FOLKtime - Vaše brána do světa folku

S předvánočními a vánočními trhy se v každém městě, městečku i vesničce v naší české a moravské zemi doslova roztrhl pytel. Někteří pořadatelé pojali doprovodný program v lidovém duchu, někteří přizvali sbory z širokého i blízkého okolí. V Hradci Králové se - světe div se - objevil Honza Brož, Jindřiška Brožová a Petr Havrda. Těm, kterým tato jména nic neříkají - nevěřím, ale že někdo takový existuje - přiblížím, že se jedná o trojlístek kapely Devítka.

Co se týče počasí, řekla bych, že onen den 20. prosince nemohlo být hůř? Zima zalézala za nehty a z nebe padalo cosi mokrého, co se podobalo dešti i sněhu v těch nejmenších částečkách, ze kterých je člověk hned mokrý, přestože má deštník. (Vloni bylo taky nic moc, mrzlo, až praštělo, ale bylo aspoň sucho, na což může zavzpomínat i kapela, protože i minulý rok na vánočních trzích hrála.)

Výběr písní byl vesměs laděn do vánoční atmosféry, zazněly ale i starší osvědčené hity jako "Holka od koní", "Schody" a "Julie a Romeo", i písně z poslední desky "Chat", "Dobrý duše" nebo "Měsíc vlků". Některé písničky jsem ani neznala?, z nich mě zaujala - nevím, jak se jmenuje - "?jsme báječný rod lidí z lidu bez výhod?". Jindřiška se pochlubila, jak poprvé pekla cukroví, ale jak si pochutnal odpadkový koš, protože formičky se nechtěly dobrot bez násilí vzdát ani za pomocí šroubováku. (Recept, který otiskl nejmenovaný deník, byl tedy asi špatný a nedokonalý.)

Škoda, že se moc lidí nezastavilo a neposlouchalo. Bylo mi to líto, protože mám pocit, že Devítka stojí za to, aby ji slyšel každý. Navíc hraní v takovém počasí skoro dvě hodiny je o zdraví? Nestálé a malé publikum přisuzuji dešti a charakteru akce. Ono na náměstí plném stánků s různými uměleckými výrobky a lákavými pochutinami a nápoji, které jen na chvíli zahřejí promrzlé ruce a nohy se dost špatně vnímá a postává. Mohl by to být důvod k zamyšlení? Co takhle zvolit příště nějaké útulné prostředí, kde se budou všichni - účinkující i publikum - cítit lépe? Vzhledem k tomu, že ve východních Čechách Devítka vystupuje velmi sporadicky - téměř vůbec - by to bylo moc fajn. Nejen já bych to uvítala.

Jsem ale ráda, že jsem si Devítku mohla poslechnout i v těchto neideálních podmínkách, s kelímkem svařeného vína v rukách. Vlila mi klid a mír do duše, který je zejména o Vánocích víc než potřebný a který jsem v tom zmatku v práci i v ulicích velmi postrádala. Kéž by si některé zážitky mohl člověk schovat na horší časy?