(hudba i text: Tomáš Zeno Václavík)

 G                           Ami
Vždycky jsi upřímná bývala, když jsi mi do ucha zpívala
 G                        Ami                    D
když jsi mi do ucha pěla vždycky jsi kus pravdy měla.
 Emi              C          G                     D
Kolikrát nemělas vůbec chuť poslouchat jak ve mně pění rtuť
 Emi                C    G                  D
poslouchat trápení moje nad válcem psacího stroje.

Často jsi říkala pojď za mnou projdem se ve vodě skryti tmou
budeme umírat společně a mi to znělo tak báječně.
Někdy jsi přitom i plakala, když jsi mě ke smrti lákala
když jsi mě za sebou zvala, plakalas, nebo jen hrála.

Vždycky jsi upřímná bývala, když jsi mi do ucha zpívala
když jsi mi do ucha pěla vždycky jsi kus pravdy měla.
Vždycky jsi můj obdiv sklízela. Tak proč jsi beze stop zmizela?
Odešlas´ pryč a já musím sám hledět tam na nebe ke hvězdám.