No schválně, v kolik si tak obvykle říkáte doma "Dobré ráno"? Vsetínští Žamboši to museli 26. února zvládnout za noci temné jako severomoravská šachta - před čtvrtou ranní, aby v šest mohli vystupovat ve stejnojmenném pořadu České televize v Ostravě. Nezvyklý budíček jim snad za to stál, nové písničky  V koncích (o populární romské problematice na Vsetíně) a Dřevorubecká (moc hezké vyznání rodným horám) tak dostaly hned příležitost celostátní premiéry. Aby se ve studiu sami nebáli, přispěchalo jim na pomoc i orlovsko - ostravské duo Sova - Slamák se svým Erazimem Hauerem - horníkem tak slavným, že se snad brzy dočká i vlastních stránek a Žamboši ho dokonce dopsali k účinkujícím do plánu koncertů - jednak Honza rád vtipkuje a také má asi od jisté doby pocit, že každé správné folkové duo musí být tříčlenné.

Odpoledne si ještě Žamboši odskočili na hodinku vystoupení do rozhlasového pořadu Apetýt. To aby se v hornické metropoli nenudili, než se s večerní tmou přesunuli na slavnou Stodolní ulici, čítající kolem 60 hudebních klubů.

Ten pravý pro tento večer nesl jméno Templ a lidí se v něm nasbíralo opravdu jak na kostele, málem jsme se nevešli. S akademickou čtvrthodinkou zpoždění po osmé zahájili nejdříve Milan Sova a Jakub Slamák. Už jsem o nich párkrát slyšela (koneckonců se probojovali loni i předloni do finále Zahrady písničkářů v Kuřimi, takže zcela neznámí by být neměli), proto jsem byla na první dojem hodně zvědavá. Představují se všude jako dvojice samostatných písničkářů, kteří hrají spolu. Původně opravdu k sobě nepatřili a sešli se asi před třemi lety na Amfolkfestu. Myslím však, že jim to dohromady opravdu sedělo, skvěle se střídavě doplňovali písničkami i průvodním slovem a vtipnými básničkami. Zaujali od prvních tónů a slov - Kapesní atlas světa s polívkovou pointou či Třetinové blues (autobiografie tehdy pětadvacetiletého Kuby) skvěle pobavily, naladily, pak už stačilo posluchače v dobré pohodě udržet až k přídavkům. Jistěže nechyběl ani zmíněný Erazim Hauer, zavedený jako jejich největší hit v lehce dobešovském stylu. Příště, až jejich jména zahlídnu někde v programu, zamířím tam bez váhání.

Po krátké přestávce pódium ovládli Žamboši. Jan Žamboch, Stáňa Brahová a perkusista Jiří Nedavaška překvapili zejména pracující, co zrána na bednu nehledí. Nejen novými písněmi, ale i akordeonem, na který se prý Stáňa učí teprve tři dny - jestli je to pravda, klobouk dolů (kdybych ho měla). S narůstajícím repertoárem již zákonitě některé mé oblíbené písně chyběly, Znakoplavky ovšem zazněly - ostravské publikum ještě nemá natrénováno, ale snažili se, příště už jim to zaručeně půjde. Jinak však druhá půlka večera záměrně tvořila kontrast k vtípkům předešlého dua vážnějšími písněmi (Bezpečné reggae, Odkolébavka, Sochy). Zcela pochmurné to, samozřejmě, nebylo. Pro odlehčení Jura Nedavaška podal návod na výrobu a použití pokojových bomb - naštěstí bez přímé praktické ukázky. Přes pokročilý čas diváci žádali další přídavky a Honza těžce prosil, abychom je už propustili. Čekala je dlouhá cesta domů zkratkou přes Valašské Klobůky, kam museli svého perkusistu dopravit, takže si prožili opravdu plný den bez spánku.

Vystoupení z televize bylo umístěno na Youtube, kdo jste tedy neměli možnost vysílání vidět a máte zájem, poslužte si:

Erazim Hauer
Dřevorubecká
V koncích