FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Je dobré, když si někdo splní svůj sen. V roce 1918 založilo ministerstvo obrany v Letňanech leteckou továrnu s názvem LETOV. Za německé okupace v ní opravovali německé bombardéry i legendární stíhačky Messerschmitt 109. Po druhé světové válce se továrna přejmenovala na Rudý Letov a vyráběla i legendární automobil Minor. V Rudém Letově pracovali mimo jiné i dva šikovní mladíci. Jeden z nich se jmenuje Jaroslav Budil a druhý Jan Půlpán.

Na podzim je kraj Českomoravské vysočiny smutný. Je ve znamení mlhy a opadaného listí. Nostalgii podzimu lze ale přerušit něčím pěkným, co zahřeje duši. V Náměšti nad Oslavou se v sobotu 6. listopadu 2010 konal již 11. ročník festivalu Folkový špíz. Jsou festivaly trvající řadu dní, na nichž se jako na orloji střídají účinkující. Folkový špíz je festivalem komorním, festivalem pro ty, kteří z okolí či z větší dálky váží cestu do místní sokolovny.

Pokud se vám jeví nadpis lehce zmateným, vysvětlím. Název Tóny cest nese cyklus hudebních večerů pořádaný ostravskou trampskou kapelou Tempo di vlak. Nápad vznikl před deseti lety a kapela si každý měsíc, vyjma letních prázdnin, zvala zajímavé hosty z trampsko- folkovo-countryového rybníčku. Před pěti lety okolnosti vynutily přesun z původního kulturního domu Gama na Fifejdách do prostor zařízení příznačně

Když jsem přicházel v úterý 2. listopadu 2010 ke Kulturnímu domu Vltavská v Praze, dav před hlavním vchodem mi vnukl do hlavy pochybnost, zda jsem zde správně. Ten večer se zde konal křest, v pořadí již osmé desky pražské skupiny Asonance, s názvem Království Keltů. Po několika dotazech dalších příchozích jsme se ujistili, že jsme opravdu ve frontě na křest desky ve velkém sále.

Nechceme si povídat na chatovacím programu. Jak se sluší na zdejší web, řeč bude o mladé, avšak už Krtkem oceněné, ostravské folkové kapele.
Počtvrté slavila své narozeniny a posedmnácté zvala kapely i příznivce na hudební pořad s názvem Čajfolk. Akce se sešly v rozmezí dvou týdnů a tudíž si fanoušci skupiny mohli užít dostatečně.

Je tomu pět let, kdy jsem si povídal s členy pražské kapely s názvem, při jehož psaní se lze snadno dopustit chyb - My3.avi. Kapela, hrající od roku 2004, vydala v roce 2007 svou první desku Veselá melancholia a letos druhou desku s názvem Smutná euforie. V rozmezí několika dnů jsem měl možnost vidět a slyšet My3.avi ve dvou podobách. Ve čtvrtek 21. 10. 2010 kapela hostovala v Neratovicích v pravidelném měsíčníku písničkáře Františka Vlčka

Před šesti lety vyšel v časopisu Reflex rozhovor hudebního publicisty Petra Korála s Vladimírem Mertou. Z většiny odpovědí Vladimíra Merty vyznívala podobná trpkost jako ze slov Karla Kryla po jeho návratu v roce 1989. Přiznám se, že jsem zpočátku v případě obou zmíněných písničkářů jejich trpkost tak trochu nechápal. Nyní se oběma dodatečně omlouvám. Ona trpkost nebyla způsobena nějakou uraženou ješitností, ale zklamáním.

Dne 21. října byl třetí čtvrtek v měsíci a to znamenalo, že se již podruhé uskutečnil koncert folkových kapel v F-klubu v Pardubicích. Tentokrát to však nebyla zas až tak pravda, protože do programu se vloudilo i účinkování jiného tělesa, tělesa nefolkového pěveckého sboru Continuo XX. Folk dnes zastupovala skupina Pavučina. Když jsem odjížděla ze svého rodného města Hradce Králové směr Pardubice, probírala jsem si v hlavě, jak je to možné…

Nedaleko od komína Třeboradické teplárny, který řadu let vzal pod svá „křídla“ festival FOLKomín, leží obec Hovorčovice. Na jejím samém okraji je malý útulný klub s omen nomen názvem Klub na okraji. Objevil jsem jej teprve nedávno, když mi přišla pozvánka na pátek 8. října 2010 na koncert. V pátek většina lidí startuje směr chaty a chalupy, nebo se ten den dívala na fotbal se Skotskem.

Je zajímavé, že Písničkáři sobě se pokaždé nesou v jiném duchu… Ti, co se uskutečnili 30. září, jak jsem je avizovala před časem, byli ve znamení nemocí a újmy na zdraví. Začal to můj spolupachatel Jarda Čížek. Když jsem mu volala den před akcí, chraptěl mi do telefonu, že mu je nějak „blbě“, že v úterý to bylo ještě v pohodě, odehrál koncert se svou chotí, zapil to pár pivy a pak ráno mu začalo být ouvej, protože vládu nad jeho zdravím převzala chřipka.

Co je vlastně šanson? Skladatel Jaroslav Jakoubek kdysi řekl: „Šanson je písnička vo něčom.“ Pan Jakoubek spolu s dalšími, zejména s Rudolfem Pellarem, Milanem Jírou a Alenou Havlíčkovou stál koncem šedesátých let minulého století u zrodu volného sdružení s názvem Šanson věc veřejná. Pan Pellar i pan Jakoubek, geniální skladatel, o němž by mělo být více slyšet, již nejsou bohužel mezi námi.

Malostranská Beseda byla a po nákladné a dlouhé rekonstrukci bude místem, v němž si touží každá kapela zahrát. Hrát v Besedě, byť jako předskokan, je i pro diváky určitou vizitkou kvality kapely. Program Besedy je oproti minulým zajetým kolejím širší a pestřejší, i skalní diváci najdou ty své „koně“, byť již to nebude každý měsíc ve stejnou dobu. Ve čtvrtek 4. října 2010 Beseda patřila několik hodin pražské kapele Hromosvod, která křtila svou, v pořadí již třetí desku s názvem Zimní čas.

Krámek U Náčelníka postupně získal mezi pražskými hudebními kluby pověst místa, kde je lidem dobře a kam se všichni rádi vracejí. Díky nadšencům jako je Petr Vejvoda, zvaný Náčelník, je někdy na světě docela dobře i bez nabitých zlatých a platinových platebních karet a médií překypujících celebritami.

Končící festivalová sezóna vrcholí, v sobotu 18. září se konalo hned několik venkovních akcí. S fotografkou Renatou jsme se rozhodly pro Babí léto na Kyselce v podkrušnohorské Bílině. Naplánovaná cesta po rychlostní komunikaci, jen lehce frekventovaná, slibovala, že se na místo dopravíme krátce po poledni. Člověk míní a silničáři mění, jakási uzavírka před Řípem naštosovala auta do kolon a dva kilometry jízdy kolo sun kolo cestu do dějiště festivalu protáhly o třičtvrtě hodiny.

Tak jsem se konečně odhodlal k tomu, abych nějak shrnul letošní ročník Zpívání nad Nežárkou, které jsme pořádali 11. září ve dvoře ZUŠ v Jindřichově Hradci. Vzhledem k tomu, že jsme se s přípravou zabývali v podstatě už od skončení minulého ročníku a v posledních dnech před festivalem jsme si hráli s každou maličkostí jako malí a někteří se dali dokonce i na modlení, není divu, že počasí se vydařilo!

Kdysi veleúspěšný dětský soubor Poupata vyrostl, rozešel se a rozvedl, ale jeho členové zůstávají hudebně aktivní. A tak vedle Víti Troníčka, který kolem sebe vystavěl novou skupinu Marien, a několika vedlejších projektů "skončila" většina ostatních členů ve skupině Pouta.

Říkal jsem si, co proboha budu psát o festivalu, kde jsem již po sedmé z osmi ročníků a pokaždé tam byla pohoda a perfektní výkony účinkujících, aby to nevypadalo jako píár? Nu a po prvním dnu osmého ročníku SpiritualFestu najednou nevím, odkud začít. Hned několik inovací přinesl osmý ročník festivalu, který se koná v pražských Stodůlkách.

Letošní konec léta bezesporu zatím nemá přídomek „babí“. V sobotu 28. srpna 2010 to bylo potvrzeno i na festivalu Písničky na dvorku, který každoročně pořádají manželé Laďka a Jarda Budilovi ve Veleni. Občasné kapky deště rozhodly, že dvorek byl přemístěn do místnosti sloužící většinou jako zkušebna kapely Panelákoví fotři. Na čelní stěně místnosti jsou dvě slova psaná cizí řečí - řečí Keltů. V překladu do češtiny zní nápis jako „prdel světa“ a překlad české předlohy do gaelštiny, jak mi prozradil Jarda Budil,

Je tomu již třináct let, co jsem nebyl na letních prázdninách v Telči. To nebylo zanevřením či nemohoucností. Jen způsob života, kterým se festival prezentuje, je více než vyčerpávající, pokud jej lokáte opravdu plnými doušky a já jej v Telči lokal deset sezón. Byl to pro mne tedy návrat takřka domů, do hradeb nestárnoucího města, do brlohu, do prdele tak snad abychom už nechali toho sentimentu.