Máte to taky tak? Když mi je zle a zdá se mi, že se řítíme do pekelně černý budoucnosti sednu ke gramofonu nebo počítači, vyberu si a pustím muziku, která mě nakopne někam jinam. Výš, dál, jinam do světa, který si přeju kolem sebe mít. A tak v téhle podivné době vám zkusíme postupně nabídnout písničky, které nám a věříme že i vám přinesou trochu radosti. A třeba si zkuste zazpívat. Doma vám to zakázat nemůžou. Máte-li zážitek spojený z některou z písniček, které se zde objeví, zkuste se o něj podělit. Nebo vás napadá ještě nějaká další písnička, kterou přidat? Mějte se báječně a zdravě
Frýdštejnské manželské Duo Cis, tedy manželů Cidlinských, zejména v osmdesátých letech obohatilo náš folk o řadu písniček. Jedna z těch nejznámějších se jmenuje Něco je ve vzduchu s hudbou Dalibora Cidlinského a textem Marie Smrčkové.
Něco je ve vzduchu
Něco je ve vzduchu, a nejsou to jen ptáci, něco je ve vzduchu, a není to jen čoud, několik kombinací, jak snadno zahynout, miláčku, drž mě, je mi zima, pod oknem zmrzlý město dřímá, svět - zrnko soli, jen ho rozemnout, svět - zrnko soli, jen ho rozemnout,
Ne, nejsem nad věcí a nikdy nebudu, ve Velkým Strašecí vlak mýho osudu staví už ze zvyku, a jak se nemám bát, když radiační spad si v našem domě sedá na kliku.
Lijem si z olova budoucnost do hrníčku, lijem si z olova titěrnou ptačí smrt, a zapalujem svíčku, i když je napadrť, víra, že Bůh nás kdesi slyší, jak nejsme pokorní a nejsme tiší, a láska denně stůně na záškrt, a láska denně stůně na záškrt.
Něco je ve vzduchu, a nejsou to jen ptáci, něco je ve vzduchu, a není to jen čoud, několik kombinací, jak snadno zahynout, miláčku, drž mě, je mi zima, pod oknem zmrzlý město dřímá, svět - zrnko soli, jen ho rozemnout, svět - zrnko soli, jen ho rozemnout,
