S Milanem Kolárem - Medvedem o Prázdninách v Telci

27.08.2003 S Milanem Kolárem - Medvedem o Prázdninách v Telci (Šaolín)

Představovat zasvěceným folkovým posluchačům jihlavského Medvěda nemá, myslím, moc význam. Jeho jméno je neodmyslitelně spojeno s festivalem, který minimálně za poslední desítku let patří určitě k těm nejvýznamnějším u nás - s Prázdninami v Telči. Já jsem si v neděli 17. srpna nenápadně počíhal na chvíli, kdy ve sklepním klubu oficiálně dozněly poslední tóny letošního sedmnáctidenního telčského marathonu, a položil jsem Medvědovi několik obligátních otázek?

Medvěde, jaký máš bezprostřední dojem z letoška oproti loňským ročníkům?

Asi stejnej. Ale to si vždycky uvědomíš až na konec. My už jsme po těch sedmnácti dnech úplně vyprázdninovaní a přejedení zážitkama i muzikou. Protože to je obrovský množství večerů a koncertů - to, co bylo před čtrnácti dny, se mi zdá neuvěřitelný, už je to dávno a daleko. Mezi tím to překryly desítky dalších a dalších zážitků, desítky kapel.

Jak bys jedním nebo dvěma slovy charakterizoval letošní Telč?

Byla určitě klidná. Bouřlivá snad jen o tom předposledním víkendu, kdy tu byly Minuty (-123 minut - pozn.aut.) a Vlasta Redl. Jinak byla poklidná. My bysme to takhle chtěli - aby to bylo takový příjemný, poměrně klidný, v duchu toho městečka, a určitě na více scénách a spíše o kvalitě zážitků, než o kvantitě. Protože na to nádvoří se už o moc víc lidí nevejde. My ani nechceme, aby třeba na náměstí bylo deset tisíc lidí. Jde nám především o to, aby ty zážitky byly silný, a to i tady, v těch různých zahradách a klubech. Navíc je vidět, že na těch alternativách, o který se tady snažíme, asi něco bude. Takže nepůjdem asi nikdy středem proudu, ale budeme dál hledat jakoby na okrajích.

Čili třeba to, co se mi v Telči moc líbilo - Voxtet se Stivínem?

To si myslím, že je ono. Nebo Jablkoň s Muzigou a Vratislavem Křížem, Maraca s Čankišou? Myslím, že takových alternativ je hodně, nechodí na to tolik lidí, ale zase je to takový, jakože se to sem víc hodí. Takový ty tvrdší bigbíty tady těžko nacházejí místo, protože oni asi patří na nějakou větší scénu a ne na nádvoří zámku. Tam se spíš hodí harfa nebo hoboj, než dvoje bicí. A třeba Fru Fru tady měli čtvery bicí, to už je moc?

To je asi důvod proč Vlasta Redl hrál na zimáku, ne?

Vlasta to tak vždycky chtěl, tam navíc máme takovej svobodnější pocit, nemusíme se ničím omezovat. Ale já si myslím, že Telč není o zimáku, to byla výjimka, která potvrzuje pravidlo. My chceme dál dělat koncerty na nádvoří a v různých jiných zákoutích, a jen občas třeba nějakou Mňágu nebo něco, co s tím souvisí, vytáhnout na zimák.

Hlavní koncert na nádvoří je většinou kombinací dvou nebo tří stejně silných hostů. Neuvažuješ o tom, že by se ty jejich bloky ještě víc propojovaly, aby si třeba jednotliví interpreti zahráli víc spolu, dohromady?

Jasně. Mně se to spojování líbí, jako třeba Sešli se, jak dělal Jura Pavlica. Ale ono se to vždycky nepovede. Někdy se to ale podaří a na to je démon třeba Michal Němec. Ten si to vždycky pěkně poskládá a vybere si. Oni si dneska už všichni dávají záležet, aby do Telče dovezli nějakého vzácného hosta. Loni Křesťan krásně dovezl McCoye a Daňka, a byl to jeden z nejhezčích večerů. A letos Žalman s holkama z Kanady, to bylo přesně ono. Nebo třeba Nezmaři a duo Balance. V těhle případech se to prostě povedlo. A nebo včera, když Stivín zpíval s Voxtetem, tak to bylo opravdu zajímavý spojení. Ale jak říkám - vždycky se to nepovede, ač je ten žánr i podobnej. Kupříkladu Koňaboj a Fleret - oni jsou v podstatě na stejný vlně, ale jen tak, že jsou si podobný a hrajou vedle sebe. Nepropojí se to nijak. Oproti tomu dneska tady s Křesťanem hrál Konrád a před tím hrál Konrádův kytarista s Malinou a Katkou García, a pak tady večer hrálo ve sklepě Konrádovo Gumbo, kde si zas zahrál Palúch od Křesťana. Přijde mi, že takhle nějak to může být, že to je i o tom setkávání muzikantů v Telči. Že sem rádi jezdí a vracejí se, a různě spolu hrajou. Tak to se mi líbí.

A snažíš se to nějak komunikovat mezi těma muzikantama už třeba při tvorbě dramaturgie?

To víš, že jo. Většinou to je o tom, že to stojí na nějakým jméně. A tomu řeknu: hele, jak to uděláme, koho si pozveš? Tohle většinou nedělám sám od stolu. Vždycky se s nima bavím jakože koho, a když si řeknu třeba Minuty, tak se třikrát zeptám, kdo bude ta předkapela, aby to nějak souznělo.

Ty jsi moderoval hlavní scénu, tudíž jsi byl téměř u všeho. Máš tedy z letoška nějaký zajímavý zážitek, něco, co se "povedlo"?

Když řeknu, co se povedlo, tak to bude zase můj subjektivní pocit nebo názor, protože mám nějaký svý miláčky. Mám miláčky například Jarrety s Navarovou, to je moje parketa. Protože to je mladý a nový, je to nádherný a nevokoukaný. Ale já si nemyslím, že mám nějaký extra zážitky z tý hlavní scény, tam můžu říct třeba Mikiho Ryvolu s Nezmarama. Já mám spíš zážitky z těch Nocturen, třeba Honzu Spálenýho ve sklepním klubu. Nebo na nádvoří před klubem hrál Mišík s Hrubým, byl rozsvícený kostel a tady to tak úžasně znělo - ty housle, kytara, a ten jeden hlas, paráda. Takhle bych si to představoval, to bylo nádherný. Pak se mi líbili Žamboši ve stanu, s krásnou muzikou a v takovým poetickým prostředí, a taky Mirek Kovářík a Radúza. To si myslím, že tudy! Jasně, že by třeba Spálený a Radúza mohli být na hlavní scéně, ale je to jiný, jde o to atmosféru. Jde o to, abychom právě neztratili toho génia loci, kterej tam je. I když on je tedy na tom nádvoří taky.

Jak cítíš, že k tomu géniu loci přispívá Telč jako město? Je ta spolupráce pořád stejná, nebo se to nějak proměňuje?

Honza Friedl je nedílnou součástí technického týmu Prázdnin v Telči - foto: Milan Kolář© To je dlouholetej vztah, je to už takový manželství, který trvá dvacet let. S městem je v podstatě těsná spolupráce, ve všem nám vycházejí vstříc. Se zámkem taky vycházíme. Jasně, že jsou tam občas nějaký nevyjasněný věci, a vím, kde by se to dalo - alespoň z našeho pohledu - zlepšit, ale ten vztah je krásnej. My tady teď během prázdnin sami spravujeme několik objektů, oni nám prostě jen dají klíče a "vy nám to vrátíte v pořádku?". To je: liduška, zámek, sklepní klub, dům dětí a internát. Úžasný. Já mám spíš teď plnou hlavu toho, že zítra to musíme všechno vrátit, a že musí být uklizeno, vytřeno, zameteno a tak dále. Taky můžeme využívat kus náměstí, a to představuje pro festival hodně. Město vlastně vytváří pro ten festival prostor, bez toho by to nešlo. Ale tohle dění tady zase podněcuje vznik dalších aktivit. Ten klub, co používáme na Nocturna, tu vlastně nebyl. Protože nás napadá, že tam by něco šlo, a tady v tý zahradě by něco šlo, tak vznikají zas úplně nový prostory, a to je nádherný. Což zas podněcuje vznik nových kapel, který by si tady chtěly zahrát. Je to takovej velikej koloběh a hlavně veliká rodina pořadatelů, diváků a muzikantů.

K tomu jsem se chtěl dostat. Kolik čítá váš pořadatelský tým letos lidí?

Já to tipuju tak kolem šedesáti lidí - protože to je velmi otevřená záležitost - kteří přijížděj, odjížděj, jsou tady, potom se vdají, oženěj, odejdou, chodí do práce, mají dovolenou, jezdí na víkendy, vracejí se zpátky, a prožívají to společenství. Holky třeba v noci odjedou, ráno jsou tady vypraný zpátky, pak zase odjedou, a tak pořád dokola. Mně to připadá, že to je spíš takovej tábor, že si to sem jedeme s baťohama užít jako na prázdniny, a když tábor skončí, tak všichni bečej že to není delší. K tomu se přidávají i stánkaři, kteří říkají, že je to krátký, že by tady ještě vydrželi. To společenství je opravdu nádherný a já si myslím, že to je víc než peníze nebo cokoliv jinýho, o čem se tady bavíme. Že se z toho získává to pravý přátelství. A úkoly, který před námi stojí, zase vytváří tu partu.

Máš přehled, kolik přijelo do Telče letos diváků?

Prodali jsme asi patnáct tisíc vstupenek. Ale nevím, kolik je to lidí, někteří jsou tady furt, my jsme prodali i permanentky na šestnáct dní. Jinak se ale prodávalo asi sto permanentek, který byly různě dlouhý, třeba na týden a tak. Takže to bylo asi sto těch skalních a pak lidi chodili různě, spíš na ty známý jména. Prostě, že přijedou, odjedou, nebo jsou tu na víkend, a dohromady to dá těch patnáct tisíc.

Tys mi před tím říkal, že už v tuhle chvíli přemýšlíš o Silvestru, tak nám něco naznač?

Na Vánoce by chtěli přijet Nezmaři, Žalman, Honza Hrubý, Jablkoň, Cimbál Classic, ale my na to máme jen čtyři dny. Takže ještě nevím, jak to uděláme. Samozřejmě nikdo nechce hrát na Silvestra, ale všichni by tu chtěli být (smích). Takže to vypadá, že bude Silvestr v Telči a budou na něm bráškové Hofrichteři, Honza a Jindřiška Brožovi, skoro celý Jarreti bez Haničky, asi skoro celý Nezmaři, a zřejmě část Poupat.

Tak to vidím na jeden velký jam.

Většinou jsou to lidi, který baví hrát, tak si myslím, že to bude hezkej večírek. Ale na plakát zas ty jména psát nechceme. Asi to nazveme Silvestr v Telči a pak už se musí rozšuškat, že ti muzikanti tady budou a budou hrát.

To my rozšuškáme velice rádi, díky za rozhovor.

Sdílet na...

| Více...