gototop
02.03.2005 Kytarová škola - díl 10 (Petr Krumphanzl)    Tisk
Seriály

Transponování

Až dosud jsme se ve výkladu setkali pouze s akordy odvozenými od tónu C a stupnicemi vycházejícími z tóniny Cdur. Pro výklad je tato tónina vhodná z toho důvodu, že jónský modus diatonické durové stupnice neobsahuje žádný předznamenaný tón a proto je každé vybočení od této základní stupnice na první pohled patrné. V praxi ovšem samozřejmě nehrajeme jenom v  Cdur a všechny výše popsané poznatky je nutné umět převést (přetransponovat) do libovolné tóniny. Transponování znamená převedení nějakého harmonického útvaru, který je postaven na konkrétní tónice (např. akord C pro tóninu Cdur) do jiné tóniny (např. Adur) postavené na jiné tónice (akord A), při zachování intervalů mezi jednotlivými prvky transponovaného harmonického útvaru. Pokud máme např. harmonický sled C, Ami, Dmi, G, používáme stupnici Cdur (C, D, E, F, G, A, H, c). Po přetransponování do A dostaneme harmonický sled A, F#mi, Hmi, E a používáme stupnici Adur (A, H, C#, D, E, F#, G#, a). Zachovali jsme intervaly mezi jednotlivými prvky (akordy) harmonického celku (mezi C, Ami - velká sexta stejně jako mezi A, F#mi; Ami, Dmi = F#mi, Hmi = čistá kvarta; Dmi, G = Hmi, E = čistá kvarta) a celé téma jsme posunuli z tóniny Cdur do tóniny Adur.

K tomu, abychom podobné hudební útvary rychle přetransponovali, můžeme použít několik pomůcek. Z hlediska hudební teorie je nejsprávnější způsob transponování pomocí kvintového a kvartového transpozičního kruhu. Tuto techniku by měl každý muzikant ovládat nebo alespoň tušit, že něco podobného existuje a najít si vlastní způsob, jak rychle a správně transponovat harmonické celky. V závěru této kapitoly uvedu pár pomůcek, které vám transponování na kytaře usnadní. Nejprve ale opět trocha teorie.

Transponování pomocí kvintového a kvartového transpozičního kruhu

Základem této techniky je znalost předznamenání jednotlivých stupnic a jako pomůcka pro zapamatování těchto předznamenání nám slouží tzv.kvint-kvartový kruh. Řekli jsme si, že stupnice Cdur neobsahuje žádný předznamenaný tón a tónina Cdur je tedy bez předznamenání. Všechny ostatní tóniny obsahují tóny s tzv. posuvkami - to jsou známé symboly # a b. Symbol # znamená, že takto označený tón je o půl tónu zvýšený a čteme ho s příponou -is (C# = cis). Symbol b znamená, že takto označený tón je o půl tónu snížený a čteme ho s příponou -es (Gb = ges). Každá tónina je charakteristická počtem tónů s předznamenáním a typem těchto předznamenání. Podle toho rozdělujeme tóniny na tóniny "s křížky" a tóniny "s béčky". Předznamenání se zapisuje u notového zápisu na začátku notové osnovy a toto předznamenání platí pro celou skladbu (pokud není změna předznamenání, která se opět zapisuje). Podle počtu a typu posuvek v předznamenání tedy poznáme hned na začátku skladby, jakou stupnici použít.

Jako pomůcka pro zapamatování, kolik která stupnice obsahuje předznamenaných tónů (a jakých) slouží kvintový a kvartový kruh. Existuje pravidlo, že pokud od tóniny Cdur (bez předznamenání) postoupím o kvintu výš (nebo o kvartu níž), dostanu stupnici Gdur, která má jeden předznamenaný tón a to tón F#. Kdybychom postoupili ještě jednou o kvintu výš, dostaneme stupnici Ddur, která obsahuje dva předznamenané tóny F# a C# atd. Podobně pokud od stupnice Cdur postoupím o kvartu výš (nebo o kvintu níž), dostanu stupnici Fdur s jedním předznamenaným tónem a to tónem Bb, postoupíme-li o další kvartu výš, dostaneme stupnici Bbdur se dvěma předznamenanými tóny a to tóny Bb a Eb atd. Seřadím-li stupnice s křížky a stupnice s béčky za sebou podle počtu posuvek, budou mezi základními tóny těchto stupnic pravidelné intervaly. U stupnic s křížky je to kvinta a u stupnic s béčky kvarta. Kvarta a kvinta jsou navíc navzájem převrácené intervaly. Pokud postoupím o kvartu výš, dostanu stejný tón, jako kdybych postoupil o kvintu níž, pouze v jiné oktávě. Mohu tedy vytvořit kruhové schéma, ve kterém po směru hodinových ručiček postupuji o kvartu výš a dostávám pořadí stupnic s béčky a současně ve stejném schématu proti směru hodinových ručiček dostanu pořadí stupnic s křížky, které mají mezi sebou interval kvinty.

U stupnic s křížky platí pravidlo, že předznamenané tóny přibývají na 7. stupni stupnice. Pokud postupuji z Cdur do Gdur, použiji v Gdur stejné tóny jako v předchozí stupnici Cdur (pouze začnu od tónu G) a na 7. stupni stupnice G dur zahraji předznamenaný tón F#. Obdobně při postupu z Gdur do Ddur použiji tóny z Gdur, začnu od tónu D a na 7. stupni zahraji zvýšený tón C# atd.

Tóniny s křížky jsou

Tónina Stupnice Počet křížků
G G A H C D E F# 1 křížek
D D E F# G A H C# 2 křížky
A A H C# D E F# G# 3 křížky
E E F# G# A H C# D# 4 křížky
H H C# D# E F# G# A# 5 křížků
F# F# G# A# H C# D# E# 6 křížků
C# C# D# E# F# G# A# H# 7 křížků

U stupnic s béčky platí pravidlo, že předznamenané tóny přibývají na 4. stupni stupnice. Pokud postupuji z Cdur do Fdur, použiji v Fdur stejné tóny jako v předchozí stupnici Cdur (pouze začnu od tónu F) a na 4. stupni nové stupnice Fdur zahraji předznamenaný tón Bb. Obdobně při postupu z Fdur do Bbdur použiji tóny z Fdur, začnu od tónu Bb a na 4. stupni zahraji snížený tón Eb atd.

Tóniny s béčky jsou

Tónina Stupnice Počet béček
F F G A Bb C D E 1 béčko
Bb Bb C D Eb F G A 2 béčka
Eb Eb F G Ab Bb C D 3 béčka
Ab Ab Bb C Db Eb F G 4 béčka
Db Db Eb F Gb Ab Bb C 5 béček
Gb Gb Ab Bb Cb Db Eb F 6 béček
Cb Cb Db Eb Fb Gb Ab Bb 7 béček

V praxi je dobré naučit se stupnice s křížky i s béčky vyjmenovat z hlavy a hlavně vědět jaké předznamenané tóny konkrétní stupnice obsahuje. Pokud si budete pamatovat, jak jdou tóniny s křížky za sebou (po kvintách G, D, A, E, H, F#,C# ) a k tomu budete vědět, v jakém pořadí předznamenané tóny přibývají (opět po kvintách F#, C#, G#, D#, A#, E#, H#) snadno si spočítáte, kolik a hlavně jakých předznamenaných tónů máte zahrát. Pokud mám hrát např. v E, rychle si přeříkám pořadí stupnic - E je čtvrtá - tzn. obsahuje čtyři křížky a to: F#, C#, G#, D#. Pokud vám pořadí stupnic z hlavy vypadne, můžete si ho znovu odvodit na základě výše popsaného kvintového a kvartového kruhu.

Obdobně stupnice s béčky jsou: F, Bb, Eb, Ab, Db, Gb, Cb (po kvartách) a béčka přibývají v pořadí Bb, Eb, Ab, Eb, Db, Gb, Fb (opět po kvartách). Pokud tedy budu chtít hrát např. v Ebdur, vidím, že je to třetí stupnice v pořadí - osahuje tedy tři béčka a to: Bb, Eb, Ab.

To jsme si ale uvedli pouze přehled durových stupnic. Aby to bylo ještě trochu komplikovanější, je třeba si zapamatovat, že od každé durové stupnice je odvozena paralelení přirozená mollová stupnice a to na 6. stupni původní durové stupnice. Je to tedy vlastně aiolský modus.

Přehled paralelních mollových stupnic

Tónina křížků Tónina béček
dur moll dur moll
C Ami 0 C Ami 0
G Emi 1 F Dmi 1
D Hmi 2 Bb Gmi 2
A F#mi 3 Eb Cmi 3
E C#mi 4 Ab Fmi 4
H G#mi 5 Db Bbmi 5
F# D#mi 6 Gb Ebmi 6
C# A#mi 7 Cb Abmi 7

Pro kytaristy je technika transponování pomocí kvintového a kvartového kruhu poměrně složitá, protože pomocí ní pouze zjistíme, jaké tóny se vyskytují v nové stupnici. Z těchto tónů však musíte znovu zkonstruovat akordy, které byly použity v doprovodu v původním harmonickém sledu. Pokud do tóniny Cdur patří akordy C, Dmi, Emi, F, G, Ami a Hmi5- (viz předchozí výklad), např. v tónině Adur to budou akordy A, Hmi, C#mi, D, E, F#mi a G#mi5-. Musíte si tedy pamatovat nejen to, jaké tóny s předznamenáním se v nové stupnici objeví, ale i jaké akordy se v této nové tónině vyskytují na jednotlivých stupních, abyste předznamenané tóny v akordech skutečně použili.

Jako pomůcka nám poslouží základy funkční harmonie, kde jsme si ukázaly, že na 1., 4. a 5. stupni jónské durové stupnice máme durové akordy (tónika, subdominanata a dominanata) , na 2., 3. a 6. stupni mollové akordy (střídavá medianta a vrchní a spodní medianta) a na 7. stupni (citlivý tón) mollový akord se sníženou kvintou. Zejména jazzmani se v praxi velmi často dorozumívají právě pomocí stupňů, na kterých jsou akordy postaveny. Např. již dříve uvedený harmonický sled C, Ami, Dmi, G jsou akordy postavené na 1., 6., 2. a 5. stupni jónské durové stupnice. Tomuto sledu se v praxi říká kolečko. Pokud si budu pamatovat celou harmonii právě podle stupňů na kterých jsou akordy postaveny a budu je umět odvodit od jakéhokoliv základního tónu, mohu pak hrát v libovolné tónině. Dalším hojně používaným harmonickým sledem je tzv. dominantní jádro 2., 5., 1. (pro C dur tedy Dmi, G, C). Dominantní jádro a kolečko jsou základní kameny jazzové harmonie (i když v jazzu většinou nehrajeme kvintakordy ale minimálně septakordy nebo různé náhrady).

Pro rychlé transponování akordového doprovodu bez velké znalosti teorie můžeme použít metodu posunu všech akordů o požadovaný interval při zachování charakteru (dur, moll) akordu. Pokud např. transponuji z  C do D posunu všechny použité akordy o sekundu nahoru (= 1 tón). Potom např. kolečko C, Ami, Dmi, G bude po přetransponování do D vypadat takto: D, Hmi, Emi, A. Pokud bych chtěl přetransponovat tento postup např. do Eb, postupuji o malou tercii výš (= 1,5 tónu). Dostanu tedy Eb, Cmi, Fmi, Bb. Stejně postupuji při transponování do libovolné tóniny.

Pro určení intervalu o který mám harmonický sled transponovat mohu použít jako pomůcku rozložení tónů na hmatníku kytary. Pokud chci transponovat známé schéma C, Ami, Dmi, G např. do F (o kvartu výš), usnadní mi práci, když si uvědomím, kde na kytaře leží základní tóny použitých akordů. Tón C najdu např. na 1. políčku na H struně a tón F na 1. políčku na E struně. Pokud si tedy najdu základní tóny všech akordů v původní tónině na H struně, získám na stejném políčku na sousední struně základní tóny akordů v nové, hledané tónině. Tón A najdu na H struně na 10. políčku - na E struně je to tón D, tón D je na H struně na 3. políčku - na stejném políčku na E struně leží tón G a konečně tón G najdu na H struně na 8. políčku - na E struně leží tón C. Transponované schéma bude tedy v tónině F: F, Dmi, Gmi, C.

Ještě elegantnější řešení je zapamatovat si sled akordů jako ustálené propojení po sobě jdoucích hmatů, které můžu posunout na libovolné políčko.

Sled C, Ami, Dmi, G by se asi nejpohodlněji hrál:

C Ami Dmi G

Pokud budu chtít transponovat např. do E, musím celý tento sled hmatů posunout o tři tóny (=5 půltónů = 5 políček) výš. Budu muset použít barré hmaty, ale jinak mohu použít naprosto stejný sled. Ten prst, který byl původně na 1. políčku bude nyní na 5. políčku a ty struny, které zněly prázdné budu muset na 4. políčku držet barré hmatem. Sled akordů bude vypadat takto:

Pokud se orientuji v obratech akordů, "přečtu" si z takto zahraného sledu hmatů, že se jedná o akordy E, C#mi, F#mi a H. Pokud se mi takto transponovaný sled akordů hraje nepohodlně, mohu ho zahrát jinými obraty. Když už si uvědomíte, jaké akordy hrajete, můžete s nimi dále pracovat a prstoklad si usnadnit.

Podobným způsobem můžete pracovat i s přehledem akordů uvedeným v těchto skriptech. Budete-li chtít zahrát libovolný akord, najdete si v přehledu tento typ akordu odvozeného od tónu C a posunete ho o příslušný počet políček. Chcete-li zahrát např. akord A7/5+ najdete si v přehledu vhodný obrat akordu C7/5+a protože tón A leží o malou tercii (tři půltóny) níž, posunete ho o tři políčka směrem k ořechu kytary. Stejným způsobem posouváme i boxy znázorňující prstoklady jednotlivých stupnic.


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 
Library zlib