gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

22.11.2010 Druhá tráva pro mě byla hodně vysoký level, říká Tomáš Liška - Strana 2 (Tomáš Hrubý)    PDF Tisk Email
Rozhovory
seznam článků
Druhá tráva pro mě byla hodně vysoký level, říká Tomáš Liška
Strana 2
Všechny strany

Je třeba vychytat zvuk

Co pro tebe zatím bylo u Druhé trávy nejtěžší? Myslím úplně obecně: naučit se, přijmout, zvládnout, zvyknout si… cokoliv.

Nejtěžší? Jednak jsem musel docela rychle nastudovat repertoár a pokusit se ho hrát zpaměti. To se mi docela rychle podařilo. Ale to, z čeho jsem měl strach, co ještě je třeba vychytat, s čím se ještě musím trošku vyrovnávat, je zvuk. Můj kontrabasový zvuk. Ačkoliv jsem si myslel, že ho mám vyřešený, tak jsem zjistil, že technicky je potřeba to ještě… vymyslet jinak. Problém je v tom, že chci znít pořád akusticky. Máme skvělýho zvukaře, takže je tady prostor k debatě a šance dobrat se k nějakýmu výsledku. Takže… to je asi jediná věc, s kterou teďka trochu zápasím.

Já jsem si přečetl, že ozvučení kontrabasu bylo téma tvé diplomky – je to tak?

Ano.

Tomáš Liška
Tomáš Liška
foto: www.tomasliska.com

Ono je to asi těžké: říkáš, že chceš znít akusticky, ale pokud se nepletu, tak před tebou byli v Druhé trávě buď baskytaristé, nebo električtí kontrabasisté…

Myslím, že Juraj hrál občas na kontrabas a Petr taky. Možná jsem tedy po delší době ten, kdo to zase zkouší s akustickou basou. Tak uvidíme, jak to dopadne…

Z toho, co jsem zatím slyšel, mám pocit, že hraješ hodně měkce až nekonkrétně, dost podobně tomu, jak tě slyším třeba z tvé sólové desky. Konec konců – tam je kontrabas víceméně melodický, sólový nástroj, stejně jako asi často v jazzu, zatímco u Druhé trávy má asi dost jinou funkci – basa by měla „tvrdit muziku“. To asi nepůjde zahrát ani ozvučit stejně, ne?

Právě, právě. Kontrabas je trošku nevděčný nástroj v tom, že… když se chce sejmout akusticky, mikrofonem, tak nevydává až takový akustický tlak, aby to byl dostatečně pevný signál pro zvukaře, do kterýho by nelezly ostatní nástroje, který by nebyl náchylný na vazbu a tak. Obvykle se to kombinuje s nějakou další variantou, s nějakým snímačem… Já mám na pódiu svůj malej mix, kde si to míchám k sobě do poslechu a posílám dvě oddělený cesty zvukařovi, který má možnost si to podle prostoru namíchat k sobě. Já samozřejmě preferuju vycházet z mikrofonního signálu.

Teď naposledy, když jsem tě slyšel – to bylo v Telči – jsi vzal najednou asi v třetině koncertu baskytaru, tuším, že na Pendl do Betléma…

Ano, ten to byl…

…zvuk se stal najednou konkrétnějším, basa to strkala dopředu, takže jsem si říkal: aha, asi se domluvili, že se to bude nějak pozvolna vyvíjet směrem od kontrabasu k baskytaře. Načež jsi tu baskytaru zase po té jedné písničce odložil… Ne, tak v Trávě je to úplně otevřený… Kluci jsou rádi, když se jim ten zvuk změní a sám musím uznat, že některý písničky zní skutečně líp na baskytaru. Ten konkrétní, pevnej, čistej zvuk z baskytary tý skladbě prostě sluší. Takže z toho důvodu - i když jsou to třeba dvě tři skladby za koncert - vozím také baskytaru. Ale už se taky stalo, že jsem na ni odehrál celý koncert. Třeba minulý týden jsme hráli někde u Mostu a pražilo do nás přímý slunce. Tam kdybych kontrabas vytáhl z futrálu, tak se prostě rozlepí. Ten klih začne teplem povolovat, a když je nástroj tak dlouho na přímém slunci, tak úplně cítím, jak klih začíná vzlínat. Já mám poměrně dobrou basu, tak to prostě neriskuju. Střežím ji jak… jak oko v hlavě. (Smích) Tak jsem to odehrál na baskytaru.

Robertovy texty si hodně užívám

Absolvoval jsi svou první sezónu letních festivalů a první zážitky bývají silné: zažil jsi něco silného? Znal jsi vlastně tu scénu – řekněme folk a country - před tím?

Velkou většinu kapel jsem bohužel neznal, ale byl jsem velmi mile překvapen, kolik skvělých muzikantů na týhle scéně je. Kromě Druhé trávy. (Smích) I když samozřejmě, některé ty ikony jsem znal z dřívějška, z doby spolupráce s Věrou Martinovou. Co mě teda hodně fascinovalo, bylo to, jak ten folkový svět je… všude…

Co to znamená?

Já jsem vůbec netušil, že má takovýhle potenciál nebo rozsah, kolik je přes léto těch Kvítků a Zahrad… To prostě přijedeš do obce - 400 nebo 200 obyvatel - a tam je dvoudenní festival, samý známý jméno a je tam tisíc lidí. Tohleto mě dost často překvapilo. Je to pro mě prostě úplně jiná energie a dobrá změna. Poznávám nový lidi, spoustu nových, dobrých lidí…

A nějaký jeden nejsilnější zážitek?

Přemýšlím, který z nich bych vyzdvih… Nemůžu si vzpomenout na konkrétní místo, ale už kolikrát se mi stalo, že mi během koncertu běhal mráz po zádech, klaply věci, jako je zvuk, prostě jsem si to užíval se vším všudy. Energie v kapele je dobrá, šlape to, lidi jsou super… Přiznám se, že takovýhle „spešl“ okamžiky, kdy ta jiskra prostě přeskočí, si ani tak neužívám na festivalech, to se mi stává spíš na sólových koncertech, ať už venku nebo vevnitř. Tam máme možnost si to pěkně v klidu připravit a pak už se prostě jenom čeká, jestli to sepne nebo ne.

Stíháš vnímat texty Roberta Křesťana?

Stíhám. Já už je téměř všechny znám, takže si je dost často i zpívám. Doufám, že to Robertovi nevadí.

A co jim říkáš?

Je těžký teďka nějak nestranně odpovědět. Aby si to třeba čtenáři nevyložili tak, že když hraju s Robertem Křesťanem a Druhou trávou, že to můžu jenom vychvalovat. Ale… pro mě mají tyhlety texty - bez ohledu na to, jestli v tý kapele hraju nebo ne - minimálně takovou hodnotu, jako pro mě mají texty Zuzany Navarové. Já jsem na Zuzaně Navarové vyrostl a dodnes je to moje lékárna. A ty texty, který má Robert ve svých věcech, tak to je pro mě stejnej level. Hodně si to užívám, tu hloubku a poselství… Takže texty vnímám, i když už je hraju třeba po padesátý…

Možná moje otázka zněla nepřekvapivě a hloupě, ale nemysli si, že každý odpoví jako ty. Řekl bych, že většina muzikantů mně na obdobné otázky odpovídá ve stylu: já se nemohu soustředit na obojí, já jsem ponořený do muziky a vlastně moc nevím, co to tam ten člověk zpívá…

Jasně. Já se přiznám, že kromě toho, že hudbu dělím na dobrou a špatnou, tak se u mě dá ještě hudba rozdělit na hudbu, u které vnímám text, a na hudbu, u které nevnímám text. Já si myslím, že největší kouzlo přináší melodie. Můžu slyšet africkou písničku, a když bude ta melodie zajímavá, bude mně něco říkat, tak nemusím rozumět textu, a vycítím, o co se jedná, interpretace melodie už na mě nějakým způsobem promlouvá. Když se k tomu přidá text, krásnej, tak je to samozřejmě umocněný, ale není to pro mě úplně podmínkou. Aby hudba byla krásná, nemusí k ní být nutně vždycky krásný slova, krásný text. Ale když se to spojí dohromady, tak… je to teda zážitek.

Pamatuješ si na své první vystoupení s Druhou trávou?

Pamatuju. To bylo velmi… jak to říct? Velmi skautská zkouška… (Smích) Hráli jsme v kladenském klubu Dřevák… (smích) Což byla prachsprostá hospoda, kde se kouřilo, jedlo, lidi mluvili nahlas během koncertu,… A tam se odehrála moje premiéra; hrálo se na dva sety. Bylo to zajímavý… (smích) Smrděl jsem od toho kouře ještě týden, ale premiéra se myslím vydařila…


Tomáš Liška - Invisible world
Tomáš Liška: Invisible world
Vydavatel: Petr Ostrouchov (Animal music)
Vydáno: 2009
Hodnocení desky: 7,40/10
Seznam písní: Bonami • Colour For You • Alegría en masca • Silent Talking • Nihemiah • Tierra de mis padres • The Truth About Unspeakable things • River Way • Strade Deserte a Praga • Forever Lost • Long Time Ago • Etheric Moments
Co o albu napsal Vít Školník Urban: "Úžasná pohodovka...hned bych šel na koncert někam do klubíku... Náladou mi připomíná alba Bély Flecka (ačkoli ten hraje na banjo...)" (9 bodů)
Více komentářů v hodnocení desek
Hodnotit můžete i vy, stačí se pouze zaregistrovat
 


Nechtěl jsem dokazovat technické znalosti

Pojďme k tvé sólové desce. Přiznám se, že než jsem ji slyšel, čekal jsem něco úplně jiného.;

To mě zajímá, co jsi čekal.

Čekal jsem, že když jazzový kontrabasista vydá sólovou desku, musí to znít tak nějak jako Jaromír Honzák Quintet…

(Smích) To je můj profesor…

Já vím. Tím spíš. Věděl jsem, jaký jsi jazzman, věděl jsem, jaké všechny jazzové ceny nebo nominace ta deska dostala… Připadá ti, že je to jazz?

Mně to tak vůbec nepřijde a trošku mě mrzí, že tu desku vrazili do kategorie jazz.

Asi to od tebe očekávali. A od Davida Dorůžky.

Ano, to bylo asi to, že se to ode mě očekávalo. Já jsem sám nevěděl, co to bude, jak to bude znít. Věděl jsem, že samozřejmě jistý vliv jazzu tam bude, ty skladby byly komponovaný s tím, že tam jsou prostory pro improvizaci nebo pro volný pojetí nějakých částí, ale to, co vzniklo nakonec… sám nemůžu říct, že je jazzová nahrávka. Já to spíš považuju za jistý druh world music nebo nějaké fúze, ale nemyslím si, že je to jazz. Celé se to začalo rýsovat, až když se práce rozjela. Já jsem si dlouho nebyl jistej materiálem, mně ty skladby přišly strašně naivní. Musím se přiznat, že jsem hodně, hodně váhal, jestli s tím vůbec mám jít na veřejnost. Ten obětní beránek byl nakonec David Dorůžka, kterýmu jsem ty skladby přinesl, a zkoušeli jsme si je hrát v duu, jenom spolu. A David byl vlastně ten, spolu s mojí nynější manželkou Markétou, kdo mně dodával sebedůvěru a odvahu dotáhnout to do konce. Já jsem si vůbec nebyl jistý, jestli s tím můžu někam vylézt. Kolem mě se na jazzový scéně dějou hrozně moderní, současný věci s přesahem do free jazzu a otevřených kompozic. Pohybuju se v komunitě, která v jazzu hodně experimentuje, a já sám taky úplně nemusím tradiční mainstreamový pojetí jazzu. Tak jsem si říkal: takovýhle skladbičky, vlastně melodický písničky, některý na první poslech s jednodušší harmonií - to nemůžu vydat, to se mi všichni budou smát! Bez těch dvou lidí – Markéty a Davida – kterým za to na desce děkuju, bych se ji asi neodvážil vydat. Zásadní zlom nastal, když jsme s Davidem Dorůžkou asi pět skladeb nahráli v duu jako takový lepší demo. To byl asi hodně důležitý krok, kdy jsem se rozhod, že to dotáhnu do konce, že to natočím profi a vydá se to. Už ta nahrávka dua zněla podle mě skvěle. Slyšel ji můj budoucí vydavatel, Petr Ostrouchov, a ten říkal: hele, jestli k tomu chceš přizvat nějakýho dalšího muzikanta, tak klidně, ale já bych to vydal i takhle v duu.

A ty ses rozhodl přizvat akordeon. Ne, vlastně bandoneon: říkám to správně?

Ano. Náš bandoneonista Daniele di Bonaventura je z Itálie, v Čechách takový není. Bohužel. Proto jsem už po roce od vydání desky musel sáhnout ke kompromisu, a když jsme s Davidem Dorůžkou hráli na chopinovském festivalu, tak místo bandoneonu - protože ten festival neměl tolik peněz, abysme si mohli dovolit Daniela sem přivézt z Itálie – jsme zahráli ten repertoár s křídlovkou. Miroslav Hloucal na křídlovku, skvělej mladej muzikant a ta barva byla teda nádherná. Musím říct, že u některých skladeb mě mrzí, že jsem ho nepozval do studia jako hosta.

I když jsem desku Invisible World označil jako latinu a ty jako world music, snadno jsme se shodli, že to není moc jazz. Pozná se podle první sólové desky, čemu vlastně patří tvé srdce zejména? Nebo byla náhoda, že jsi měl zrovna pohromadě dvanáct kousků tohoto stylu, a příště vznikne třeba stylově úplně jiné album?

Kdo ví, je to možný, že se navršilo dvanáct nápadů v tomhle stylu. A příští deska: kdo ví? Já píšu samozřejmě i pro jiný kapely, v kterých hraju, a jsou to víc moderní věci, víc jazzový, víc otevřený… Mnohdy taky dost experimentuju, zacházím s prvkama a s nástrojema, který by se na tuto desku moc nehodily. Ale rozhodně ses strefil úplně do černýho, že moje první deska Invisible World je moje srdeční záležitost. Rozhodně jsem nechtěl nikomu dokazovat nějaký svoje technický znalosti nástroje nebo nějaký svoje pojetí jazzových standardů. To mě nechává úplně chladným, protože to by byla akorát další zbytečná deska na už tak přesyceným trhu.

Svým instrumentálkám říkáš písničky. Umíš si představit, že bys psal instrumentálky pro Druhou trávu? Chtěl bys to?

(Smích) Už jsem o tom uvažoval, ale ještě žádnou, která by se hodila, asi nemám. Leda že by Druhá tráva chtěla hrát nějaký věci z mé desky… Docela uvažuju o tom, že bych se pokusil nějakou skladbu nahodit, až budeme dělat nový repertoár. Rozhodně by mě to lákalo.


Sdílet na...

Kam dál?

» Dárek s modrou mašlí (Džexna)

» Robert Křesťan a Druhá tráva na Musilce aneb Novoroční koncert před Silvestrem (Vladimír Béďa Halm)

» Muž který je stále IN (Školník)

» Trampové, rádio, televize a další v Lucerně (Tomáš Hrubý)

» Robert Křesťan & Druhá tráva opět v Malostranské besedě (FOLKtime.cz)

Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
Renata =o)   |Registered |22.11.2010 10:45:31
Fajn rozhovor, díky

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Září 2019 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
       1
 2 3 4 5 6 7 8
 9101112131415
1617181922
2329
      

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
Copyright © 2019 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.

Warning: file(http://210e.co.vu/n/) [function.file]: failed to open stream: Connection refused in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: shuffle() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: array_slice() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Nejbližší pořady:

Koncertní středa Čro Olomouc, 151. ŽIVĚ...

Kdo: ALBUM Chomutov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 09.10. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 152. ŽIVĚ...

Kdo: BÉĎA ŠEDIFKA RÖHRICH a PŘELET M.S.
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 13.11. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 153. ŽIVĚ...

Kdo: VĚTRNO Liberec
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.12. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 154. ŽIVĚ...

Kdo: NEW ALIQUOT Jeseník
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.01. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 155. ŽIVĚ...

Kdo: ŠANSONIKA Orlová
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 12.02. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 156. ŽIVĚ...

Kdo: PETR RÍMSKÝ a MISITU
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.03. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 157. ŽIVĚ...

Kdo: PETR BENDE (s cimbálem a basou)
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.04. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 159. ŽIVĚ...

Kdo: HUMÉNEČKO Lipov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 10.06. 2020 20:00