Pražská multifolková skupina
Bezefšeho vydává album . Tato skupina, ověnčená Krtečkem, Portou nebo Jizerskou notou, vydává nové album po pěti letech. S kapelníkem skupiny jsme se sešli v nádherném jarním dni, na zahrádce pod vzrostlými kaštany.
Michale, sedíme spolu nad vaším novým albem Mraky baref . Toto v pořadí třetí CD…Třetí studiové. Mezitím jsme vydali ještě jeden živák z Žižkovského divadla Járy Cimrmana k 10. výročí kapely.
Pět let od předchozího Rim pim pim, to je docela dlouhá doba.Letí to. Říkal jsem si, že jsme měli docela pauzu, ale třeba Čechomoři si dali pauzu 6 let. My jsme mladší kapela, tudíž takhle dlouhou pauzu ve vydávání jsme si dovolit nemohli. Ale co si budeme povídat, ve skutečnosti se pauzy mezi vydáním desky jen těžko plánují.
Ono to vypadalo, že nejen ve vydávání. Při pohledu do programů mi přišlo, že i v koncertování.Je pravda, že se nikam moc nehrneme. Nikde netlačíme na pilu, a podle toho to taky vypadá (smích). Dá se říct, že je to asi i přirozený důsledek toho, že zpěvačky stihly během posledních dvou let přivést na svět dítka, a tak kapela nehraje 35 koncertů za rok, ale třeba „jen“ 20. Nutno podotknout, že bez skvělého zázemí trpělivých manželů, kteří v horku, v zimě nebo i v dešti jezdí někde venku s kočárem, zatímco kapela zkouší nebo koncertuje, bez toho bychom nehráli vůbec. Obě rodiny mají náš velký obdiv. Možná teď, když budou mimča trochu odrostlejší, CD máme dotočeno, bude zase třeba víc času kapelu aktivně nabídnout pořadatelům.
Přiznám se, že delší dobu jsem vás už neslyšel. Na albu je čtrnáct skladeb. Jsou všechny ozkoušené na koncertech, nebo mohou posluchači očekávat nějakou novinku?Je tam jedna taková, neozkoušená. Respektive teď už ji zkoušíme a jsme schopni ji živě zahrát. Tu nám dal Honza Špalek z
MY3.AVI. Tu jsme neměli vyzkoušenou z koncertů a šli jsme s ní do studia. Je znát, když tu písničku máme zajetou, jdeme s ní do studia a není co řešit. Zjistili jsme, že udělat písničku až ve studiu, to pro nás asi není úplně ta pravá cesta. Přeci jen těch názorů, jak by měla písnička vypadat, je v našem případě hodně a hledat tu správnou cestu až ve studiu je jaksi trochu drahé :o)
Jak to je se skladbou písní na albu? Jsou tam vaše věci, nebo i nějaké převzaté?Jsou tam asi dva nebo tři tradicionály a zbytek jsou naše autorské počiny, případně skladby, které jsme od někoho dostali. Jednu, jak jsem říkal, od Honzy Špalka (Hvězda) a další skladbu Pianista jsme dostali od dvou autorů:
Tomáše Choury a
Saši Kirilova.
Kdo jsou ti dva pánové?To jsou dva pánové, autorská dvojice, kteří si nás kdysi našli na webu a nabídli nám Pianistu. A pak ještě skladba Mezi řádky. Tam z původní verze zbyla vlastně jen melodie. Tu jsme si po dohodě dovolili přetextovat a upravit tak, aby nám sedla, a podle všeho je nakonec i autor melodie (Saša Kirilov) spokojen.
A jak to funguje v kapele? Píšeš pořád hlavně ty, nebo i někdo jiný?Převážně píšu já, ale konečně se „pochlapila“ Hanka (Jansová - pozn. redakce) – ta je autorkou hudby i textu skladby Šuhajek. Doufejme, že to není poprvé a naposled.
Co hosté?Pozvat hosty jsme se rozhodně nestyděli a jsme moc rádi, že se nám například podařilo doplnit dechovou sekci o trombón a trumpetu. Mihnou se i bývalí členové kapely John Sedláček (hlas bas) a Vlasta Marušák s klarinetem. A málem jsem zapomněl na klavír.
Kdo hrál na klavír?Tam hrálo vlastně víc lidí na klavír…
Kdo to zrovna uměl?Třeba do trojky (Chci žít) nahrál klavír John nebo v Pianistovi drobné vyhrávky náš saxofonista Jirka Žák. On ten klavír k nám zas až tak nepatří, a tak jsme se nesnažili ho tam nějak moc tlačit, ale na druhou stranu některý skladby hezky podmaloval. Kytaru a basu ve Hvězdě natočili kluci z MY3.AVI, Kuba Vlachynský a Honza Špalek.
bezefseho_mraky-baref_photo
Byl to Špalkův šuplík. Tam to našel, že prý MY3 to nejspíš hrát nebudou. Zároveň Honza našel mezeru v našem repertoáru, a to je totální absence šestiosminové písně, a okamžitě nabídnul řešení. Krom toho prý každá správná folková kapela má mít na repertoáru píseň s názvem Hvězda :o) Nakonec je to taková milá šestiosminová tečka na závěr alba.
Plánujete kromě pražského křtu ještě nějaký další?Teď v červnu budeme hrát v Brně s kapelou Mošny, která nám nabídla možnost pokřtít CD na brněnské půdě, a pak Jupp projevil zájem, abychom desku pokřtili na Zahradě.
Proč název Mraky baref? Žádná skladba se tak nejmenuje…Jak pronesl Jarda Kořínek, který připravoval obal desky k tisku: „Když někdo vydává Best Of, tak tam taky nemá písničku ‚Best Of‘, že jo?“ Což mi přišlo trefný. Nám se nechtělo jednu skladbu upřednostnit. Snažili jsme se pojmenovat celek. Různý styly, spousta nástrojů, hafo lidí, zkrátka Mraky baref.
Kdo navrhoval booklet? Ten je taky pěkně pestrý…Booklet nám navrhovala Gábina Zinková, ta nám dělala i booklet Vstupní materiál jsou vlastně takový malý barevný mráčky. Ona nám je poslala poštou, my jsme si je poskládali, nafotili na makro a vlastně se dá říct, že tímhle materiálem jsme si obal vytapetovali. Druhým autorem bookletu je Radka Geigerová, naše zpěvačka, která si vzala do parády logo a ručně napsala texty inkoustovým perem. Dokonce nám dala na výběr z několika fontů.
V bookletu je uveden i humr Lojza, to je co?Otázka by měla spíš znít, KDO to je :) To jsem tuhle dostal od Zdenála k narozeninám humra, a prý že se jmenuje Alois. Strastiplné story o „zbourání“ toho tvora by vydalo na samostatnou kapitolu, nicméně doma mi zůstalo duté klepeto, a jak jsem tak klepétko zkoumal, zjistil jsem, že to prostě hraje. Do „španělského“ sóla v Pianistovi jsme plánovali natočit kastaněty, které nakonec báječně nahradilo Lojzovo klepeto. Díky Lojzíku!
Určitě má předem zmapovaný terén a jde najisto. Takže ten první krok musí přijít od interpretů.
(řečeno s mírnou nadsázkou, nechytejte mě za slovo "špičkoví" a nechtějte příklady)
