Rok se sešel s rokem, něco se k tomu přidalo jako rezerva a je opět na mě, abych uplynulý rok shrnul z hlediska několika čísel a snad i několika poznámek. Poznamenávám, že každý z mých kolegů i každý z vás může udělat totéž, to mějte na paměti, než začnete přispívat do diskuse.
V roce 2013 se nám sešlo k hodnocení 52 kousků, což je zhruba polovina nejlepších let. Možná se toho vydává méně, možná tím, jak může vydávat každý, ne každému dojde, že by to mohl poslat médiím, možná někomu stačí prodat pár kousků na svých koncertech a nestojí o to, aby se o jeho desce vědělo víc, možná se někdo i (oprávněně) dílo bojí poslat (my se ale dostaneme k lecčemus!), velká vydavatelství to občas prostě mají na háku, často jen proto, že pro mladé kreativní dámy v píár je pod úroveň balit céda a chodit s nima na poštu, ony musejí reprezentovat.
Nicméně dvaapadesátka je tu, pojďme se podívat, jak si vedla a jak jsme si vedli my, dvanáctka recenzentů. Nejvíce desítek získal Anděl Jiří Smrž za desku Kořeny (4x10,průměr 8,83), ale na vítězství mu to nestačilo. Rozporuplná deska vyvolala v některých případech naopak i nižší odezvu, a tak se před něj dostal podstatně vyrovnanější a vyrovnaněji hodnocený Sentimentální Němec Jablkoně (1x10, zato 6x9 a jednou 8, průměr 9,0). Jen o setinku za Kořeny skončil Ivo Cicvárek s Velkým světem a 8,82 body průměru (z toho 3x10).
Z toho plyne, že špička byla velmi vyrovnaná. Podobně jednoznačný byl i závěr tabulky. Na těchto mezních okamžicích se hodnotitelé vesměs shodli, a tak skutečně rozporuplná díla, která si ti laskaví vykládají jako slibná díla slibných interpretů nebo dokonce silné projekty silných osobností a realisté pak jako mlácení prázdné slámy, opakování již řečeného a zahraného, popřípadě jako zvláštní formy sebemrskačství až prznění kulturního odkazu najdete ukryta pod mírným, ale šedivým průměrem 6-7 bodů. Ty skutečně průměrné věci jsou pak kolem 4-6 bodů.
Deset bodů aspoň jednou dostali ještě Jarabáci, Petr Spálený a René Souček.
Desítky rozdávali Dušan Trličík, Jana Tippmanová(3x!), Petr Klokan Vratný, Milan Belmondo Plch, Miloš Keller a Tomáš Hrubý, desítek bylo celkem jedenáct.
Přes 8 bodů průměru se dostaly kromě horní trojky ještě Jarabáci, Pavlína Braunová, Pepa Malina, My3.avi, Jan Žamboch a o fous (7,92) to uteklo Jiří Holoubek triu.
A pojďme na opačný konec – nejméně bodů dostaly desky Amálky Třebické (2,82) a Pavla Wožniaka (2,0).
Jedničky a dvojky rozdávali v podstatě jen Miloš Keller a Karel Vodňanský, mimo případu Amálky Šišlavé a Pavla Wožniaka, tam si přisadil skoro každý.
Z dvaapadesáti desek jich pětadvacet slyšelo deset a více hodnotitelů – tedy skoro polovinu.  Nejméně hodnotitelů slyšelo desky skupin Fromáž a Kožený hrdla – po pěti hodnotitelích.  Více jak 4 body rozdílu od ostatních (rozuměj od nejbližšího jiného hodnotitele) se vyskytovaly u hodnotitelů Miloše Kellera a Karla Vodňanského, v jednom případě „ujel“ Milan Tesař a to u šišlavé Amálky Třebické. Z hlediska desek se tak stalo u desek interpretů: Benjamin´s clan, Gladly SW, Sem tam, Strašlivá podívaná, Volupsije, Jiří Smrž, Pavel Wožniak, a René Souček.

Nejpilněji poslouchali na 100%: Jana Tippmanová, Miloš Keller, Milan Belmondo Plch a Tomáš Doug Machalík, všichni ostatní byli nad polovinou desek.
Zato čtenáři se nepředvedli. Vesměs desky dostaly hodnocení od 2-3 hodnotitelů, a tak průměr nemohl být zveřejněn. Pět hodnotitelů, a tedy zveřejnění průměru, se povedlo jen u Jiří Holoubek Tria, Malina Brothers, Pepy Maliny (bluegrasmeni jsou organizovaní a solidární) a Reného Součka – ten dosáhl dokonce „úžasného“ průměru 10,0. Má to prostě pod kontrolou.
Na závěr veliké díky zejména Džexně za řízení, kočírování a usměrňování celého systému.