Je cas už konecne chtít?

Fejetony

Letní čas přináší s sebou řádku velkých hudebních svátků. Profesionální muzikanti objíždějí akce jednu za druhou, někteří i několik za víkend. Jsou svobodní, znají svou cenu a je to jejich vlastní vůle.

A pak tu máme mladší kapely, které se teprve začínají prosazovat. Jedna z cest (v žádném případě už dnes neplatí, že jediná), jak se dostat "na výsluní", jsou soutěže.

Kdysi byla vymyšlena i k tomuto účelu Porta a sloužila naprosto spolehlivě. Dnes tu jsou Porty dvě a ještě k tomu Zahrada. Průšvih je, naplánují-li se finále takových soutěží v jednom termínu. Asi už tušíte o čem je řeč. Zahrada a Porta.

Pozice mladé kapely, která se probojovala do finále Porty i Zahrady, není k závidění. Muzikanti chtějí hrát, chtějí oslovit co nejvíc posluchačů, nechtějí si "pohněvat" nikoho a tak každoročně mezi Náměští a Plzní stoupá provoz. Pak jim zbývá se jen zkoušet domlouvat s dramaturgy obou akcí. Všichni znají vzájemné averze a antipatie realizačních týmů. A kapely chtějí hrát. Jenom hrát. Ačkoliv se jich tahle situace dotýká dost citelně, a když s nimi mluvím (a to je v poslední době dost často), jsou z té nenormální situace nešťastní, řešit ji samozřejmě nemohou.

Takže v posledních pár letech se pouze objevilo několik článků vysvětlujících, proč tato situace vznikla, jaká je a proč s tím nejde nic udělat. Přijde mi, že by se dalo dopravě počátkem července trochu odlehčit. A kapelám tak odlehčit mnohem víc. Přestat vysvětlovat, proč to nejde a jenom chtít...

Sdílet na...

| Více...