FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Možná to už víte, možná ne, saxofonista a zpěvák Josef Pepson Snětivý se rozhodl letos na podzim opustit skupinu Bílou nemoc. Zároveň se tento "muž v pozadí" rozhodl pro vlastní sólovou dráhu a založil projekt trefně pojmenovaný Pepson. Jak přesně bude jeho muzika vypadat a s kým vším spojil Pepson svoje síly, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Pepsone, ty sis založil vlastní projekt. Jak bys ho charakterizoval?

Proč ses rozhodl pro sólovou dráhu právě nyní?

Mám pocit, že po těch 14. letech je právě teď ten dobrej čas se na sólovou dráhu vydat a pod jménem Pepson se etablovat. Samozřejmě, že lidi mě znají hlavně jako saxofonistu, ale v posledních letech se hodně věnuju i hraní na piano. To bude u mně teď dost významná položka, protože v nové kapele budeme jenom čtyři, a tak toho piána tam bude muset být dost i z praktických důvodů. Také už delší dobu pracuju na tom, abych mohl vystoupit jako sólový zpěvák, což po mnohaleté pauze, kdy jsem se tomu nevěnoval (vlastně naposled někdy před deseti lety), bude taková příjemná změna. Doufám, že to nebude pro posluchače šok, a že to uvítají jako změnu k lepšímu.

Kde jsme tě mohli slyšet ještě před Bílou nemocí?

Když jsem přišel do Prahy, to bylo v roce 91, hrál jsem ve skupině Normal People. To byla taková mladá nadějná artrocková kapela, která vydala desku, a pak se bohužel kvůli nějakým vnitřním sporům rozpadla. Já jsem pak zažil několik let hledání, kdy jsem hrál na jedné straně třeba ve funkových kapelách typu Penguin In Bondage - což byla taky mladá nadějná kapela - nebo hardrockových Mackers, a dalších. Dokonce jsem hrál jednu dobu i zábavy. A pak přišla taková doba, kdy jsem přeci jen už našel kapely, kde jsem se víc cítil doma. To bylo například už neexistující Modrý pondělí, takovej klasickej bigbít. Další kapela, která existuje, byť vystupuje už dost sporadicky, a v níž dál jsem, byla Jade - Sade Revival Band, v níž jsme se věnovali soulu. A potom, od roku 97, kdy jsem poznal kluky z Bílé nemoci, jsem se vehementně snažil dostat do jejich kapely. Což se podařilo asi dva roky na to, kdy jsme tvořili desku Zloději obálek. Nejdřív jsem tam byl jako host, ale potom jsem se dostal přímo i do té kapely. Tam jsem strávil posledních pět let a teď tedy tuhle kapelní scénu opouštím a vydávám se na sólovou dráhu.

Nicméně Bílá nemoc asi funguje dál, ne?

Jasně. V tuhle chvíli, kdy se spolu bavíme, jsem ještě stále jejím členem a manažerem. Poslední společný koncert máme 4. listopadu od půl deváté v Malostranské besedě. To bude takový mý symbolický loučení na místě, které je s Bílou nemocí asi nejvíc spjato. Věřím, že kluci budou pokračovat dál, že s mým odchodem ta kapela nezanikne. Přeju jim do budoucna jen to nejlepší.

Ty jsi říkal, že si budeš dál psát většinu svého repertoáru sám. Přinesla ti v tomhle ohledu nějaké zkušenosti právě spolupráce Bílou nemocí?

Snažím  se vzít si to hezký, co se mi v těch jednotlivejch kapelách, kterými jsem prošel, líbilo. Když se bavíme třeba o té Bílé nemoci, tak tam Tomáš Poláček a František Stralczynský - oba dva již bohužel nežijící - vytvořili velmi krásný věci a myslím si, že ta jejich folková poetika v těch mých písničkách určitě taky bude. Jinak z Modrýho pondělí bych si třeba vzal takovej ten poprock, z Jade - Sade zas ten soul - tu něžnější formu hudby. A také z dalších kapel jsem si něco odnesl, takže věřím, že to bude takový mix.  Rozhodně se nebojím nazvat to popem, protože pro mě slovo pop není nadávka. Existuje samozřejmě spousta slizkého popu, ale existuje i dobrý pop. Věřím, že ta muzika bude přijatelná jak pro ženy, které zatím na moje písničky reagují velmi dobře, tak i pro muže. Nazval bych to asi poprock.

Pod jakým názvem tedy svůj projekt uvedeš?

Ten projekt se objeví pod názvem Pepson. Je to můj autorskej projekt, napsal jsem všechnu hudbu i texty a budu to sám i produkovat, takže takový bude vlastně i název té kapely.

Ty jsi před chvílí říkal, že tam budou čtyři muzikanti. To znamená, že máš už jasno v tom, kdo to bude?

Vyrýsovalo se to velmi pěkně, obrátil jsem se na lidi, který už znám dlouho, se kterýma jsem většinou hrál, a který mám rád i jako lidi. Na kytaru a na housle to bude jeden z mých nejlepších přátel Ivo Hloch - ten hrál jak v Jade, tak v Bílé nemoci. Na baskytaru u nás bude Saša Jurman, se kterým už jsem vlastně kdysi hrál v Normal People a potom takových funkových partičkách. A na bicí to bude jeden z nejlepších českých bubeníků (ačkoli jeho jméno jeho český původ moc neprozrazuje) Daneš Marinica. Ten hrál kdysi třeba v kapele Sebastian, a v poslední době třeba v kapele Wild West. Takže tihle tři lidé budou mými spolupracovníky v kapele Pepson a já mám velkou radost, že to tak bude. Já sám budu hrát na ságo a na piáno, a budu zároveň jako hlavní zpěvák.

Jaké máte ambice jako Pepson?

Všichni z nás to děláme už hodně dlouhou dobu, jsme na tom věkově přibližně stejně, a myslím, že všichni jsme byli ve svých minulých kapelách většinou ti, kteří měli ambice trochu větší, než ten zbytek. Takže věřím tomu, že v téhle sestavě zvládneme vyniknout. Ty ambice směrem vzhůru si zatím nijak nelimitujeme, teď v zimě bychom chtěli natočit tři čtyři písničky, o kterých si myslím, že mají hitové předpoklady a uvidíme, jaká bude otevřenost v médiích. Pokud bude dobrá a já věřím, že ano, tak bychom chtěli příští rok určitě natočit první desku. A hlavně hodně jezdit, protože mě bavilo vždycky hodně jezdit.

A kdy to tedy vidíš koncertně??

No tak někdy na ten březen, prostě předjaří.

A v tom mezidobí, než se rozjede nová kapela, děláš něco??

Já v tuhle chvíli pracuju na nějakém vystupování bez kapely, už mám za sebou jedno vystoupení v rádiu a čeká mě další příští týden v Country radiu - 13. října v osm hodin, v pořadu Živák. Potom mě čekají další sólová vystoupení, což bude například to v Malostranské besedě 24. října. Tam myslím, že se vyplatí přijít všem. Nejen proto, že tam budu zpívat já, ale především protože tam bude spousta skvělý muziky, Ivan Hlas se svojí kapelou Hanka Joová a Bantry Bay, bude tam i Bílá nemoc (to bude můj předposlední koncert s kapelou), a celé to zaštiťuje Josef Klíma s Hankou Joovou. Ten koncert je vlastně organizovaný jako sbírka pro jednu postiženou a státem neprávem opomíjenou dívku, takže Ti, kteří přijdou, uslyší nejen dobrou muziku, ale přispějí i k dobré věci.

To s tou beneficí mě zajímá, přibliž mi to trochu?

Je to pro dívku, jejíž soukromí jsme se rozhodli chránit (a její jméno nezveřejnit), která je velmi těžce postižená, a navzdory svému osudu, kdy je odkázána na matku a její zdravotní stránka je velmi nepříznivá, nesložila ruce do klína. Rozhodla se, že vystuduje vysokou školu a s velikou pílí se jí podařilo tam dostat. Ovšem háček byl v tom, že naši státní úředníci, když se dozvěděli o tom, že studuje vysokou školu (samozřejmě dálkově, ona nemohla chodit na denní studium), tak podle jakési zvrácené logiky usoudili, že je vlastně soběstačná a proč že by jí dávali nějaké nemocenské a sociální dávky. Takže víceméně ze dne na den jí ty sociální dávky uřízli. Ona žije jen s matkou a ta matka se o ní musí starat, nemůže chodit do práce, tudíž zůstaly více méně bez prostředků. Naštěstí se to doneslo Pepovi Klímovi, který to uvedl ve svém pořadu Na vlastí oči. Hanka Joová se to dozvěděla a společně jsme se rozhodli, že uspořádáme tenhle benefiční koncert, abychom na to jednak trošku upozornili, a hlavně abychom finanční přínos, který z tohoto koncertu bude, věnovali této dívce a její mamince.

Tak to je chvályhodné. Pojďme ale zpět k Pepsonovi. Ty jsi sice říkal, že jste zaměřeni především na dámskou část publika, neuvažuješ však o tom, že byste do kapely vzali nějakou zpěvačku??

Já už jsem jednou v tom mezidobí zpěvačku zažil, byl to vlastně takový můstek mezi mojí kapelní a sólovou dráhou. Poznal jsem jednu muzikálovou zpěvačku, jmenuje se Liana Braunová, ta prošla několik muzikálů a tak, a pak taky začala zpívat v mých písničkách. Nicméně naše představy jsou odlišné, ona je zformována těmi lety, které strávila po muzikálech, a já to zase cítím o trochu živěji. Takže jsme se rozešli jako přátelé, ale v tuto chvíli se samozřejmě ničemu nebráním. Znám zpěvačky u kterých by pro mě byla velká čest s nimi vystoupit, jako třeba Annie Lennox (smích). Ale to asi v tuto chvíli není možné, takže to zpočátku bude na mě a pak se uvidí. Rozhodně minimálně na desce se nebráním jakýmkoliv hostům, mezi nimi bude pravděpodobně i nějaká zpěvačka.

Budeme rádi, když si naši čtenáři budou moci poslechnout nějaké mp3.

Ty mp3 by měly, jak už jsem uvedl, vzniknout někdy na konci tohoto roku, takže vám určitě potom nějakou rádi pošleme. To samé platí o webové stránce www.pepson.cz.