Máte to taky tak? Když mi je zle a zdá se mi, že se řítíme do pekelně černý budoucnosti sednu ke gramofonu nebo počítači, vyberu si a pustím muziku, která mě nakopne někam jinam. Výš, dál, jinam do světa, který si přeju kolem sebe mít. A tak v téhle podivné době vám zkusíme postupně nabídnout písničky, které nám a věříme že i vám přinesou trochu radosti. A třeba si zkuste zazpívat. Doma vám to zakázat nemůžou. Máte-li zážitek spojený z některou z písniček, které se zde objeví, zkuste se o něj podělit. Nebo vás napadá ještě nějaká další písnička, kterou přidat? Mějte se báječně a zdravě
Písnička Víti Troníčka ještě z pozdní éry Poupat, jedna z nejvydařenějších. Hraje ji i Marien, na přiloženém videu se skvělou foukačkou Zbyňka Zubříka Rosendorfa.
Zrcadlo
V kalužích, po dešti umíněném, zrcadlí se nebe a pouliční šeď Utonulá v moři anonymních tváří, s pocuchanou vírou, jak Magdaléna Máří, Špičkou boty lehounce ten chmurný obraz světa roztříštím.
Kdo zkouší stavět most mezi černou a bílou, mezi ošklivostí slov a krásou labutí. Kdo hledá souvislost mezi důvěrou a vírou, narodil se v prázdném století.
Do větru jdou slova plná přání. Není vůbec snadné hledat stejnou řeč S večerem, když člověk cítí osamělost Nemusí hned s lahví hrát si na dospělost Spočítej si hvězdy a hned se najde cesta kudy dál
Kdo zkouší stavět most mezi černou a bílou, mezi ošklivostí slov a krásou labutí. Kdo hledá souvislost mezi důvěrou a vírou, narodil se v prázdném století.
Na cestu nám ještě slunce svítí Proč si lámat hlavu se ztrátou iluzí Najdeme-li v sobě i pro druhé chvilku Neskončila ještě doba romantických snílků Znovu s moudrou hloupostí vracíme se zpátky do lesů
Kdo zkouší stavět most mezi černou a bílou, mezi ošklivostí slov a krásou labutí. Kdo hledá souvislost mezi důvěrou a vírou, narodil se v prázdném století.
