| 01.06.2005 Smáli se všichni (Tomáš Pohl) |
 |
| Reportáže | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(reportáž z květnové Krychle ) Předposlední Krychle v Balbínově poetické hospůdce ve čtvrtek 26. května 2005 byla před prázdninami posledním autorským večerem poté, co Milan Jablonský přestal být dramaturgem. Dramaturgem byl tentokrát Arnošt Frauenberg. Jako vždy došlo v osobách a obsazení k změnám. Petr Sedláček se omluvil, neboť měl angažmá v Teplicích a nedostavil se ani Honza Houška. Proto oproti původnímu dramaturgickému záměru zasedli na jevišti jako první Arnošt Frauenberg s Pepou Kvasilem. Arnošt uklidnil publikum, že víc než 27 písní hrát nebude a protože umí jen dvanáct, musí je hrát dvakrát. Tichý a pohublý Pepa Kvasil doprovázel Arnošta na kytaru. Kytary tentokrát hrály bez lajny, jen na mikrofon. Pepa mě znovu přesvědčil, že kytaru velmi dobře ovládá. Jeho prsty se mazlily se strunami a myslím, že by nemělo zůstat u spolupráce s Arnoštem jen pro
Úvodní "náhradní" dvojici pak vystřídala trojice. Nikoliv svatá, ale ve složení Milan Jablonský, Arnošt Frauenberg a Franta Vlček. Zejména Frantovi byla svěřená náročná role, neboť představoval jabloň. Vnímavý divák roli dešifroval jednak podle Frantova dramatického výrazu a v neposlední řadě i podle kulatého papíru s nápis "jablko" ve Frantově levé ruce. Pod jabloní probíhal dialog mezi Arnoštem a Milanem, přičemž oba měli v rukou noviny. Milan hlasem Felixe Holzmana, blahé paměti, i Arnošt přesvědčili diváky, že novinový jazyk je stejný, ať jde o jakékoli noviny, jen smysl je těžké najít. Zde poprvé zaznělo téma Krychle: Kdo se směje naposled? S typickou čepicí obráceně poté nastoupil na jeviště Vladimír Šaolín Konopas, umělec mnoha tváří a redakční kolega. Šaolín s kamennou tváří sdělil, že zahraje blok písní a v ruce měl svůj tlustý poznámkový blok. První píseň s refrénem: "Stando, ty si vůl, ty jsi dovolenou potřeboval jako sůl" byla zcela adresnou satirou na současnou politickou scénu. Šaolín odložil kytaru a k doprovodu další písně mu stačil rendlík, vařečka a pravá dupající noha. V rychlém refrénu pak zněl chytlavý rým "bambus - trambus". Jinak byla píseň věnována vybraným kolegům z Krychle. Po známé písni o tom, jak Windows vypadly z okna zazněla píseň skutečně revoluční. Šaolín vytáhl přepravní řád Dopravních podniků hlavního města Prahy a na melodii Leoše Janáčka Kožich z Moravských tanců nás přesvědčil, že v Dopravním podniku pracuje básník. Před přestávkou zjemnil atmosféru Jeroným Lešner. Jeroným s omlouvou, že text je dlouhý opět kroužil na Líbeznící, Mratínem a Řeží a vzpomněl, jak v roce 1997 na Příbramském Huntíku poprvé potkal Arnošta. Po přestávce patřilo jeviště pohádkovým veršům na téma Budulínej. Budulíneje (??) představoval sedící Pepa Kvasil a jeho partnerku lišku Šaolín. K nepoznání maskovaný Franta Vlček (šátek, černé brýle a hůl) představoval babičku a Milan
Arnošt slíbil po přestávce vzácného hosta. Ze záznamu nám zazpíval Karel Prýlhal píseň Zavřu se do sebe. Milan Jablonský pak publikum seznámil s poměrně blízkou budoucnost, kdy prezidentem Česko - moravské republiky bude soudruh Miroslav Ransdorf a o vině trestu budou rozhodovat obvodní dělnicko - rolnické soudy. Milan pamatoval i na hlavního dramaturga, kterého nechal odsoudit za organizování emigrace na plovoucích podlahách. Jen doufám, že Milanova futurologie nepůjde stopami Julesa Verna, jehož většina předpovědí se naplnila. Poslední účinkující byl Arnoštem představen jako legenda Krychle. A tak na židli s rozloženými texty zasedl Franta Vlček a zahrál několik méně známých písní, v nichž převažovala bluesová nota.V té je Franta jako doma a dojem nezkazilo ani několik drobných kiksů v textech. Při poslední písni Milan obětavě klečel u Franty a sdělil publiku svůj názor, že textové problémy jsou způsobeny špatným zrakem a nikoli sklerózou umělce. Tolik stručný popis průběhu hezkého večera. Myslím, že večer Arnošta Frauenberga patřil svou dramaturgií, obsahem, vyvážeností k tomu nejlepšímu, co jsem od února (leden Jirky Zipa Suchého jsem zmeškal) viděl. Pokud bych měl odpovědět na předběžnou otázku (v září Krychle pokračuje), zda nastoupená cesta a styl mají smysl, odpovídám jednoznačně: Ano. Těším se na poslední červnový čtvrtek, kdy se od devatenácti (pozor - ne od dvaceti !!) koná Krychle na téma: The best of. Tak přijďte, ať je nás hodně. Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
