Notování pod Vyšehradem potretí

09.11.2004 Notování pod Vyšehradem potretí (Tomáš Pohl)

Ve čtvrtek 4. listopadu proběhlo v Klubu Trojická třetí kolo soutěže Notování pod Vyšehradem. Soutěž o šest nejlepších písní a vítěze vybraných hlasováním diváků a o druhého postupujícího vybraného Pořadatelskou radou, ve které tentokrát hostovala Andrea Troníčková z Pout. Pouta pak vystoupila po přestávce jako host.

Soutěžili jen čtyři účastníci, protože podle sdělení Cimbury byl zpěvák kapely Štrůdl odvelen služebně někam za moře. Takže před tentokrát téměř plný sál předstoupili čtyři soutěžící, každý se čtyřmi písněmi.

Jako první vystoupil písničkář Petr Sedláček, stále ještě představovaný jako novomanžel. Petra není zapotřebí divákům Krychle nebo Akcentu představovat. Petr přednesl písně Šaman, Kdo jsem, Než přijdeš blíž a snad nejznámější Bohnice blues. Hodnocení: Standardně vynikající.

Markéta Povolná z kapely Markéta a lazarové

foto: Tomáš Pohl ©

Jako druhá vystoupila kapela Hluboké nedorozumění ve složení: Láďa Černý - Jepťák, zpěvačka Eliška "Elka" Zachariášová, Pavel Škop a kapelník Petr Vratný "Klokan". Kapela zpívala písně Co vzalo léto, Opuštěný král, Slunečná a Blues spokojeného nádražáka. Přestože je Klokan mým redakčním kolegou, neberte jako "protekci", že se mi Nedorozumění hluboce líbilo.

Jako třetí v pořadí jsme slyšeli "polodětské" dívčí dueto Quaoar (jméno po planetce za planetou Pluto) z Prahy, jinak sestry Klárka a Zuzka Vytiskovy z Prahy (13 a 16 let). Jak už to bývá, holky by toho moc chtěly říci, docela hezky jim to zpívá, ale mají toho ještě hodně před sebou. Děvčata si troufla i na takové pecky jako Holka od koní nebo ještě slavnější Elenor Rigby. Zvlášť u anglicky zpívaných textů mi trochu vadila školně znějící angličtina, ale přízvuk v cizím jazyce je i otázkou hudebního sluchu a ten děvčatům nechybí. Hlavně jim jistě nechybí odvaha a chuť se prát s problémy. A to je dobře.

Poslední jsem viděli kapelu Markéta a lazarové z Prahy či spíše zčásti z Vlašimi. Asi bych se měl neskromně pochválit za to, že po Prázdninách v Telči jsem se o kapelu, která se mi velmi líbila, začal zajímat a výsledkem byl rozhovor s kapelníkem Alešem Povolným. Proto ani nemusím kapelu, v níž kromě Aleše hraje i jeho sestra Markéta na kontrabas a Monika Zátopková na housle, příliš představovat. Jak mi prozradil Aleš, slavili den před představením Moničin doktorát, ale nebylo to na výkonu znát. Monika však měla poruchu smyčce a protože na rozdíl od Vraždy v salónním coupé nikdo neměl dva až tři s sebou, sháněly se kleště kombinačky. Po opravě smyčce kapela zahrála písně Mnohem blíž, Ohnivý tanec (instrumentálka) cikánskou - romskou Maliarkica a Ve větru.

A pak Belmondo po interpretaci vtipu o bílém sexu, který jsem jako vždy zapomněl, vyhlásil přestávku.

Po přestávce nastoupila v plném počtu (prvně příchozí Pavla "Žába" Bělíková měla obavy, aby kapela dorazila) jako host Pouta. A tak zněly stálé krásné písně nesené na nádherném tenoru Radka Nováka (Radku, při Ještě Dýchám já nedýchám) či krásných hlasech Ajky Troníčkové (Miss Trampská Porta 1996 - letí to ) a "Žáby".

A pak nastal historický okamžik. V soutěži písní se jako třetí umístila Petrova Než příjdeš blíž, jako druhá Maliarkica a jako první Ve větru (obě Markéta a lazarové).

Pokud jde o postupující, vedle Markéty a lazarů postupuje dík Pořadatelské radě Petr Sedláček. Jinak, pokud to nevíte, měl ten samý večer svátek Cimbura. Asi proto, že je Karel. Tak ahoj 2. prosince na čtvrtém kole. Hostem bude trio Ježibabinec ve složení Žofka Kabelková, Martina Trchová a Magda Brožková. Nenechte si to ujít tento koncert bude jejich poslední!

Sdílet na...

| Více...