FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Mosty mění slovo ty na slovo my. To je logo festivalu Mosty, jenž v sobotu 21. srpna proběhl v Plané nad Lužnicí na Ostrově.

Pátý ročník, jehož hybatelem je Marek Máca Cihlář a město Planá nad Lužnicí, zahájili v irském stylu Fooking Guns. Mladí muzikanti zdatně rozhýbali ušní bubínky a navnadili k dalšímu poslechu. Zároveň během výměn kapel hráli mezi diváky. Poté principál Pavel Jarčevský, který jako Fénix se už téměř opékal nad žhavým popelem (tak byl uveden na pódium), se svým Flow Trackem, pomalu se měnícím v Jentaktak, zahrál na o něco klidnější notu. Rozhodně však v pohodě, i když došlo na Pavlovo "fópá" v podobě špatně umístěného kapodastru. Opona se zvedla a Z nadhledu, Apage satanas či Nocí padal déšť proběhly v tom nejlepším slova smyslu v čele s excelentním zpěvem Lenky Semrádové Martinů. Francouzka v podání multiinstrumentalisty Martina Šedy je rovněž výrazným posluchačským hitem.

Spolektiv - to je směsice žánrů folk, blues, jazz a dalších, na které si vzpomenete. Vyřiďte doma, že jsou vždy připraveni ve startovních blocích předvést svoje umění. Až se příště narodím, Jako řeka, Já nežárlím a spousta dalších písní zaznělo a sem tam i roztančilo některé diváky. Jarda Hnízdil a spol. své skladby znovu a znovu prožívají a dokáží tak nakazit i ostatní. 
Zcela jazzově na předchozí "studentskou kapelu" navázala místní Eva Emingerová s kapelou. Ke zpěvu na pódiu zlákala starostu Tábora i Plané nad Lužnicí a roztančila další diváky díky velkému proudu energie podmanivých tónů. A protože "živel" Eva je i hrdá máma bronzového olympijského medailisty Josefa Dostála, rozdávaly se jeho podepsané kartičky.

"Po kraji šíří se zpráva", že folkrocková Cihelna a spol. přitáhla na parket ještě více vlnících se lidí. Že jsou i multifunkční svědčí to, že Máca je pořadatel a moderátor, Magdaléna Cihlářová si odskočila od stánku s medovníkem, houslistka Anička Hájíčková z jamujícího Fooking Guns a nečekaně hostující Matty Cihlář od stánku s irskými nápoji. Při Folsom Blues s originál cihelním textem a necihelním Snow od Red Hot Chilli Peppers zahrál i rocker Pepa Míka. Člověče vstávej, Z knihovny zní Půltón a Mosty (coby neoficiální hymna festivalu) a tak "vím, že nic nevím, ale cítím", že tohle je po čertech dobrá muzika.

Před posledním účinkujícím zmíním trochu gastro informací. Občerstvení, toť kapitola sama pro sebe. KKK aneb Korbel, Knak a Kytara připravili vynikající klobásy, krkovičku či bramborák, pivovar Obora dodal Ježibabu či Bitter. Irskou chuť podpořil Jameson, Tullamore nebo Guiness. Rodinný klan Cihlářů vlastnoručně podpořil mlsné jazýčky dalšími pochutinami. Tátův hermelín, dědovi utopenci, babiččiny koláčky, Markétin chleba, Madlenčin medovník či domáci limonády. Mňam.

Kdo vydržel přes jedenáctou večerní, dočkal se starých známých hitů v podobě kapely Jiří Schelinger Tribute Mladen Djelmo. Mladen jakoby z úst Jirkovi vypadl...

A měsíc svítil nad městem... Unavený Máca zářil štěstím nad povedeným festivalem a již 100% kul další plány svých hudebních aktivit. I moje duše zaplesala nad poznatkem, že dobrá muzika přitáhne hooodně spokojených lidí, dá jim spoustu nespoutané radosti a energie do současné, stále ještě zvláštní doby. Radujme se, že jsou mezi námi lidi jako Marek Máca Cihlář a věřme, že nejen mosty mění slovo ty na slovo my.

Foto: Standa Tošner
Další foto zde.