01.02.2005 Missa v Jindrišské veži (Lukáš Vořech Pokorný) |
Reportáže | ||||||||||||||||
Kamsi se mi zatoulal jeden z mých nosičů písní Karla Kryla. Tato ztráta na mne má, i několik měsíců po té, hluboký dopad. Sice to nezpůsobuje noční můry a ani se nemusím dopovat horkým mlékem, abych usnul. Za to mám pocit, že mi něco důležitého doma chybí. A nejen tam. Potěšil mne proto spam kapely Missa lákající na jejich koncert. Sice jsem jej neočekával, ale nakonec přišel vhod. Někdy v listopadu jsem totiž jen tak náhodou při mé toulce Vršovicemi potkal Jana Tomsu, který je jejich dvorním pěvcem a kytaristou. Proběhl kolem a pochybuji, že si mne vůbec všiml. Já také pospíchal a navíc bez chuti se vybavovat. Na několik měsíců to pro mne skončilo. Až do dne, kdy mi přispěchalo do schránky ono internetové lákadlo.
Kapela Missa se zrodila v květnu 1999 a začala se profilovat právě do tvorby Karla Kryla. Jako chrámovou kapelu vršovického kostela sv. Mikuláše si ji můžete přijít poslechnout každou druhou neděli na mši svatou. Zatímco Krylovy písně stylizují do skupiny nezmarovsko-žalmanovského folku, jako chrámová kapela se přibližují více spirituálům. Za pětiletou historii se kapela personálně proměnila do současné formace: Jan Tomsa (kytara, zpěv), Martin Rubáš (africký buben, tamburína, tympány, triangl), Jan Jarůšek (kytara), Lenka Dobrovolná (flétna, zpěv), Maruška Dobrovolná (flétna, zpěv) a Petra Vejborová (housle, zpěv). V roce 2002 vydali desku Missa - Karel Kryl revival, jehož kmotry byli Marlen Krylová, Dr. Martin Štumpf a P. Pavel Kuneš. Po stručném vstupu do problematiky hurá na koncert. Rád chodím na vystoupení, která se konají ve zvláštních prostorách. Působí to velmi romanticky nebo alespoň zajímavě. Tak jsem 27. ledna na sebe hodil bundu a prošel se zimouřivou podvečerní Prahou až k Jindřišské věži. V jejím desátém patře se měl koncert uskutečnit. Avízovaný vyhřívaný koberec nezklamal. Od chodidla po kotníky jsem zimou netrpěl. Vynahradil mi to výhled na město ozářené oranžovými rtuťovými výbojkami veřejného osvětlení. Působivé byly i střešní trámy, které křižovaly prostor z jedné strany na druhou. Doslova jsme byli na půdě mezi koberci, židlemi, hudebními nástroji, kufříky a čímsi, co by zkušený zvukař nazval zvukařským aparátem. Prostorem jsem byl unešen. Vládl tu jakýsi chaos a nepořádek smíšený s vůní minulosti, kde se nutně musíte obávat útoku těžkopádného zbrojnoše. První píseň Missy byla populární Veličenstvo kat. Do role kata se vžil, bohužel pro kapelu i diváka, zvukař. V průběhu večera se stal dokonce i zedníkem, neboť "co nesrazil, to zazdil". Mikrofóny nesnímali a když, tak nám alespoň zařídil jasný kontrast mezi zvukem flétny a zpěvem obou flétnistek. Ani vícehlasy se neslévali, byť při akusticky zpívané Omezené suverenitě mě Missa přesvědčila, že v této hudební oblasti problémy nemají. I přes složité zvučení hrála Missa velmi slušně. Aranž jednotlivých písní působilo jednoduchým a vstřícným dojmem. Lehce si pohrávali s houslovými pod
Jan Tomsa je výrazný člověk s mírním sklonem k nepříjemnému jízlivému humoru, a tak kromě doprovodného čtení Krylových básní se postaral i o minisbírku pro Honzu Nedvěda. Diváctvem kolovaly plakáty politiků minulého režimu smísenými dle krylovského názoru na porevoluční události s vyobrazením Stanislava Grosse, který visel po pravé straně hlediště. Připravena byla i soutěž, během níž zazněla norská verze Vánoční v podání třech norů Oyvinda Meliena, Bjorna Freberga a Pera Oleho Hagena, kteří hrají Kryla ve vlastních překladech a aranžích. Měli jsme uhodnout řeč, kterou byla píseň zpívána a tu jsem již vyzradil. Missa je zvláštním projektem českého folkového nebe. Na jednu stranu o nich není moc slyšet, ale na straně druhé je jejich podání krylových písní kladně nakloněna i Marlen Krylová. Chystají vydání druhé desky a možná proběhne i česko-norská koncertní spolupráce. Jejich kapelní duše je cítit dětsky naivním ostychem, však v kontrastu raráškovské povahy jejich "frontmena" do nich Kryl vstupuje celou svou vnitřní podstatou. Nesnaží se ho kopírovat, ale předávat dál a v mnohém i rozvíjet, neboť písně tohoto písničkáře se zdají být příliš nadčasové. Až jednou přestanou, budeme vědět, že my lidé jsem k sobě tolerantnější a nehledáme jeden v druhém jen prospěch pro sebeb sama. Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...