| 03.08.2006 Dobrý den na Zahrade (Džexna) |
|
|
|
| Soutěže | |||||||||||||||||||
|
Pátek 7. července, scéna Radnice, 13:30 hod. Pražské hudební vydavatelství Good Day Records Jirky a Zuzany Maškových se za několik let své existence zasloužilo o vydání desítek nosičů z oblasti žánrů FTC. S jejich prodejním stánkem se na Zahradě setkáváme pravidelně, letos poprvé prezentovali novinky svého vydavatelství v samostatném programu. Jirka Mašek, znáte jej také jako zvukového mistra různých i mimohudebních akcí, tíhne k bluegrassu - je dvorním zvukařem např. Roberta Křesťana a Druhé trávy - a v jeho nahrávacích studiích byla natočena i nejnovější alba Drive, Modrotisku, BlueGate i první sólové album lídra Copu Míši Leichta. Protože nejen bluegrassem živ je člověk, Good Day do pátečního programu pozvali i folkrockovou kapelu P.R.D.I. a skupinu perkusistů a bicistů Jumping Drums Ivo Batouška. Jirka Mašek se ujal inspice, zvuk na Radnici měl na starosti Pája Jindrák a moderování bylo svěřeno Míšovi Leichtovi. Ačkoliv Míša v monologu mezi zvučením kapel přiznal, že moderátorem není a vlastně ani být nechce, jenže prý ho vždy někdo osloví, aby nějaký program uváděl a on pak něco říkat musí...Těch asi deset minut líčení, jak není moderátorem, a přitom
Louka scény Radnice, vystavená prudkému slunečnímu žáru, bez kousíčku vrženého stínu od stromoví nebo stavení, se zaplnila diváky chráněnými roztodivnými pokrývkami hlavy a deštníky - slunečníky, a klobouk dolů (vlastně ve vedru raději ne!) před všemi, kteří celý koncert absolvovali až do konce. Já jsem opustila Radnici před rytmickou smrští Jumping Drums, protože je bylo možné slyšet v areálu ještě večer.Na Radnici se křtilo najednou pět CD. Jedno z nich, Čekání na zázrak, natočila brněnská newgrassová skupina Drive, která se, bohužel, pro onemocnění z vystoupení na Zahradě omluvila. Škoda. Cédéčko je velmi vydařené, celé autorské, v češtině, s důrazem na texty, výborně zazpívané především Veronikou Němečkovou. Celkově ze skladeb vyzařuje zvláštní jas a klid, kapela upoutá instrumentální zdatností a sehraností. Rozkládací kartonový obal obsahuje i brožurku s texty. První kapelou, která na Radnici představila své CD reálně, byli plzenští BlueGate. Sotva se stačili přemístit z koncertu o Krtečky na Kapličce. Ilon Leichtová byla zpočátku nervózní z odposlechu své basy, ale posluchač dostával zvuk BlueGate dobrý. Na rozdíl od alba Drive je CD BlueGate Live celé velmi energické. Obsahuje 15 skladeb, rychlých a krátkých, typicky bluegrassových. Polovina je vlastních, další jsou česky otextované tradicionály a jedna v angličtině - Jolene od Dolly Parton. Autorsky je nejvíce zastoupen Míša Leicht. I zde většinu písní zpívá žena (Ilon Leichtová), i zde kapela dobře instrumentálně šlape (Dlouhej John). Booklet v modré barvě je pouze čtyřstránkový, bez textů, na titulce i uvnitř najdeme foto kapely, a na zadní straně základní informace o skladbách a adresná poděkování. BlueGate reprezentují odlišnou odnož bluegrassové muziky než Drive, ovšem obě kapely natáčením svých CD učinily obrovský posun směrem k žánrové špičce. Tam již před léty vystoupal Modrotisk, instrumentálně a vokálně perfektní bluegrassový kvintet, původně z Jablonecka, nyní snad částečně i z Prahy. Jejich nové CD se jmenuje Still Restless Stále neklidní. Na Zahradě, jestli se nemýlím, účinkovali úplně poprvé a hned v nekompletním obsazení. Baskytaristovi Tomášovi Drahokoupilovi prý vždycky říkali: "Neřeš to!" No, a on asi špatně rozuměl, řezal a řezal, až se pořezal. Naštěstí s obvázanou rukou zpívat mohl, náhradní baskytarista Ota (?) za něj oddřel zbytek. Na novém CD najdeme celkem 12 kousků zpívaných v češtině i angličtině. Slyšeli jsme např. Hermanovu Pár plánů, česky otextovaný Asteroid zazpíval Tomáš Drahokoupil, v angličtině titulní skladbu Still Restless, acapellovku I Know It Was Jesus, typickou bluegrassovku Johna Lennona Oh Darling v podání Ondřeje Rumla, od Charlie McCoye instrumentálku John Henry s foukačkovým "čištěním zubů" Luboše Hermana. Modrotisk nenechal upečené diváky na Radnici na pochybách, pr
Písničky z prvního sólového projektu Míši Leichta, CD Jeto dobrý, nebe je modrý, jsem slyšela již několikrát jen s kytarou, a podle témat písní, civilního vypravěčského zpěvu a kytarového doprovodu jsem si pro ně vytvořila škatulku BLUESGRASS. K cédéčkové podobě písní uvedl, že jsou "s velkým bandem, hodně do klidu, hodně do pohody", a když je na Radnici uvedl na halfplayback, má zvědavost na poslech CD byla o to větší. A dojmy? První poslech mě zaskočil a překvapil. Nejprve jsem škrtla GRASS, BLUES ponechala. Při opakovaném poslechu jsem se zaposlouchala do zvuku studiové kapely, která je sakumprásk rocková, s přesahy do jazzu nebo country. Najdeme tu skladby v kytarovém knopflerovském hávu, ostřejší jazzrock, či hravý bigbítek, moderní countryband i umírněný bluesový doprovod, nejvíce připomínající provedení skladeb sólově s kytarou. Ale najdou se i skladby, u nichž mám pocit, že jednokytarový doprovod jim slušel lépe (V běhu). Texty ze života drsnejch chlapů, ztroskotanců a frajerů (Lump, motorkářská Bonnie a Bert, Modrý chlapi, V běhu) připomínají obsahem témata obvyklá v country, ovšem oproštěná od textařských slovních klišé. Najdeme tu možná i sondu do vlastního nitra - Leichtovi uvěříme Nástrahy, Svědomí a nebo závěrečnou Nalejvej, v refrénu zpívanou s jeho ženou Ilon. Míša Leicht je sugestivní vypravěč života, nemoralizuje, nekárá, nekomentuje. Škoda, že booklet - skládačka - neobsahuje texty, na rubové straně je spousta volného místa. O to více je budete poslouchat. Pro vás, kteří znáte Míšu Leichta jen ve spojení s dravostí Copu, nebo jste jej již slyšeli sólově, možná nebude jeho CD deskou prvního poslechu. Věřím, že již při druhém a dalším začnete zažívat, stejně jako já, pocit vyrovnanosti, onen výše zmiňovaný klid a pohodu.Folkrockoví P.R.D.I. křtili na Zahradě CD Dobrý věci. Partička kolem Romana Pokorného zahrála příjemný elektricko akustický bigbítek s houslemi, jak vyšitý pro letní tancovačky. Přesný ploužáček Jasná noci (text Jiří Žáček), nebo píseň pro slečny v první řadě, prý "kotlík ze života" Tereza, k tanci přímo vyzývaly, jen v tom horku se nikomu ani ploužit nechtělo. Na CD najdeme 13 skladeb, další Žáčkovy texty (Noční tramvaj, Prázdniny), to jsou Dobrý věci z kapelní dílny, kam patří i Pokorného prenatální bezpečí Mamí, nebo Těžký čtení, ale našla jsem i věci divný. Například slavnou píseň Jedenkrát Vojty Zíchy, kterou ve folkrockovém aranžmá nějak nemohu zkousnout, nebo velice podivnou verzi Wayfaring Stranger Jiná láska s textem Pavla Womacka Jukla, kdy slova o trenýrečkách ve sprše a způsob zpěvu degradovaly tenhle song na úroveň trapné parodie Tabáček, šířené emailovou poštou. Booklet, na titulce s rozjuchanými P.R.D.I nad viadukty pražského Semmeringu, texty obsahuje. Kapela koncertuje především na rockových štacích a nemusí být zpěvu vždycky rozumět. P.R.D.I jsou pánové hraví, jak dokazuje i další foto na pískovišti. Jejich muzika evokuje rock osmdesátých let a jistě osloví skupinu posluchačů, kteří tento typ muziky preferují. Jak jsem již uvedla, pro nesnesitelné vedro jsem pak Radnici opustila. A také jsem dostala hlad. V devět hodin jsem ochutnala kousek snídaně od Šantré, v poledne jsem zapomněla obědvat na Krtečcích a čekal mě ještě večer v amfiteátru. Šla jsem na buřta. Přece jen cédečka od Good Day jsem chroupat nechtěla, co bych měla na doma, že? Sdílet na...
Další články tohoto autora:
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
























Vyhrajte hudební dárek pro děti...
Mirku, můžeš nám pak vylíčit synkovy i tvé dojmy z...
Vyhrajte hudební dárek pro děti...
To mám radost a doufám, že některý synek taky...
Vyhrajte hudební dárek pro děti...
Bongo, vlastně bingo, Mirku. Napiš na mail soutezz...
Vyhrajte hudební dárek pro děti...
1. Bongo BonBoniéra, 2010 2. Rudolf Brančovský 3. ...