gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

02.07.2007 Nepalte Jablecno! (Cimbura)    PDF Tisk Email
Reportáže

Svoje první písničky složila Jana Šteflíčková, herečka Studia Ypsilon a držitelka loňského písničkářského Krtečka, jako dívenka patnáct či šestáctiletá. Po maturitě se přihlásila k přijímačkám na DAMU hlavně proto, že herectví má poměrně blízko k muzice. Na školu se nedostala, ale bylo jí nabídnuto angažmá v Chebu. Během divadelní sezóny 1999/2000, strávené na chebské scéně, skládá další písničky a začíná koketovat s myšlenkou stát se písničkářkou. Návrat do Prahy je pro ni spojen se studiem oboru vzdělávání dospělých na FF UK a později, souběžně, i herectví na DAMU. Během studií se stává členkou Ypsilonky a tvoří další písničky. Zátěž dvou škol a divadla je vyčerpávající. Jana po čtyřech letech opouští FF UK a začíná

foto: Ivan Bllemby Krejza ©

Jana Šteflíčková s Koněm vystoupila např. i vloni na FOLKomíně

foto: Ivan Bllemby Krejza ©

 vystupovat na písničkářské scéně. Zpočátku jako sólistka, od roku 2004 pak za podpory jazzové kytary Vojty Želinského a kontrabasu Petra Tichého. Pod názvem Jana Šteflíčková a Papá Leplée se tato formace zúčastnila Konkurzu Zahrady 2005 a já dlouho nevěděl, proč mi nekápli do noty.

Znovu jsem Janu Šteflíčkovou viděl až za rok, jako sólistku na turnovském předkole kuřimského Konkurzu Zahrady 2006. Byť postoupila dál, vadilo mi tam její velmi výrazné přehrávání textů. Jana potom, soukromě, mluvila o tlaku času a okolností, které pokazily její vystoupení. Buď jak buď, když přišla Kuřim, jakoby švihnutím kouzelného proutku, se dávkování divadla do písní stalo přiměřeným. Janin projev působil, z měsíce na měsíc, velmi vyzrále. A tak jsem měl z jejího Krtečka 2006 radost. Tu radost jen trošku kalilo vědomí, že s doprovodným triem Kůň (původní obsazení se rozrostlo o bubeníka Roberta Švehlu) zní její písničky ještě lépe, než v odměněném sólovém provedení.

Během Janina úplně posledního semestru na DAMU, v březnu a dubnu 2007, strávili Jana Šteflíčková, její Kůň a jejich hosté mnoho hodin u Michala Černého v nahrávacím studiu Faust Records. Koncem května a v červnu zazněly ve vysílání některých rádií první písničky z jejich CD Jablečno, které vyšlo u Indies MG Records. První křest alba se konal 24. června v pražské Balbínově poetické hospůdce, druhý ho čeká v Náměšti na Hané, na hlavní scéně Zahrady 2007.

Při křtu v Balbínce mě potěšilo, že i když šlo o sobotu na prahu letní festivalové sezóny, byl sálek hospůdky více než solidně zaplněn, jen Jana... Před představením jí oči plály horečkou, pobledlá a přitom tváře hořící, angína se tomu říká... A najednou tu byla třetí písnička koncertu a já si uvědomil, že to děvče na scéně je úplně jiné než to, se kterým jsem mluvil v předsálí. Nezdravý oheň ve tvářích a očích pohasl, zmizela i obtíž s výslovností, která poznamenala první a trochu i druhou písničku a po nich už žádnou! Nemoc byla pro ten večer poražena, kdo nevěděl před představením, nevěděl vůbec... Autorka, zpěvačka a kytaristka Jana Šteflíčková se svými muzikanty vytvářela s opravdu absolutním nasazením jeden z nejvýznamnějších koncertů své dosavadní kariéry, křestní koncert prvního alba, svým způsobem své nejsilnější vystoupení... Hluboce se klaním, Jano. Klaním se i vám, Koňové - Vojto, Petře a Roberte, hostující Vítku Pospíšile a zpívající kmotříci Jablečna - Martino Trchová a Jene Budaři. Všichni jste do toho večera, pro Janu vskutku vítězného, poctivě vložili kus sebe tak, jak se to v muzice a v umění obecně dělat má. A jak to poctivý umělec dělá. Byl to krásný večer.

Stříbřitý disk, který jsem si poprvé poslechl hned po návratu domů, by měl mít, kdyby byl medailí za poctivou uměleckou práci, barvu zlatou. Podobně jako Martina Trchová před dvěma lety na albu Čerstvě natřeno, představuje i Jana Šteflíčková na svém

foto: Ivan Bllemby Krejza ©

Jana Šteflíčková

foto: Ivan Bllemby Krejza ©

cédéčkovém debutu své písně v čerstvě střižených aranžérských kabátcích a částečně i v nových nástrojových obsazeních. A podobně jako Martinino album bylo pro její písničky krokem vpřed, mám týž dojem i z písniček na Janině albu. Jejich nové obzory spolu s Janou a Koněm poodhalili hostující muzikanti Bharata Rajnošek (sopránsaxofon, trumpeta), Vítek Pospíšil (piáno, hammond organ), Martin Kreuzberg (perkuse) a interpretka recitativu Ester Kočičková.

V některých případech odhaluje realizace písní na cédéčku výrazněji než živé vystoupení hloubku kořenů Janiny tvorby. Vedle i na scéně jasně hovořících písní, náladu předválečných fimů a šlágry generace Ljuby Hermanové připomínající bonusovky Bréca, zdánlivě dobového komediantského marše Cirkus Šmelina či "starobylého" tanga Femme fatale (trochu mě zde ruší přimíchané praskání ohrané standardní desky) je tu miniaturka Ztráty, v nahrávce výrazně prozrazující Janinu dobrou znalost poetiky i úsměvu Suchého a Šlitra. Melancholickým kontrapunktem Ztrát je koptovsky laděná píseň Šerosvit, jedinečně dokreslená zvukem klávesových a perkusních nástrojů. K bluesovému odkazu se hlásí píseň Jablečno, ve kterém Janin zpěv doprovází nijak neobohacený, pravověrně jazzový zvuk muzikantského tria Kůň. Vedle šikovné autorky melodií je Jana i pozoruhodnou textařkou disponující básnickým nadáním a originálními nápady. Potvrzuje to např. už název humorné jazzůvky Kdyby měsíc opaloval černochy do běla či dvě takřka milostné písně - Kobyla, s textem napsaným jako monolog klisny, a z biblického příběhu vycházející a z pohledu Adamovy Evy pojatá Kolesa. A do škatuličky s nápisem POESIE by se vešel nejeden další text... Na půl druhé desítky písní album velmi chvalitebně okrouhlí Dopravní hřiště s recitativem Ester Kočičkové, který skvěle podtrhuje pointu textu, skočný a rozpustilý Výlet, nekonvenčně rychlý šansonek Soused, drobátko morbidní, vtipná Moucha a cyklista, efektně vyšperkovaná scatem napodobujícím muší bzukot, a poněkud pomalejší Brouk, který mi, jako jediný z celého alba, zatím tak trochu uniká. Nepovede-li se mi ho časem (po)chytit, je to, pro kvalitu všech ostatních písniček, nejspíš moje chyba.

Mezi zlaté hřeby cédéčka rozhodně patří i píseň Čekání na kovboje, kterou nám Jana loni, při předkonkurzním sedánku v Kuřimi málem potrhala bránice. Na to, jak jsme řvali smíchy při verších "Budeme se líbat a ty mě budeš polykat / A já ti budu pouštět desky Jakuba Smolíka" snad nikdy nezapomenu. A právě tuto píseň se Jana a Kůň rozhodli zpracovat jako klip. Kdy? "Někdy. Až na to budou peníze" odpověděl mi Koňský kapelník Vojta Želinský. A tak vás, lidičky zlatý, prosím - nepalte Jablečno! Čím víc se cédéčka prodá, tím dřív budou korunky na klip. Děkuji vám.


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
H.Ž.  - Re: Nepalte Jablečno!   |85.92.62.xxx |02.07.2007 22:50:00
...jsem si prohlídnul bedlive fotky a musím ríct, že kdybych si na ni nešáhnul, tak bych veril, že je pravá. Myslím tím samozrejme tu kytaru... Jinak, ...si tu, v zababušeném a dalekém Vsetíne, vždycky povzdechnu, jaké že se to akce v tej Praze porádají a už ne vážne docela sere ta vzdálenost. Do Jablecna se muj prehrávac ovoce v nejbližší možné dobe zakousne a uši se teší na jazzové cervíky. Preju nosici mnoho hladovcu

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Duben 2024 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
 1 2 3 4 5 6 7
 8 91011121314
15161718192021
222324
29     

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Library zlib