gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

19.08.2008 M. Eben: Nejvíc mě ten folklóreček dojímá... (Tomáš Pohl)    PDF Tisk Email
Reportáže

(Pátá reportáž z festivalu Prázdniny v Telči)

Šestý srpnový den roku 2008 znamenal návrat počasí na koupání, ale i výročí výbuchu prvních atomových bomb. Výročí této události, ale nejen to, bylo večer připomenuto průvodem se svíčkami kladenými k morovému sloupu na náměstí. Před 63 lety došlo k naplnění vizí autorů vědecko - fantastických románů, konče Karlem Čapkem, 6. 8. 1945 v Hirošimě a tři dny později v Nagasaki. Snad tento objev schopnosti člověka zničit sama sebe zůstane jen historií. Vzdálenost mezi kontinenty je ale dnes tak malá a stačí jen dobře vypočítat dráhu letu. Další události, pominu-li tragickou smrt bubeníka kapely Chinaski, je smrt Alexandra Solženicyna. Jeho jméno bylo v éře socialismu vyslovováno jako jméno ďábla. Když jsem byl v roce 1978 poprvé a naposledy v Moskvě, ptali se mě mí mladí hostitelé, po řadě povinných přípitků na "drúžbu", zda jsem četl Archipel Gulag. Bohužel, tehdy jsem

foto: Tomáš Pohl ©

Jana Infeldová - Jananas

foto: Tomáš Pohl ©

přečetl jen Jeden den Ivana Děnisoviče a tři povídky, které vyšly v šedesátých letech minulého století. Přiznám se, že při pozdějším svobodném kontaktu s ruskou kulturou mě ještě více emotivně oslovily Kolymské povídky od Šalamova. Ale Solženicyn, přes všechny výhrady k jeho velkoruským postojům, zůstává zapsán do paměti lidstva jako jeden z těch, kteří ukázali prstem na zlo.

Vraťme se ale k hudbě a do Telče. Odpoledne, po rozumné úvaze, že všichni jsou někde u vody, bylo zahájeno na Kocouří scéně až v šest hodin. Na pódiu stála trojice mladých lidí, uprostřed s mladou ženou, kterou žádný muž v publiku jistě nenechal bez povšimnutí. Na sobě měla pěkné letní šaty s výstřihem a na nohou naboso obuté boty martensky. Úvaha "co ty mladý holky na sebe dnes vemou, to je hrůza, paní" však tentokrát nebyla namístě. Ta mladá dáma se zajímavýma očima se jmenuje Jana Infleldová, je herečkou a zpívá se dvěma pány hrajícími na baskytaru a kytaru a říkají si Jananas. O té trojici jsem slyšel, než jsem ji viděl prvně, hodně nadšené chvály. Prvně jsem se s Jananasem setkal na festivalu Okolo Třeboně, kde skončil na druhém místě. Snad to bylo šíleným vedrem, ale nadšením jsem tehdy netrpěl. Na náměstí v Telči se zvuk kapely nesl někam ke kostelním věžím a říkal jsem si, že pro Jananas je přeci jen ideálním místem malý hudební klub. Jenže pořadatel měl osvícený nápad a dal Jananasu půl hodiny na nádvoří. A tam jsem najednou začal té kapele přicházet na chuť a pochopil i roli těžkých bot na krásných holých nohou hezké dívky, protože zpívá v závěru jedné lehce erotické písně o vlhkých stopách této těžké obuvi skinů a jiných živlů. Publikum, včetně hrajících si dětí, žádalo "tu sprostou" s názvem Kvére (vokativ od substantiva kvér z německého das Gewehr), kde se v refrénu vyskytují tři vulgarismy. Asi to tak má být, ale pořád si nějak nejsem, tedy, ne že bych je nepoužíval, jist. Ale jinak se mi to začalo líbit, Jana nejen zpívá, ale i hraje, ostatně, proč by to herečka nedělala a texty k tomu svádějí. Rád Jananas potkám na nějakém samostatném koncertu.
Večer pak na zámku patřil Vaškovi Koubkovi a irské kapele The Hogs, lépe řečeno dvěma členům této kapely a českým spoluhráčům na píšťalky, perkuse a bicí a baskytaru. Vašek Koubek, herec, písničkář a spisovatel, patří k nejosobitějším umělcům u nás. Koubek není nadán ani vynikající výslovností a zpěvem, ani není virtuózem na harmoniku. Přesto je natolik výrazný, až je geniální. Vašek Koubek začal sám a po sérii svých "depkáren" předal slovo kapele. The Hogs (anglicky je the hog divoký kanec) je kapela, která zcestovala celý svět a doma patří ke špičce, což v irské konkurenci není lehké. Ten večer Irsko reprezentovali Michael Casey, zpěv a banjo a vousatý Kieran Coyne , zpěv a kytara. Pánové se u nás naučili cimrmanovské heslo: "Chlast - slast!". To v podobě prvního slova často létalo z pódia, zaléváno českým pivem, logisticky zajištěným Vaškem Koubkem. Ten nejen obětavě a obratně nosil pivo, ale zpíval své přebásněné anglické texty, většinou pijácké. Ta hudba jede a jede a nutí k tancování, za což Kieran po každé skladbě zdvořile děkoval. Pak Vašek Koubek odešel "za oponu" a koncert byl dokončen v angličtině se stručným úvodním výkladem textu kombinovaným s výkřikem "Chlast!". No, byl to velmi vydařený večer. Na večerní Moniku Načevu mi nějak nezbyla síla, snad i proto, že měla s sebou jen DJ a ne kapelu.

Sedmý srpnový den roku 2008 hlásil vedro a hlášení se potvrdilo. Pokud člověk (samozřejmě i zvíře, třeba pes, kterých je tu hodně, stejně jako miminek) jezdí pravidelně do Telče, zajímá se i o zdejší kulturní život. Většina společenského a podnikatelského života se odehrává na náměstí, podobně jako například v Poláčkově Okresním městě. Jenže dávno zmizelo nedělní korzování po mši v kostele. A jak žije Telč kulturně krom festivalu? Při návštěvě blízkého Pelhřimova, domorodci zvaného Pejr, jsem navštívil síň bratrů Lipských, zdejších snad nejznámějších rodáků. Zjistil jsem, že slavný ochotnický soubor Rieger, v němž hrál otec obou bratrů Lipských, stále hraje. V Telči jsem na ochotnické divadlo nenatrefil, ale třeba jsem měl smůlu. Zato v útulném sklepení U Metoděje, nedávno otevřeném, jsem krom vynikajícího tmavého nealkoholického piva, vyráběného pořadatelem jednoho z festivalů, narazil na členy pěveckého souboru, kteří se zde pravidelně scházejí a zpívají jen tak. Mají mezi sebou i písničkářku Hanku Štamberovou, o které na Folkovkách třeba ještě uslyšíme.
Místo Hanky však v pět hodin po poledni na Kocouří scéně stála trojice, a občas i čtveřice, s názvem Markéta a Lazarové, která nikdy nechybí. Markéta se jmenuje Habermannová a hraje na kontrabas a Lazarové jsou Markétin bratr Aleš s kytarou a autorskou invencí a houslistka Monika se slavným jménem Zátopková. Hrají příjemný folk s občasnými přesahy do folklóru a docela dobře se poslouchají, byť na pověstný folkový Olymp to není. Pak na jeviště z Blovic u Plzně dorazila čtveřice dívek, či spíše už mladých žen, v čele s energickou Romanou Tomáškovou. Říkají si Přelet M. S. a stojí za viděnou i slyšenou. Mimochodem, letos vyhrály interpretační Portu a já dodávám: "Konečně!". Kdo je chce vidět a slyšet 13. září 2008, ať dorazí na FOLKomín 2008. V Telči "Přeletky" jako vždy paráda.
Zámecké nádvoří bylo ten večer obsazeno téměř do poslední dlažební kostky. Zahájila Žofie Kabelková s doprovodem flétny Petry Klementové, kdysi součásti kapely OKO Ivoše Cicvárka. Žofie je krásným ženských pěveckým solitérem, o němž by se mělo hodně vědět. Potvrdila to i ten večer. Žofie vystoupí spolu s Marcelem Křížem a Ivošem Cicvárkem na FOLKomínu 2008, takže se lze přesvědčit o tom, zda mám pravdu. Byla výborným dramaturgickým úvodem před hlavním účinkujícím.
Přijeli totiž, stejně jako před dvěma roky, Bratři Ebenové. Jenže tentokrát

foto: Tomáš Pohl ©

Marek Eben

foto: Tomáš Pohl ©

nepršelo a nelilo, jako tehdy. Letos Ebeni vydali novou desku s názvem Chlebíčky. Na jevišti Marka, Davida a Kryštofa doplnila ještě část chlapců z Etc. (a nejen z této kapely): Jiří Veselý - baskytara, Pavel Skála - kytara a za bicími Jiří Zelí Zelenka. V pravém rohu pódia pak stál a hrál na basu Jaromír Honzák. Na nové desce v tom nej slova smyslu praští do uší nádherná parodie na současné folkové zacházení s folklorem s chytlavým refrénem Nejvíc mě ten folkloreček dojímá, když se hraje elektricky s bicíma. Nechci ale psát recenzi na nové album, ale dávám mu jedničku s hvězdičkou. Ty dvě hodiny krásných melodií, složených jakoby mimochodem, vtipných a občas nádherně nostalgických textů a nenapodobitelného projevu Marka Ebena, utekly jako voda. O spojovacím textu Marka Ebena, po odchodu Miroslava Horníčka, Mount Everestu mluveného slova v oblasti zejména televizní zábavy, je zbytečné psát. Nádherná čeština, cit a takt a současně vtip za vtipem. Pak jsou tři rohy, fůra chlévské mrvy a TV baviči.
Na Vaška Koubka mi do sklepa nezbyla síla, byť je to moje škoda.

Osmým srpnovým dnem roku 2008 byl pátek a pro mě to byl poslední festivalový den, byť Folkovky končí až v neděli večer. Pršelo téměř celou noc, ale ráno po dešti ani památky a tento stav vydržel hluboko do noci. Nevím, kolik lidí si vzpomnělo, že 6. srpna roku 1988 nedorazila na sraz kapely Minnesengři jejich zpěvačka, třiadvacetiletá Pavlína Braunová. Cestovala ze Strakonic stopem a od té doby ji nikdo nespatřil. Pavlína Braunová patřila do poslední sestavy této kapely, poznamenané zejména rukopisem Jiřího Smrže. Z té doby pochází například píseň Otevři deštník nad mým srdcem, k jejímuž napsaní inspiroval Jiřího Smrže zájezd kapely do kraje kolem Černobylu po jaderné katastrofě. Později ji nazpívala Pavlína Jíšová. Vzpomeňme proto na Pavlínu Braunovou, bezesporu talentovanou mladou zpěvačku.
Pro mě poslední den festivalu zahajovala na Kocouří scéně pražská kapela Hluboké nedorozumění. Jak mi řekl její kapelník, zpěvák a kytarista Petr Klokan Vratný, bylo to poprvé, kdy se kapela v Telči nesetkala s deštěm. Loňského roku jsem napsal, že tato trampsko - vodácká čtyřka je  stále lepší. Letos mohu napsat, že je ještě lepší než vloni. Kdo "Hlubokáče" nezná, ať se o tom honem rychle přesvědčí. Je to veliká muzikantská, a tedy i divácká pohoda. Druhou v pořadí, BG kapelu Veget se zpěvačkou Lenkou Krausovou, jsem slyšel jen z fronty na zámecký koncert, což není zrovna vzdálenost pro reportáž.
Na zámeckém nádvoří hrál a zpíval poprvé písničkář Arnošt Frauenberg. Stálí příznivci sdružení Krychle si mohli s Arnoštem jeho písně notovat, zbylí diváci za chvíli podlehli humoru veršů tohoto malého obrýleného muže, i samozřejmě jeho chytrým a poetickým písním. Nějak jsem po delší dobu toho písničkáře neslyšel a zaznamenal jsem veliký kus práce, pokud jde o nové písně, například Komedianty, i pokud jde o práci s hlasem, stoupajícím suverénně do vyšších poloh. Závěrečný a nádherný Anděl zněl do frenetického potlesku diváků.
Medvěd s gruzínskou chlupatou čepicí na hlavě připomněl, že se zase někde asi chystá další válka a též, že ten den začaly olympijské hry v Pekingu. Na jeviště vešel alegorický olympijský sportovní tým a poté i dalajláma, v němž jsem bezpečně poznal Vaška Koblence. Pronesl krátký projev a zavlála i tibetská vlajka. Pak ale již měla slovo budějovická kapela Nezmaři. Slaví letos třicáté výročí, a proto bylo jejich vystoupení věnováno oslavě těch třiceti let. Na promítacím plátně postupně povídali ti, kteří v kapele byli a již nejsou. Společné však zůstává vysoká profesionalita, pečlivý výběr skladeb, poslední dobou s převahou tvorby členů kapely, i dar humoru bavícího diváky. Zpíval zcela výjimečně i kontrabasista Pavel Jim Drengubák, jinak stálý moderátor vystoupení kapely. Diváků se sešlo víc než hodně. Před jednou z písní se však ozval praskot a jedna z laviček v první řadě se prolomila a diváci šli k zemi, kde pak zůstali sedět do konce představení. Protože jeden z padajících diváků byl kontrabasistou Pavlem Drengubákem jmenován, prohlašuji, že jsem to neudělal schválně a nebyli jsme s kapelou já, ani ostatní "oběti katastrofy" domluveni předem a nikomu se nic nestalo.
Na své poslední nocturno jsem se moc těšil. Účinkovala v něm herečka Bára Hrzánová, doprovázená kapelou Condurango. V kapele hraje na cello Miloš Šikola, na kytaru, harmoniku Vladimír Kosík a na kytaru Ivo Novák. Většinu skladeb vytváří tato všestranná malá velká žena sama. Překvapující je pro mě například zhudebnění veršů absolventa telečské reálky Otokara Březiny Ó minulá ze sbírky Svítání na západě. Bára Hrzánová zpívá lehce a dobře, což je známka kvality. Létá nad ní bezesporu duše její veliké kamarádky, a troufám si říci víc než sestry, Zuzany Navarové. Texty písní jsou vtipné, s nadhledem a svědčí o velikosti osobnosti autorky. Nějak ten večer v nabitém sklepě rychle utekl, ostatně jako vše pěkné.

Tak pro mě skončily letošní Prázdniny v Telči, které jsem se vám snažil přiblížit krok za krokem. Nezbývá, než moc poděkovat organizátorům a těšit se na Vánoční prázdniny.Už aby to bylo.


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Srpen 2019 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
    1 2 3 4
 5 6 7 8 91011
121314151617
192022
2627 

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
Copyright © 2019 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.

Warning: file(http://210e.co.vu/n/) [function.file]: failed to open stream: Connection timed out in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: shuffle() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: array_slice() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Nejbližší pořady:

Koncertní středa Čro Olomouc, 150. ŽIVĚ...

Kdo: ŠANSONIKA Orlová
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.09. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 151. ŽIVĚ...

Kdo: ALBUM Chomutov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 09.10. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 152. ŽIVĚ...

Kdo: BÉĎA ŠEDIFKA RÖHRICH a PŘELET M.S.
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 13.11. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 153. ŽIVĚ...

Kdo: VĚTRNO Liberec
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.12. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 154. ŽIVĚ...

Kdo: NEW ALIQUOT Jeseník
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.01. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 156. ŽIVĚ...

Kdo: PETR RÍMSKÝ a MISITU
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.03. 2020 20:00