Hoši, moc dekujem

13.09.2005 Hoši, moc dekujem (Tomáš Pohl)

(reportáž z posledního koncertu Devítky s Tomášem a Davidem Hofrichterovými)

Na dveřích u hlavního vchodu do Malostranské besedy viselo ve středu 7. září 2005 černě orámované smuteční oznámení. Ne, nikdo nezemřel, ale při vstupu do baru každý z diváků dostal od černě oblečených děvčat černou stužku. Ten večer došlo na ohlášený odchod Tomáše a Davida Hofrichterových z kapely Devítka. Ne, nejednalo se o nějaký uražený a náhlý odchod, o něž není nouze ani ve folku.

Co pro mě vlastně znamená kapela Devítka ?

Devítka je krom pěkné muziky i velké kamarádství a přenesení kolejní atmosféry na jeviště. Někdy koncem osmdesátých let se potkali dva studenti Matematicko - fyzikální fakulty Karlovy univerzity v Praze . Jmenovali se Honza Brož a Tomáš Hofrichter. Oba hráli na kytaru. Honza Brož přišel do Prahy z Chomutova a Tomáš Hofrichter z Rychnova u Jablonce nad

Devítka ještě v plné sestavě na ilustr. snímku

foto: Vítek Školník Urban ©

Nisou. Zpívali a hráli především převzaté písničky a netušili, že tu vzniká něco, co je k sobě připoutá i v dalších létech. Základem všeho toho dění bylo kamarádství.

Ke kamarádství si přidala ještě láska v podobě malé dlouhovlasé dívky s výrazným hlasem. Tehdy ještě Jindřiška Petráková z malé vesničky u Písku v Praze studovala a dělala ledacos, především učila děti. Láska k muzice, a zejména k HonzoviBrožovi, jí přivedla na kolej ke společnému hraní i zpěvu a v konečné fázi i ke změně příjmení.

V roce 1991 Honza Brož prohlásil na Portě v Plzni, že do roka bude na Portě jeho kapela hrát a na jeho slova došlo.

Ale to už se z kapely z názvem Kapelníci a spol stala v roce 1992 Devítka, která s kontrabasistou Jirkou Melounem opravdu na Portě v Olomouci hrála. Jirku Melouna vystřídal u basy Martin Pištěk a v roce 1995 jej až do onoho smutečního večera nahradil Tomášův bratr David, tehdy student ČVUT v Praze.

A od té doby hraje Devítka v nezměněné sestavě. Jindřiška s Honzou si mezitím odskočili mezi Stráníky a v roce 1997 zakotvili ve svém hlavním angažmá u Žalmana a spol., kde vystřídali Míšu Krmíčkovou a Jardu Matěje Matějů.

Devítka , kromě hostování na jiných nosičích, vydala zatím čtyři cédéčka : Ještě se střílí ( 1996), natočené za vydatné pomoci Jirky Maška, Pierot ( 1998), Třetí vydání ( 2001) a Pohádku ( 2003).

A tak čtyřka tvořící Devítku stála ten smuteční večer na jevišti. Večer začal za úplné tmy a Jindřiška zpívala a capella Hospodin je můj pastýř. Práce její učitelky zpěvu, zesnulé Ivany Mixové, byla slyšet.

Celá kapela byla v černém a pátý člen Bard měl na krku černou mašličku.

Honza vzpomněl onoho hospodského večera na Lochotině a pokusil se napodobit historický dialog zakladatelů souboru, kteří zatoužili hrát na Portě.

Devítka zpívala postupně vybrané písničky ze všech čtyř vydaných desek . Pochopitelně došlo i na Holku od koní, kterou Jindřiška musí zpívat i při vystoupení se Žalmanem. Jindřiška vzpomněla výroku jednoho slovenského diváka na festivalu ve Skalici : "Keď mi zahrajú tú Holku od koní, tak nám prejde mráz po chrbáte."

Tradicí pravidelných prvních střed v měsíci vyhrazených pro Devítku v Malostranské besedě je i host. Devítka si pozvala prakticky dva, z nichž hostem v pravém slova smyslu byl jen jeden. Za bicí zasedl Daneš Marinica, který by měl kapelu provázet i jindy . Bicí mi nezněly rušivě, Daneš se nesnažil prosadit za každou cenu a celkový zvuk kapely byl dobrý.

Tím pravým hostem byl Tomáš Berka , moderátor Country rádia, zejména pondělního pořadu Živák a muzikant z opakovaně zanikající a vznikající kapely Corpus delicti. Tomáš Berka byl jedním z účastníků začátku Devítky a sdělil publiku, že byl jak na začátku, tak i na konci. Zazpíval tři písně, ale musel přidávat. Bylo to dobré a docela bych si přál, aby se Corpus delicti dala zase dohromady.

Po přestávce došlo i na mou oblíbenou Sklenka šampaňského z Telče a další písničky, co mohu poslouchat často.

Smuteční řeč za Devítku hlasem profesionálního pohřebního řečníka přednesl Tomáš Berka. Mimo jiné konstatoval, že změna

Co by to byl funus bez parte?

foto: Tomáš Pohl ©

kapele znamená, mimo jiné, že Devítka bude o 230 kg lehčí.

Pak dívky z Fanklubu Devítky, který měl obsazen celý přední dlouhý stůl s věnečky a rakvičkami ve sladké podobě, přinesly Tomášovi a Davidovi věnce s nápisy Spi sladce (nebo Pij sladce?). Kluci si je dali na hlavu, smáli se, ale bylo vidět, že do smíchu se maličko vkrádá i smutek.

Tomáš řekl publiku, že s bráchou přemýšleli, co dát lidem na rozloučenou. Oba zavrhli umělecký výkon a tak během představení chodil mezi diváky krásně nastrojený řeznický mistr z jejich rodného Rychnova . Elegán v zástěře a s motýlkem na krku rozdával lidem dovedně spojené kousky vynikající klobásy s rohlíkem.

Jenže i loučení má svůj konec. Na závěr v rámci nesčetných přídavků zazpíval David s Jindřiškou za podpory Tomáše Knoflíky lásky (Bartošová , Sepéši) zakončené vysazením Jindřišky na Davidova mohutná ramena.

Úplně naposledy byla společnými silami Tomáše, Davida a Honzy Brože zahrána na kontrabas Červená řeka.

Tento rok jsem byl třikrát svědkem potlesku ve stoje, jak se dnes říká "in" Standing ovation. Ten třetí patřil Davidovi a Tomášovi a byl zatím nejdelší. Možná to byl pot z přílišného horka, ale zdálo se mi, že oba kluci mají v té chvíli trochu mokré oči.

Asi se bude ještě dlouho diskutovat o tom, zda Devítka bude Devítkou s novým členem Petrem Havrdou , členem Eagles and Horses i jiných kapel.

Takové diskuse jsou běžné při každé výrazné změně v kapele. Nemůžeme dělat nic jiného než ponechat hudebním dějinám Devítky volný běh.

Jen jsem si uvědomil, že jsem prakticky nikdy neslyšel zpívat Tomáše Hofrichtera sólo. Jenže o to víc si cením, že dal svůj jistě bezesporu výborný hlas do "služeb" zvuku kapely bez ohledu na vlastní samostatný projev. Totéž platí o Davidově hře na kontrabas, včetně jeho občasných, ale vždy přesných a trefných, špílců. Zvuk Devítky měl několik podstatných částí a Davidův kontrabas byl jednou z nich.

A tak Petrovi Havrdovi přeji krásné hraní a zpívání s Devítkou a Davidovi a Tomášovi moc a moc děkuji za všechno. Stejně si myslím, že je ještě někdy a někde uslyším.

Sdílet na...

| Více...

< Předchozí		Další >

Komentáře pro tento článek

Jméno:

Email:

Název:

Naše hlavní město

antispamová kontrola

UBBKód:

Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!

Black Bart the P08 - Re: Hoši, moc děkujem

|85.70.201.xxx |13.09.2005 08:34:00

Sám jsem zvedav, kam se zvuk Devítky posune, Petr Havrda je predeším bigbíták.
A taky je to výborný sólový kytarista a nebude ho bavit delat jen druhé housle Honzovi.
No uvidíme

Odpovědět

Tomáš Pohl - Re: Re: Hoši, moc děkujem

|80.188.224.xxx |13.09.2005 08:53:00

Souhlasím Barte, asi jako všem je mi po Tomášovi a Davcovi smutno

Odpovědět

Black Bart the P08 - Re: Re: Re: Hoši, moc děkujem

|85.70.201.xxx |13.09.2005 15:34:00

A nevyzpovídal jsi je, Tomáši, co je pravým duvodem odchodu

Odpovědět

Tomáš Pohl - Re: Re: Re: Re: Hoši, moc děkujem

|80.188.224.xxx |13.09.2005 15:35:00

Oba bydlí daleko od Prahy, mají zamestnání, deti atd. Snad je to pravd

Odpovědět

Vořech - Re: Hoši, moc děkujem

|83.208.171.xxx |13.09.2005 17:26:00

Takhle pekne bych to nenapsal. Tebhle clánek veru patril Tobe.

Pripojuji se k poznámkám o TB a Corpus delicti. Ac jsem je nikdy na živo neslyšel (tak dlouho se ve svete folku nepohybuji :), tak mám obe jejich CD a návrat téhle muziky by mne hodne potešil

Odpovědět