Kveta Krejcová - Qjeten me ted baví nejvíc

01.11.2000 Kveta Krejcová - Qjeten me ted baví nejvíc (Šaolín)

Velmi rád už bych svým současným rozhovorovým obětem pokládal rozličné otázky, které by se týkaly například jejich dalších zájmů, jejich názorů na chod světa a podobně, ale zatím jsem odkázán většinou na otázky víceméně podobné. Chtěl bych totiž, abyste interprety, povětšinou krátce nebo málo známé, poznali zpočátku z té nejdůležitější stránky - totiž co a jak hrají, jaký mají názor na současnou hudbu a především, kde se s nimi můžete setkat. Jeden ze "vzorových" rozhovorů se právě nachází pod těmito řádky. Pokouším se vám v nich vykreslit osobnost pražsko-radotínské písničkářky Květy Krejčové. Doufám, že se mi to podaří.

Květo, ty jsi písničkářka a zároveň působíš v několika kapelách...

Já jsem písničkářka a hraju ráda jako písničkářka, ale je pravda, že poslední dobou hraju víc s kapelama, protože přece jenom ten hudební zvuk pro ty lidi je silnější, je tam víc nástrojů. Já navíc nejsem moc velkej instrumentalista, tak proto mám jednak skupinu Citadela, se kterou jsem začínala už asi před čtyřma rokama a jednak Qjeten, který vznikl v tomto roce. Citadela, to je kapela, o který se dá říct, že je to takový folkrock. Tam jsme všichni spíš kamarádi, než aby se dalo říct, že to je s nějakýma velkýma ambicema. A pak je skupina Qjeten a to si myslím, že je něco takovýho, co těm písničkám nejvíc sluší. Máme tam, řekla bych, poměrně kvalitní muzikanty, je tam Jarda Kovář na kontrabas (exŽalman), pak je tam Zdeněk Altinský na dvanáctistrunnou kytaru (exKlíč), další je houslista Mirek Kučera a naším novým členem je momentálně Michal Beneš, kterýho jsme potkali úplně náhodou, když jsme dělali festival v Radotíně. On byl tak šikovnej, že už i tam si s námi zahrál, a protože hraje hrozně citlivě, nehraje nějakou moc silovou elektrickou kytaru, tak i ten elektrickej nástroj jsme tam nechali, přestože jsme to původně chtěli mít pouze akustický. Tohle tam do toho ale sedne a vyplňuje to tam prostor, kterej tam předtím nebyl. Zas je to jiná barva, jinej zvuk. Takže takhle teď hrajeme v pěti a to mě teď momentálně nejvíc baví.

Jak dlouho Qeten funguje?

My jsme vznikli v této sestavě letos v únoru a od března jsme začali koncertovat.

Jak máte široký repertoár a jak ho stíháte doplňovat?

No je pravda, že my se teď snažíme, abychom co nejvíc zkoušeli, protože my jsme vlastně už od toho března hodně koncertovali a zastavili jsme se až teď v září. Teď to bylo takový, že jsme vždycky trénovali honem na tenhle koncert a honem na tenhle festival a nebylo to dotažený. Takže se snažíme to všechno dokloubit tak, abychom s tím byli spokojený a pak asi teprve zkusíme v zimě udělat nějaký demáček s pár písničkama. Zatím tedy máme hotových tak čtrnáct písniček s tím, že když někde hrajeme samostatně, tak hraju většinou jako předskokanka sama sobě.

Ty jsi autorka jak v Citadele, tak ve Qjetnu, tam jsi většinový autor?

V Citadele skládá i náš sólový kytarista Miloš Reberger, takže tam to máme tak nějak půl na půl. V Qjetnu jsme začínali tak, že jsem skládala jenom já, ale teď už hudebně dvě věci udělal Mirek Kučera a já dodala texty a nějaký písničky má v zásobě i Zdeněk Altinský. Ale ty jsme zatím ještě nestačili udělat. Myslím si, že když bude víc autorů, že to bude takový bohatší. Michal Beneš, kytarista, ten má zase rád hodně blues, takže má zase nějaký věci bluesový.

Takže necháváš i ostatní, aby se dostatečně autorsky realizovali...

Tak já si myslím, že to je nejlepší. Já se přiznám, že mým oblíbencem je Vlasta Redl se skupinou Každý den jinak, já ho ráda poslouchám už od jeho začátků, protože ho obdivuju jako aranžéra, zpěváka, básníka, skladatele, instrumentalistu, prostě je to dokonalá osobnost, co se muziky týče. A on tam má lidi, který vlastně taky jsou každej velká osobnost, a vlastně se to tam nijak nemlátí, protože třeba Karel Macálka skládá moc hezký písničky, taky od něj hodně lidí přebírá, Michal Vašíček taky skládá písničky. Tak já myslím, že se to nijak nevylučuje.

Přiznám se, že jsem tě tohle léto viděl jen s Qjetnem, nežárlí na sebe navzájem muzikanti z Qjetna a Citadely?

Ještě ke všemu, protože jsme měli problém s basistou z Citadely, tak tam zaskakoval houslista z Qjetna na baskytaru a Zdeněk Altinský hraje v obou sestavách, takže jsme byli letos hodně provázaný. Ale jinak si myslím že nežárlí, protože Miloš Reberger, kapelník Citadely, je hrozně pohodovej a vstřícnej člověk, takže zatím se tam žádný takový třenice neprojevily.

Mimochodem, domnívám se, že kapelnicí ve Qjetnu jsi ty, je to tak?

Oni mě k tomu všichni tlačí, ale pak když něco řeknu, tak zase "nadvláda žen" a bouřej se, takže my to nemáme nijak striktně daný. A co se hudebních nápadů a aranží týče, tak to děláme všichni. Já přinesu nějaký ten základní nápad, jak si to představuju, a oni si tam stejně ty svoje party vytvořej a upravěj sami. A pak většinou Jarda Kovář mívá aranžérský nápady, někdy i Mirek Kučera. Takže se to zkusí, když je to hezký, tak se to tam nechá. A protože já jsem takovej ten element, kterej je na něco zvyklej a trvá mi dýl, než tu změnu vstřebám, tak se nechám přemluvit, abychom to tam nechali, a pak když to naposlouchám, tak řeknu: jo to se mi líbí, tak takhle.

A kdo se stará v obou kapelách o takový ty organizační věci, domlouvání koncertů a podobně?

Momentálně nikdo, dřív jsem to dělala všechno já, ale teď tím, že hodně cvičíme a připravujeme se do toho studia, tak máme maximálně tak jeden koncert měsíčně. Jinak žádnýho osobního managera nemáme, pokud by někdo pro nás chtěl v tomhle něco udělat, tak nejsme proti, ale jinak to tak plácáme do hromady.

Vím, že jste s Citadelou mívali pravidelné koncerty ve Faustově domě...

My jsme je měli vloni každý měsíc, teď to chcem dělat každý dva měsíce. Problém je v tom, že jsme si mysleli, že to je klub, kterej funguje jako normální klub, jenomže on je to klub lékařský fakulty a ty lidi jsou tam zvyklí chodit od takových dvou hodin odpoledne a okolo pátý odcházet. Tam to funguje tak, že oni tam spíš studujou a pak spolu pokecaj a odejdou. Večer tam cizí lidi nechoděj, takže to je na tom, kolik tam těch lidí pozvem. Takže ono je těžký to divákama pokaždý naplnit. Kapel, který by tam chtěly hostovat, je naopak dost. Takže my jsme se rozhodli, že to budem dělat co dva měsíce, aby naši známí nebyli příliš vyčerpaní.

A jako písničkářka nebo s Qetnem něco pravidelného nechystáš?

My, ještě když jsme hráli v triu já, Kovář a houslista Slávek Forman, který teď hraje s Pepou Lábusem, jsme byli pravidelně v Salmovský literární kavárně. Jenže tam pak nastaly ty změny s odchodem Jirky Hrdiny a tak my teď čekáme na otevření toho nového Jirkova klubu a snad tam se pak nějak domluvíme.

Pro Qeten byla uplynulá sezóna poměrně úspěšná, dostali jste se dokonce na Zahradu, co sis odtamtud odnesla?

No, vypili jsme tam hodně piv zadarmo (směje se), ale jinak samozřejmě, když to vezmu seriózně, tak jsme z toho postupu na Zahradu měli velkou radost. Já jsem tam byla sice poslední tři roky pokaždý, ale vždycky jsem tam postoupila jako písničkářka, takže až teď s tím Qjetnem jsme se tam dostali coby kapela. Na druhou stranu jsme tam zaznamenali celkem propad, protože jsme skončili dvaadvacátý. Čím to je, nevím, protože Juppovi jsme se docela líbili, jak nám různě naznačoval, ale myslím si, že v soutěži byly v nevýhodě kapely, který začínaly, protože lidi se začínaly scházet až kolem čtvrtý hodiny odpoledne, takže ty kapely, co se dostaly nakonec, měly diváků daleko víc. Na nás jestli tam sedělo stopadesát nebo dvěstě lidí a dostali jsme asi stopět hlasů. Takže v podstatě jsme měli nadpoloviční většinu (směje se).

Stíháš na těch festivalech taky poslouchat ostatní mladý kapely?

Já ráda poslouchám. Dřív, ještě než jsem začala sama hrát, tak jsem zásadně vyhledávala slavný jména a teď naopak zjišťuju, že spíš než bych si poslechla toho Žalmana nebo Hop trop, tak si radši poslechnu kapely, který neznám, nebo který slyším podruhý nebo potřetí. Mně se tam hrozně líbily Modrý housle, ty už s námi dokonce taky někde hráli. Ten jejich frontman, Martin Zajíček, tak to je člověk, kde se snoubí muzikant s takovým nějakým bavičem, on má pro to úžasný vlohy a mimoto je to i hrozně příjemná melodická muzika.

Ale vy po festivalech jenom nejezdíte, ty jsi pořádala letos také svůj vlastní festival Radotín 2000...

My jsme založili ten festival, protože jsme si řekli, že okolo Prahy moc těch festivalů není, prakticky žádnej, a tak jsme loni zkusili takový zkušební ročník, kam jsme pozvali jenom svý známý. A letos jsme dostali nějaký peníze od sponzorů, takže jsme pozvali třeba Precedens, byl tam Vojta Zícha s Druhou mízou, Pavlína Jíšová, Michal Braxatoris s Bafalem, Pepa Nos jel kolem, tak se taky zastavil, pak tam byly Modrý housle, Weget, Martin Šíl s kapelou a další.

Jaká je filozofie toho festivalu?

Filozofie je taková, že my tam zveme v podstatě všechno, co se nám líbí, taky na co máme peníze a taky podle času. Takže my vždycky začínáme vybírat v lednu a únoru a koncem května už to máme většinou hotový. Akorát letos zavolala v červnu manažerka Precedens a mně to přišlo nejdřív takový zcestný na folkovým festivalu, takže jsem se nejdřív smála asi pět minut do sluchátka. Pak jsem si ale řekla: no zase jméno Precedens na plakátech... , tak jsme to nakonec schválili. I když Precedens den před koncertem volali, že nepřijedou, že si přečetli, kdo tam všechno bude, a že maj strach, že je lidi vypískaj. Nakonec ale lidi tančili a tleskali, pravda, že oni hráli spoustu cover verzí, a je pravda, že ten Petr Kolář je opravdu vynikající zpěvák, takže to bylo hezký.

A to bývá kde v Radotíně?

Je to tam v Lázních, to je přírodní areál přímo u řeky Berounky. Je tam taková velká louka, přímo u stájí, u ohrad, z jedný strany Berounka, z druhý strany hospoda, ideální romantický prostředí.

A co bys, Květo, ještě ráda?

Ráda bych s tím Qjetnem natočila cédéčko a vydala vlastním nákladem, co se týče Citadely, tak myslím, že budem pokračovat v tom, co jsme začali. A jako písničkářka budu ráda hrát tam, kam mě pořadatelé pozvou.

Chceš někam pozvat čtenáře FOLKtimu?

Já s sebou teď nemám diář, ale pamatuji si, že osmnáctého prosince máme ve Mlejně vánoční koncert s Citadelou, takže budu ráda, když přijdou.

Květo, děkuju za rozhovor.

Sdílet na...

| Více...