hvězdným prvkem repertoáru. Nicméně Pepa přichází s dalšími kousky – Jabloň i Honey (či Hany) - oblaží duše poetické, podle pozorování zejména dámské části publika. Poetikou bylo prodchnuté i „tygří“ téma ve skladbě Vypadáš krotce Páji Peroutky. Návrat k náchodským hudebním kořenům dávných sestav (Kliďánko i další) byl v dalších písních s texty Milana „Skunka“ Jaroše, excelentního trampského písničkáře. Prostě - hudební skvosty v podání křťěnců Metuje i hostů z amerických plání i irské zeleně.

Instrumentální mistrovství předvedli v různých kombinacích všichni, včetně hostů, nejen při doprovodu vokalistů, ale i při instrumentálkách. Ať už to byla Skočná, kterou Luboš instrumentoval ve „zlaté“ éře Poutníků, nebo Géza a Berta, plná skvělých hudebních nápadů jako připomenutí setkání s „otcem“ bluegrassu Billem Monroem, nebo závěrečný přídavek Foggy Mountain Breakdown pod pomyslnou Charlieho taktovkou.

Ale než došlo na přídavky, byly tu jiskřivé perličky v blocích Katky García a především Charlieho McCoye. Katka ve svých výletech do irských zelených plání nebo latino-španělských končin hojně využívá nejen flétny, ale i roztodivné hrací krabičky. Ty v jejím suverénním ovládání dokreslují krásné melodie písní z jejího širokého žánrového rozpětí. Katka García podává na stříbrném podnose své písně s něžným i ostrovně drsným vokálem, plným citů a výrazu.

Charlie McCoy si na vystoupeních viditelně užívá hraní se sobě rovnými instrumentalisty, tedy pány bratry Malinovými, doplněnými Pájou Peroutkou. A na výsledném zvuku je to znát – jiskřivé impulsy mezi jednotlivými muzikanty i klasické bluegrassové skládání sólových partů uvádí diváky do varu. Charlie je nejen mistr svého oboru ve hře na foukací harmoniku, ale i rozený showman ve svých gestech i doprovodném slově. Nedílnou součástí jeho širokého záběru je i zpěv nejen v osvědčených standardech. Svou vitalitou dokáže strhnout svoje okolí k ještě zářivějším výkonům. Což samozřejmě publikum nadšeně ocenilo. Zkrátka – vystoupení světové hvězdy, jak má být.

Lví podíl na celkovém vyznění a zvukové kvalitě jak živého zvuku koncertu, tak i zvuku nahrávky patří Chrisi Schutovi, který kombinuje schopnosti muzikanta se zvukařským mistrovstvím.

Charlie McCoy při svém letošním evropském turné po účasti na několika koncertech seskupení bratrů Malinových „přeskočil“ do jiné sestavy a ozdobil sérii koncertů Roberta Křesťana s Druhou trávou. Po v úvodu zmíněných koncertech v České Třebové a Českém Brodě se všichni přesunuli do valašského předpolí, tedy do Zlína a zde do útulného klubového prostředí Zelenáčovy šopy. Na počest hvězdné návštěvy z daleké Ameriky bylo ve spřáteleném malenovickém pivovaru uvařeno pivo Charlie, tedy „American Pale Ale“, svrchně kvašená dvanáctka vybrané a jiskřivé chuti – přesně evokující Charlieho vitalitu.

Večer, který měl všechny rysy radostného setkání starých přátel, začal Robert s kolegy klasickým „otvírákem“ ze svého playlistu, dvojitým Ossianem. Jiskření mezi publikem a jevištěm pokračovalo celou první polovinu jak v lyrických skladbách Víla, nebo Až si jednou sundám boty, kde sestavu Druhé trávy doplnil na housle Pepa Malina. Skvostným zastavením pro mne byla skladba Tažní koně, která svou dynamikou a silou textu je silným číslem repertoáru. Při dylanovce Ještě není tma si vždycky vychutnávám emoce obrazů, tvořených vzácným souzněním textu a hudby dvou hvězd žánru. Pozoruhodnou vlastností všech živých koncertů Druhé trávy je variabilita přístupu k hudebním tématům. Díky sestavě vynikajících instrumentalistů, kteří spolu souzní, má v sobě každé vystoupení kus originality. Nevím, zda se tím projevil duch Tomáše Bati, ale při poslechu mnohokráte slyšené skladby Seňore mě díky instrumentálním vyhrávkám napadlo, jak by asi vypadal duet Roberta s Robertem, tedy Křesťana s Dylanem ve stylu kombinace Cash – Dylan v Nashville Skyline, a to za doprovodu téhle skvělé muzikantské sestavy. Ano, je to sci-fi, ale tenhle žánr má zvláštní schopnosti posouvat věci vpřed třebas v myšlenkách.

Po občerstvující přestávce – přeci jenom je Šopa i kulinářsko-nápojovým rájem – přišlo to očekávané. Na pódium přišel křepkým krokem muž v typickém klobouku a hned zahájil úvodní „vypalovačkou“ Rollin´ My Sweet Baby´s Arms v hlavní roli s foukací harmonikou, aby nebylo pochyb, že večer má před sebou další hvězdné výšky. Témata se tentokrát točila hodně kolem „train music“, tedy vlakových písní. Takže profrčel Chattanooga Choo Choo i další vlakové legendy, ale opět Charlie využil souznění se skvělými hráči k tomu, aby publiku naservíroval svůj mistrovský um například ve skladbě Wayfaring Stranger, kde jeho sóla na harmoniku doplnil Pepa Malina svými excelentními přihrávkami houslí. Suchý výčet skladeb by určitě nevystihl báječnou atmosféru, kterou umocňovalo žánru znalé publikum, které neváhalo s oceněním výkonů muzikantů. Nádhernou atmosféru přímo duševního souznění si večer udržel i do gradujícího závěru. A přídavkem se uzavřela train série – na cestu nás vyprovodil Orange Blossom Special, kde se sólisté opravdu mohli ukázat. A opět excelentní zvuk Chrise Schuta a výborné zázemí osazenstva Zelenáčovy šopy umocnilo celý zážitek.

Pohled na Charlieho McCoye na pódiu při vystoupení je pro mne opravdu elektrizujícím a důvodem je nejen jeho hvězdná kariéra, ale především výtrysk pravdivé energie, která je čirým zdrojem radosti pro všechny v blízkosti. A připomínkou, že věk může být opravdu jen číslovkou.
Tak za rok ještě jednou – pevně doufám?

Fotogalerie V. B. Halm:
Malina Brothers, special guests Kateřina García a Charlie McCoy, SONO Centrum, Brno, 24. 4. 2019
Charlie McCoy, Robert Křesťan & Druhá tráva, Zelenáčova šopa, Zlín, 28. 4. 2019